Ďáblův kůň

Nevěděl jsem, která ze tří čarodějných sester mě uhodila do zad. Každopádně mě zasáhla takovou silou, že jsem přepadl dopředu a nebylo zde nic, čeho bych se mohl zachytit. Padl jsem do jednoho z těch hrozivých bahnitých trychtýřů. Přitom mi ještě zněl v uších výkřik malé Julie, když se její věty "Chce mě zabít! Moje matka mě chce zabít!" vznesly jako hejno krkavců nad bažinou. Potom se nade mnou zavřela voda. Nebyla to průzračná zurčíčí nádherná voda, kterou jsem jinak vychutnával v parných létech, ale odporně kalná, mazlavá břečka potažená řasami a příšerně studená. páchla hnijícími zbytky rostlin a větví, žábami a pulci. Se vším jsem se vyrovnal. Objevily se jiné věci, které mi zatraceně vadily...