Mehr zum Buch
Král Šumavy (1959) je jedním z nejúspěšnějších českých filmů, jehož popularita je úzce spojena s jeho funkcí (de)formování historické paměti. Tento „film paměti“ hraje klíčovou roli v ideologickém obsahu a jeho recepce, sledovanost a divácký ohlas jsou důležité pro jeho paměťovou roli. První oddíl se zaměřuje na téma recepce, včetně fenoménu filmové hvězdy Jiřího Valy. Film byl realizován v době, kdy československá kinematografie čelila změnám v kulturní politice, což vedlo k jeho urychlené produkci jako prototypu „ideálního filmu“ v éře propagandy. Následující oddíl analyzuje kameru a hudbu, přičemž styl Josefa Illíka a hudba Miloše Vacka zaujaly dobové recenzenty. Analýza filmu jako systému vztahů využívá dvojí přístup: první kapitola aplikuje „bordwellovskou“ poetiku, zatímco druhá zkoumá myticko-rituální podstatu komunismu. Film lze interpretovat jako (re)verzi „mýtu o konci světa a jeho obrodě“ a jako průběh iniciačního rituálu. Poslední oddíl, „Filmy a dějiny na hranicích“, přináší historické kontexty a katalogizuje české „hraničářské filmy“, přičemž přibližuje vznik Pohraniční stráže a fenomén šumavských kurýrů.
Buchkauf
Král Šumavy: komunistický thriller, Petr Kopal
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Král Šumavy: komunistický thriller
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Petr Kopal
- Verlag
- Academia
- Erscheinungsdatum
- 2019
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8020029362
- ISBN13
- 9788020029362
- Reihe
- Schlagwörter
- Belletristik, Krimi & Thriller, Thriller, Politik, Narrativer Journalismus, Verfilmt, Tschechische Republik, Kommunismus, Böhmerwald, Tschechischer Film, Eiserner Vorhang, Grenzschutz, Schutz der Staatsgrenzen, Schmuggler-Agent
- Bewertung
- 2,9 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Král Šumavy (1959) je jedním z nejúspěšnějších českých filmů, jehož popularita je úzce spojena s jeho funkcí (de)formování historické paměti. Tento „film paměti“ hraje klíčovou roli v ideologickém obsahu a jeho recepce, sledovanost a divácký ohlas jsou důležité pro jeho paměťovou roli. První oddíl se zaměřuje na téma recepce, včetně fenoménu filmové hvězdy Jiřího Valy. Film byl realizován v době, kdy československá kinematografie čelila změnám v kulturní politice, což vedlo k jeho urychlené produkci jako prototypu „ideálního filmu“ v éře propagandy. Následující oddíl analyzuje kameru a hudbu, přičemž styl Josefa Illíka a hudba Miloše Vacka zaujaly dobové recenzenty. Analýza filmu jako systému vztahů využívá dvojí přístup: první kapitola aplikuje „bordwellovskou“ poetiku, zatímco druhá zkoumá myticko-rituální podstatu komunismu. Film lze interpretovat jako (re)verzi „mýtu o konci světa a jeho obrodě“ a jako průběh iniciačního rituálu. Poslední oddíl, „Filmy a dějiny na hranicích“, přináší historické kontexty a katalogizuje české „hraničářské filmy“, přičemž přibližuje vznik Pohraniční stráže a fenomén šumavských kurýrů.