Zpověď královny Elišky

Románový životopis české královny Elišky Přemyslovny, manželky Jana Lucemburského, líčí jejími ústy celý život od útlého dětství až do chvíle, kdy ve věku pouhých třiatřiceti let umírá roku 1330 v domě svého bratra, vyšehradského probošta Jana Volka. Autorka v klasickém historickém příběhu vytvořila netradiční postavu zajímavé ženy, která se v životě plném dramatických zvratů projevila jako bystrá a inteligentní osobnost, snažící se prostřednictvím svých přátel zasáhnout i do politického života země. V osobním životě musela překonat mnoho trpkých okamžiků, nepřátelství a osudových ztrát ať již ve veřejném životě, nebo v problematickém manželství s Janem Lucemburským. V tomto rámci se autorka také hodně věnuje postavám dvou dalších mužů, kteří hráli v Eliščině životě podstatnou roli - Jindřichu z Lipé, příteli a později protivníkovi v boji o moc, a Vilémovi z Valdeka, její zakázané lásce. Knihu uzavírá seznam osob a autorčin historický doslov. Eliška Přemyslovna - česká královna, ctěná i zatracovaná, milovaná i pomlouvaná už po sedm staletí. Bojovnice, pokorná křesťanka, žena. Román nás vrací do dne 28. 9. 1330, kdy Eliška umírá a vzpomíná. Na muže svého života - obdivovaného otce Václava, manžela Jana, který se k ní zoufale nehodil, Jindřich z Lipé, přítele a později soupeře o moc, a na Viléma z Valdeka, kterého milovala. S nadhledem a trochou cynismu líčí svůj prohraný politický boj, bouřlivé manželství, zakázanou lásku a nakonec smíření a odpuštění.