Pod císařskou šibenicí : čeští vojáci na křižovatkách roku 1918

Kdyby byli vzbouřenci pronikli dále na jih - nebylo to vyloučeno - a nalezli vojenské posily a podporu ze strany civilního obyvatelstva, mohli jsme mít v této části Čech úplnou revoluci... Z dopisu rakousko-uherského místodržitele v Čechách hraběte Maxmiliana Coudenhove, kterým 24. května 1918 zaslal do Vídně ministru vnitra své hodnocení vzpoury vojáků 7. střeleckého pluku v Rumburku. Nejobtížnější hlídkování vůbec měla četa podporučíka Aloise Káry na Monte Cristallu, na hoře věčného ledu a sněhu. Již jen pouhý výstup na horu byl velmi obtížný a nebezpečný a dál se šplháním pomocí lan. Úrazy zde byly na denním pořádku. „Sám“ – vyprávěl jednou podporučík Kára – když jsem vystupoval na Monte Cristallo, viděl jsem na mnoha místech skal a i na laně – lidskou krev...“ Kol dokola byl samý led. Zákopy byly v ledu, spalo se v ledových otvorech, pohřbívalo se v ledu. Zde si naši legionáři alpinské klobouky jistě zasloužili… Ze vzpomínek velitele výzvědné roty československých legionářů u VII. italské armády poručíka Vojtěcha Hanzala První světová válka?! Často se mnohým z nás ta vzdálená válka zdá být takřka roztomile romantickou a mnozí se rádi necháme ovlivnit módními názory našeptávačů v našem okolí, že ta „báječná“ habsburská monarchie neměla zaniknout, a láteříme na toho „nemožného“ Masaryka, proč ji tak ochotně pomáhal rozbít. Díky naší povrchnosti však zeje v černé díře neznalosti vlastní historie absurdní směsice lidového kacířství k dnešku a plebejské servilnosti k idealizované minulosti podle klíče přehozených kladných a záporných znamének k hodnocení historie za minulého režimu. Pravdu nám dnes však spíše přiblíží biblické novozákonní Zjevení Sv. Jana o hvězdě zvané Pelyněk, pero Jaroslava Haška či film Martina Hollého Signum Laudis… Ta strašná válka z let 1914-1918 ve svém totálním oboustranném šílenství, kdy rozdíl mezi útočníky a obránci prakticky neexistoval, samotná neměla hrdinů – jen oběti a popřípadě odvážné gladiátory. Za hrdiny bychom ovšem mohli považovat ty, kteří se rozhodli jí nějakým způsobem postavit. Strčit ruku do obrovského soukolí i za cenu, že je rozdrtí. Zastavit ten stroj či mu dát jiný alespoň trochu smysluplnější chod, který by třeba potrestal ty, kteří tu nesmyslnou válku spustili. Tato kniha chce čtenáři nabídnout dva takové příběhy o těch, kteří se rozhodli říci válce ne. Jedni odvahou v císařské uniformě žádat mír a druzí odvahou změnit tuto uniformu a vynutit si konec války dokonce ve prospěch samostatnosti svého národa. Příběhy rumburských vzbouřenců i československých legionářů-výzvědčíků v Itálii opravdu stojí za naší pozornost i po 90 letech bez ohledu na módní snahy náš pohled na tyto události opět falšovat a deformovat… Historie rumburské vzpoury a zapomenutá činnost elitních průzkumných jednotek čs. legií na italské frontě jsou cenným příspěvkem do nekonečných sporů o českého vojáka za 1. světové války, kdy zde čtenář dostává formou literatury faktu nejen zajímavé svědectví o našich předcích, ale také cenné doplňky v podobě unikátních dosud málo známých fotografií a zajímavých dokumentů.