Dějiny umění ve výtvarné kultuře západní tradice 1

První díl Dějin umění ve výtvarné kultuře západní tradice nabízí přehled uměleckých slohů a směrů od antiky (se stručným odkazem k pravěku a předřeckým kulturám) po 18. století. V tomto rámci se tu představují umělci a jejich díla, jež zrodil starověk, starokřesťanská a románská doba, gotika, renesance, baroko, rokoko i klasicimus a zárodky preromantismu. Od jiných přehledů se tento liší tím, že nepodává jen obecné charakteristiky, ale konfrontuje vlastní výklad s vybranými postoji formulovanými v odborné literatuře. Činí tak ovšem v živém podání vždy tam, kde jde o objevování smyslu konkrétních děl. A to je druhý rozdíl od povšechných dějinných souhrnů: výklad umělecké tendence není provázen jen jmenným výčtem stěžejních výtvorů, nýbrž vychází z jedinečného obsahu a ztvárnění reprezentativních ukázek architektonické, sochařské a hlavně malířské produkce, jež jsou tu stručně interpretovány. Při tom se uplatňuje zřetel k rozmanitosti tvorby určitého slohového směřování, ale zároveň též ke společným, jednotícím rysům (například i u tak vnitřně členitého kulturního jevu, jakým byl manýrismus). Nechybí ani odkazy k myšlenkovým inspiracím z filosofické oblasti, při nichž se vyjevují spojitá kulturní řečiště. Kniha je takto pendantem k autorově předchozí publikaci Filosofie v kultuře západní tradice