Půlnoční poledne

Vedle knihy Kufr kouzelníka Boska (1987), zhudebněné Vladimírem Mišíkem, nejvýznamnější Pelcova básnická sbírka. Je pro ni příznačná "neobvykle intenzivní smyslovost, monumentalizovaná velkými detaily", které čtenáře "působivě bombardují v celých asociačních řetězech" (Petr Král v Literárních novinách). "Nezvyklá je i Pelcova barevnost, hustou, jakoby žluklou noční čerň s tonoucími mastnými lesky doplňují podobně tíživé - a dusné - žluté a růžové do zvláštní pozdní krajiny, kde i nejpůvodnější příroda je už nasáklá civilizací a umělými jedy, a za jejímž stísněným tichem hrozí příští apokalypsa."