Nejstarší zobrazení novoměstské kaple Božího Těla a Krve na picím rohu Václava IV.

V klenotnici saských kurfiřtů a králů Rezidenčního zámku v Drážďanech je vystaven ceremoniální picí roh z dutého rohu buvola, zdobeného pozlaceným stříbrem a přihrádkovým smaltem. Byl vyroben v Praze kolem roku 1400 v „krásném“ slohu vrcholné gotiky, patrně v pražské dvorní zlatnické dílně římského a českého krále Václava IV. Na špičatém konci rohu je umístěna trojrozměrná architektonická miniatura, cizelérsky provedená ze stříbra metodou kovotepané montáže s rytinami v kombinaci s litými detaily. Miniaturu lze jednoznačně identifikovat jako oktogonální kapli Božího Těla a Krve, zbudovanou v letech 1382-1392 záhadným Bratrstvem obruče s kladivem uprostřed dnešního Karlova náměstí na Novém Městě pražském. Kaple měla unikátní architektonickou formu centrální věže s osmi kaplemi na půdorysu osmicípé hvězdy, navíc hrála významnou úlohu ve středoevropských dějinách pozdního středověku. Přesto byla v roce 1791 do základů zbořena a na jejím místě dnes vede rušná komunikace. Architektonická miniatura znamená cenný příspěvek pro poznání původní podoby kaple, neboť její plány se nedochovaly a dosud nejstarší známé vyobrazení pochází až z roku 1536. Publikace vznikla jako rozšířená a doplněná verze autorova článku: Možný odraz architektonického řešení novoměstské kaple Božího Těla a Krve na Picím rohu Václava IV. (Staletá Praha 33, 2017/1, 153-164).