Protivný sníh

Umělecky náročná novela andorrského spisovatele na komorním příběhu staré ženy a jejího vnuka přehlíží vývoj země a převratné společenské změny ve 20. století. Zajímavě koncipovaná novela nechává v monolozích babičky, staré, na tradicích lpící venkovanky dožívající svůj život ve velkoměstě, a jejího nejoblíbenějšího vnuka, proběhnout téměř celé dvacáté století se všemi postupnými změnami, které se odrazily v životě rodiny. Oba hrdinové si v jednotlivých kapitolách promítají svá setkání, vracejí se k nim, a při každém dalším si z něho odnášejí kromě pocitu vzájemné lásky a sounáležitosti i naléhavý pocit nezbytnosti rodové paměti. Generace pravnuků pak už nedokáže plně pochopit svět svých předků, jako dědictví mu však zůstává vztah k rodné zemi a vědomí vlastní identity. Monology hrdinů tvoří formálně roztříštěnou, téměř snovou mozaiku vyprávění, v němž se překrývají časové roviny, často i hlediska vypravěčů, a teprve v závěru knihy ústí ve výsledné poselství.