Laboratoř sekularizace: Náboženství a politika v ne-náboženské společnosti: český případ

Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě? Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev? Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná pozice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou? Proč jsme svědky dlouho­letých diskusí o restitucích církevního majetku nebo sporů o katedrálu sv. Víta? Má náboženství nějaký vliv na mentalitu české společnosti a na její politickou kulturu? Jsou církve v České republice organizacemi se zvláštním postavením, nebo jen jednou ze zájmových skupin? Je KDU-ČSL konfesijní stranou úzce propojenou s katolickou církví, nebo se už přeměnila v moderní evropskou křesťansko-demokratickou stranu? Proč nedokázala konkurovat nejsilnějším politickým stranám? Jsou obtíže této křesťanské strany způsobeny jen personálními problémy, nebo mají hlubší příčiny? Zůstane KDU-ČSL parlamentní stranou? Jaké jsou možnosti a limity politických aktérů hájících nábožensky motivované zájmy v převážně ne-náboženské společnosti? Nejnovější kniha Petra Fialy hledá odpovědi na tyto otázky. Poutavý a zasvěcený výklad vycházející ze současných poznatků sociálních a humanitních věd nabízí nejen odborníkům, ale i širší veřejnosti příležitost důkladněji přemýšlet o vztahu náboženství a politiky v České republice. Česká republika patří k nejméně náboženským a nejvíce sekularizovaným zemím v Evropě. Tato specifická situace se odráží v sociálním, kulturním i politickém životě české společnosti a vytváří zvláštní podmínky pro prosazování nábožensky motivovaných zájmů. Politolog a historik Petr Fiala zkoumá ve své nové knize vztah náboženství a politiky a především pozici katolicismu v české ne-náboženské společnosti. Vysvětluje příčiny pozoruhodné šíře a dynamiky sekularizačních procesů v českém prostředí a ukazuje jejich důsledky pro politiku a pro aktéry, kteří v rámci českého politického systému zprostředkovávají nábožensky podmíněné zájmy. Podrobně analyzuje proměny struktur, funkcí a pozice dvou klíčových institucí v oblasti náboženství a politiky: katolické církve a KDU-ČSL, jež v politickém systému plní roli jediné křesťanské politické strany. Český případ vztahu náboženství a politiky je představen v evropském kontextu. Ukazuje se, že v české společnosti probíhaly procesy sekularizace a slábnutí religiozity (resp. vazby na církve) silněji a rychleji než v jiných evropských zemích. Z této perspektivy označuje profesor Fiala Českou republiku za „laboratoř sekularizace“, protože je zde možné dobře pozorovat důsledky ztráty nábožensky podmíněných hodnotových představ a politicko-kulturních vzorců a sledovat významně sníženou schopnost náboženství působit na politiku a společnost.