Zrození Baťovy průmyslové metropole

V zapadlém koutu jihovýchodní Moravy vzniklo v krátkém období dvou meziválečných desetiletí město, jež bylo řadou současníků považováno za modelový příklad řešení podstatných sídelních a sociálních problémů rodící se moderní průmyslové civilizace. Mužem, který investoval nemalé prostředky do jeho budování, byl úspěšný český podnikatel Tomáš Baťa (1876–1932). Jeho firma patřila v meziválečné éře k nejprogresivnějším podnikům na evropském kontinentu, a to nejen s ohledem na zavádění moderních výrobních postupů, ale také díky širokému uplatnění progresivních metod v oblasti moderního managementu a sociální péče o zaměstnance. V souladu s komplexní sociální vizí Tomáše Bati byl „nový Zlín“ projektován předními architekty své doby do podoby zahradního města moderního typu, jež mělo vzorovým způsobem ztvárňovat pracovní podmínky a životní styl zaměstnanců racionalizovaného průmyslu. Specifické okolnosti, za nichž sídelní město Baťova koncernu vznikalo, umožnily uskutečnit v jeho prostoru nejen unikátní architektonické a urbanistické vize, ale také velmi efektivně působit na utvářející se městskou společnost. Kniha se snaží o systematické postižení podstatných aspektů formování unikátního městského prostoru, který na jedné straně zhmotňoval v očích mnoha současníků dobové představy o ideálu moderního průmyslového uspořádání a na druhé straně představoval pro řadu tehdejších kritiků (zejména z řad levicové inteligence, odborového hnutí, ale účelově i Baťovy konkurence) ztělesnění kapitalistické krutovlády.