Mehr zum Buch
Monografie se zabývá doposud málo prozkoumanou problematikou přístupu Jugoslávie k dění v Československu v letech 1968–1969. V širších souvislostech detailně analyzuje nejen bilaterální kontakty mezi Prahou a Bělehradem, ale i tehdejší vazby Titova režimu a Sovětského svazu. Spolupráce s Moskvou totiž výrazně ovlivňovala poměr Jugoslávie k pražskému jaru.Výklad, chronologicky ohraničený lednem 1968 a zářím 1969, se podrobně věnuje vývoji přístupu jednotlivých proudů působících v rámci jugoslávské mocenské elity k reformám prováděným v polednovém Československu. Všímá si vlivu obrodného procesu na dění v Jugoslávii. Obšírně se také zabývá aktivitou několika vysokých československých státních činitelů (mj. Jiřího Hájka a Oty Šika), kteří se bezprostředně po 21. srpnu pokoušeli v Bělehradu vytvořit zárodečné jádro exilu.
Buchkauf
Jugoslávie a Pražské jaro, Jan Pelikán
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2008
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Jugoslávie a Pražské jaro
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jan Pelikán
- Erscheinungsdatum
- 2008
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8073082209
- ISBN13
- 9788073082208
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Historisches Thema, Geschichte, Politikwissenschaft, Tschechische & slowakische Geschichte, Tschechoslowakei, Jugoslawien, Prager Frühling 1968
- Bewertung
- 4,5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Monografie se zabývá doposud málo prozkoumanou problematikou přístupu Jugoslávie k dění v Československu v letech 1968–1969. V širších souvislostech detailně analyzuje nejen bilaterální kontakty mezi Prahou a Bělehradem, ale i tehdejší vazby Titova režimu a Sovětského svazu. Spolupráce s Moskvou totiž výrazně ovlivňovala poměr Jugoslávie k pražskému jaru.Výklad, chronologicky ohraničený lednem 1968 a zářím 1969, se podrobně věnuje vývoji přístupu jednotlivých proudů působících v rámci jugoslávské mocenské elity k reformám prováděným v polednovém Československu. Všímá si vlivu obrodného procesu na dění v Jugoslávii. Obšírně se také zabývá aktivitou několika vysokých československých státních činitelů (mj. Jiřího Hájka a Oty Šika), kteří se bezprostředně po 21. srpnu pokoušeli v Bělehradu vytvořit zárodečné jádro exilu.