Jáchymovští andělé (poézia)

Jozef Tomášik debutoval roku 2014 básnickou sbírkou Anjel v cele, venovanou památce mučedníka Janka Havlíka. Básně z této sbírky nacházíme v českém překladu v knize Jáchymovští andělé. Jsou zde doplněny o autorovu další tvorbu (a o básně V. Ftorkové a M. Fabiánové). Celá kniha je protkána zachovanými zápisky Janka Havlíka, kandidáta na blahořečení, řeholníka Misijní společnosti sv. Vincenta de Paul. Kniha představuje vzácný příklad toho, jak mladého člověka osloví život vězněného a mučeného řeholníka natolik, že o něm napíše cyklus básní. Jáchymovští andělé jsou svědectvím, že ještě existují lidé, kterým není lhostejné utrpení druhých; že ještě existují autoři, kteří svou tvorbou nechtějí vyzdvihovat sebe, ale druhé; jsou svědectvím, že krev mučedníků je opravdu semenem křesťanů, protože oslovuje lidi, povzbuzuje je a prohlubuje v nich náboženskou zkušenost, ba dokonce v nich vyvolává vznik uměleckých děl. V knize často vystupují vězni komunistického režimu jako andělé. V sbírce se konkrétní slovenská krajina nebo prostředí českých věznic či uranových dolů proměňuji na svátá místa. Konkrétní svět se tady protíná se světem transcendentním. Básně Jozefa Tomášika jsou hymnem na krajinu. Starostlivě odpozorované obrazy z krajiny se posouvají do vyšší, lyrické, symbolické roviny a odtud do roviny náboženské. Obrazy záhorské i jáchymovské krajiny jsou protkané úryvky ze slovenských a českých hymnických písní, jenže místo orlů tady „z Tatry” slétli andělé. Básnická krajina J. Tomášika je podobně andělská. Kniha Jáchymovští andělé nám přibližuje život a utrpení kandidáta na blahořečení Jána Havlíka. Jeho život, jeho víra, jeho srdce byly- čisté. A takové jsou i básně Jozefa Tomášika. Katarína Džunková