Parameter
- 170 Seiten
- 6 Lesestunden
Mehr zum Buch
Lingvistická monografie věnovaná odkazu ruského lingvisty S. K. Šaumjana. Sémiotické myšlení gruzínského lingvisty Sebastiana Konstantinoviče Šaumjana se vyznačuje mimořádnou synkretičností, v níž se střetávají tradice klasického (středo)evropského strukturalismu, nastupujícího amerického generativismu i ruského formalismu. Autor knihy analyzuje zejména tři Šaumjanovy stěžejní teorie: jeho aplikativní generativní model (1971), aplikativní univerzální gramatiku (1987) a tzv. sémiotickou gramatiku (2006). Poukazuje na nekonzistenci Šaumjanovy dichotomie genotyp a fenotyp, na směšování různých pojetí znaku (ve srovnání s jinými znakovými koncepcemi) a na to, jak se tyto skutečnosti projevují v jeho zacházení s pojmy jako invariant, funkce a význam. Jednotlivé Šaumjanovy koncepty dává autor do souvislosti také s českou jazykovědnou tradicí, uvádí některé reflexe Šaumjanova díla jak z prostředí české, tak zahraniční lingvistiky a zjišťuje, že jednotlivé ohlasy se nejvýrazněji shodnou na paralele s generativní gramatikou N. Chomského.
Buchkauf
S. K. Šaumjan: Sémiotické pojetí gramatiky, Martin Janečka
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2017
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- S. K. Šaumjan: Sémiotické pojetí gramatiky
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Martin Janečka
- Verlag
- Episteme
- Erscheinungsdatum
- 2017
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 170
- ISBN10
- 8073946602
- ISBN13
- 9788073946609
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Lehrbücher, Sprachbücher & -lexika, Sprachen, Sprachlehrbücher
- Beschreibung
- Lingvistická monografie věnovaná odkazu ruského lingvisty S. K. Šaumjana. Sémiotické myšlení gruzínského lingvisty Sebastiana Konstantinoviče Šaumjana se vyznačuje mimořádnou synkretičností, v níž se střetávají tradice klasického (středo)evropského strukturalismu, nastupujícího amerického generativismu i ruského formalismu. Autor knihy analyzuje zejména tři Šaumjanovy stěžejní teorie: jeho aplikativní generativní model (1971), aplikativní univerzální gramatiku (1987) a tzv. sémiotickou gramatiku (2006). Poukazuje na nekonzistenci Šaumjanovy dichotomie genotyp a fenotyp, na směšování různých pojetí znaku (ve srovnání s jinými znakovými koncepcemi) a na to, jak se tyto skutečnosti projevují v jeho zacházení s pojmy jako invariant, funkce a význam. Jednotlivé Šaumjanovy koncepty dává autor do souvislosti také s českou jazykovědnou tradicí, uvádí některé reflexe Šaumjanova díla jak z prostředí české, tak zahraniční lingvistiky a zjišťuje, že jednotlivé ohlasy se nejvýrazněji shodnou na paralele s generativní gramatikou N. Chomského.