Jeřábi se zlatými pery

Mehr zum Buch

Každoroční daleká pouť vesnice z horských úhorů východní Antólie do nížiny při středomořském pobřeží, kam táhne horaly vyhlídka na výdělek při sklizni balvny, je rámec do značné míry paralelní k strastiplné cestě Steinbeckovy rodiny Joadových do Kalifornie v Hroznech hněvu. Oba příběhy mají v podtextu dávku tragikomiky, jenže u rodiny Joadových je ta tragikomika odstíněna steinbeckovským sentimentem, kdežto u Kemala nese silný, byť nevyřčený patos, tak tlumený a transcendující i sám příběh, že je až nediskrétnost vyslovit, že je to patos hrdého, nezdolného lidství i osudu, s nímž zápolí. Hrdost je dominantní rys těch horalů a čest pro ně znamená víc než bída smrt a rodinné svazky. Hrdý není jediný starosta, který jejich dřinu prodává za úplatky a s primitivní, ale bezpečnou prohnaností u každého pozná a využije citlivé stránky a tak ves ovládá.