Parameter
Mehr zum Buch
Slovo dnes není nedostatkovým zbožím, ale jeho nadbytek vede k logorrhea, což v psychologii označuje komunikační poruchu s nutkavým chrlením slov, jež ztrácí koherenci. Čím více informací přijímáme, tím méně se dozvídáme, a hlasy se slévají do nerozlišitelného hluku, v němž se ztrácí i naše snaha se vyjádřit. Současné spekulativní myšlení se odklání od teoretických přístupů druhé poloviny dvacátého století a hledá způsoby, jak mluvit o vnějšku jazyka. Politické, ekonomické a ekologické výzvy nelze redukovat na diskurs, neboť politika má globální charakter, stejně jako trhy, které ignorují kulturní rozdíly. Klimatické změny nám připomínají, že svět není jen jazykovým konstruktem. Snaha překonat jazykové kognitivní omezení se odehrává prostřednictvím jazyka, když testujeme jeho limity. Mezitím falogocentrické struktury moci posilují, využívají mobilizační potenciál transgresivního jazyka a legitimují se skrze nespokojenost. Novodobí fašisté a oligarchie přebírají subverzivní prostředky emancipačních sil, zatímco snaha hájit práva vyloučených je paralyzována strachem z promluvy. Jazyk má moc měnit realitu, ale ti, kdo slovo nikdy neměli, svou existencí usvědčují vládnoucí jazyk ze lži.
Buchkauf
Podmínky nemožnosti IV–VII – Alogorrhea, Václav Magid
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Podmínky nemožnosti IV–VII – Alogorrhea
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Václav Magid
- Erscheinungsdatum
- 2018
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8090691536
- ISBN13
- 9788090691537
- Schlagwörter
- Sachbücher, Kunst & Kultur, Kunst
- Beschreibung
- Slovo dnes není nedostatkovým zbožím, ale jeho nadbytek vede k logorrhea, což v psychologii označuje komunikační poruchu s nutkavým chrlením slov, jež ztrácí koherenci. Čím více informací přijímáme, tím méně se dozvídáme, a hlasy se slévají do nerozlišitelného hluku, v němž se ztrácí i naše snaha se vyjádřit. Současné spekulativní myšlení se odklání od teoretických přístupů druhé poloviny dvacátého století a hledá způsoby, jak mluvit o vnějšku jazyka. Politické, ekonomické a ekologické výzvy nelze redukovat na diskurs, neboť politika má globální charakter, stejně jako trhy, které ignorují kulturní rozdíly. Klimatické změny nám připomínají, že svět není jen jazykovým konstruktem. Snaha překonat jazykové kognitivní omezení se odehrává prostřednictvím jazyka, když testujeme jeho limity. Mezitím falogocentrické struktury moci posilují, využívají mobilizační potenciál transgresivního jazyka a legitimují se skrze nespokojenost. Novodobí fašisté a oligarchie přebírají subverzivní prostředky emancipačních sil, zatímco snaha hájit práva vyloučených je paralyzována strachem z promluvy. Jazyk má moc měnit realitu, ale ti, kdo slovo nikdy neměli, svou existencí usvědčují vládnoucí jazyk ze lži.