Mehr zum Buch
Každý z nás občas filosofuje. Tážeme se, zda existuje Bůh, jak je to s lidskou duší a její případnou nesmrtelností, klademe si otázky po smyslu svého vlastního života. Autor Abecedy filosofického myšlení nás provádí základními filosofickými problémy a populární formou nás seznamuje s řešeními, k nimž se v průběhu staletí dopracovala tradice, jejímiž nejvýraznějšími představiteli jsou Aristotelés a svatý Tomáš Akvinský. Nejde však o práci z oblasti historie filosofie; autor neusiluje o rekonstrukci myšlenkových postupů výše zmíněných myslitelů. Je přesvědčen, že každý, kdo si klade filosofické otázky, musí mít k autoritám naprosto svobodný vztah. To mimo jiné znamená, že jediný intelektuálně poctivý způsob, jak přijmout za svůj nějaký filosofický závěr, spočívá v nahlédnutí jeho správnosti na základě precizní argumentace. Autor by si přál, aby i k jeho knize přistupoval čtenář tímto způsobem: aby ji nehodnotil podle ničeho jiného než podle přesvědčivosti argumentace, kterou autor při zdůvodňování svých tezí používá.
Buchkauf
Abeceda filosofického myšlení, Jiří Prinz
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2014
- Einband
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Abeceda filosofického myšlení
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Jiří Prinz
- Verlag
- Academia Bohemica
- Erscheinungsdatum
- 2014
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8090446922
- ISBN13
- 9788090446922
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Philosophie, Aristoteles, 384 v. Chr.-322 v. Chr., Heiliger Thomas von Aquin, 1225-1274
- Bewertung
- 4,25 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Každý z nás občas filosofuje. Tážeme se, zda existuje Bůh, jak je to s lidskou duší a její případnou nesmrtelností, klademe si otázky po smyslu svého vlastního života. Autor Abecedy filosofického myšlení nás provádí základními filosofickými problémy a populární formou nás seznamuje s řešeními, k nimž se v průběhu staletí dopracovala tradice, jejímiž nejvýraznějšími představiteli jsou Aristotelés a svatý Tomáš Akvinský. Nejde však o práci z oblasti historie filosofie; autor neusiluje o rekonstrukci myšlenkových postupů výše zmíněných myslitelů. Je přesvědčen, že každý, kdo si klade filosofické otázky, musí mít k autoritám naprosto svobodný vztah. To mimo jiné znamená, že jediný intelektuálně poctivý způsob, jak přijmout za svůj nějaký filosofický závěr, spočívá v nahlédnutí jeho správnosti na základě precizní argumentace. Autor by si přál, aby i k jeho knize přistupoval čtenář tímto způsobem: aby ji nehodnotil podle ničeho jiného než podle přesvědčivosti argumentace, kterou autor při zdůvodňování svých tezí používá.