Parameter
- 170 Seiten
- 6 Lesestunden
Mehr zum Buch
Češi a Slováci před rokem 1914 žili v rozdílných světech rakouského a uherského prostředí. Tématem publikace jsou především vzájemné vztahy a míra povědomí jednoho národa o druhém před vstupem do společného státu. Situace v letech 1882–1914 stála především na několika výrazných osobnostech, z české strany to byla jen úzká skupina slovakofilů či profesor T. G. Masaryk, na straně slovenské šlo naopak o širokou paletu osobností, mezi nimiž vynikali slovenští studenti v Praze, např. Vavro Šrobar či později M. R. Štefánik. Poměrně neznámou kapitolou jsou vztahy na poli katolické církve, zejména role Andreje Hlinky v letech 1906–1914. Jednoznačně lze říci, že vzájemný vztah byl od počátku silně nevyrovnaný. Partnery pro slovenské politiky byli na české straně novináři, učitelé, kněží. České politické strany slovenskou otázku do roku 1914 prakticky nevnímaly.
Buchkauf
Češi a Slováci 1882-1914, Michal Stehlík
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2009
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Češi a Slováci 1882-1914
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Michal Stehlík
- Verlag
- Togga
- Erscheinungsdatum
- 2009
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 170
- ISBN10
- 8087258169
- ISBN13
- 9788087258163
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Historisches Thema, Geschichte, Politikwissenschaft, 19. Jahrhundert, Österreich-Ungarn, Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert, Tschechen und Slowaken, Tschechisch-Slowakische Beziehungen
- Erstveröffentlichung
- 2009
- Originaltitel
- Češi a Slováci 1882-1914: nezřetelnost společné cesty
- Bewertung
- 3,6 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Češi a Slováci před rokem 1914 žili v rozdílných světech rakouského a uherského prostředí. Tématem publikace jsou především vzájemné vztahy a míra povědomí jednoho národa o druhém před vstupem do společného státu. Situace v letech 1882–1914 stála především na několika výrazných osobnostech, z české strany to byla jen úzká skupina slovakofilů či profesor T. G. Masaryk, na straně slovenské šlo naopak o širokou paletu osobností, mezi nimiž vynikali slovenští studenti v Praze, např. Vavro Šrobar či později M. R. Štefánik. Poměrně neznámou kapitolou jsou vztahy na poli katolické církve, zejména role Andreje Hlinky v letech 1906–1914. Jednoznačně lze říci, že vzájemný vztah byl od počátku silně nevyrovnaný. Partnery pro slovenské politiky byli na české straně novináři, učitelé, kněží. České politické strany slovenskou otázku do roku 1914 prakticky nevnímaly.