Parameter
- Seitenzahl
- 328 Seiten
- Lesezeit
- 12 Stunden
Mehr zum Buch
Předkládaná monografie je první ucelenou biografií hraběte Františka Thun-Hohensteina (1809–1870), jednoho z nejdůležitějších představitelů českého uměleckého života 2. třetiny 19. století. Jako taková přispívá k poznání české aristokracie a jejího místa v měšťanské éře a v období modernizace. Prvním tematickým okruhem publikace je Thunova soukromá sféra, zahrnující jeho dětství, výchovu, vzdělání a cestování v kontextu rodinných strategií. Speciální pozornost je věnována vztahu mezi otcem a synem, který je klíčový a je nahlížen jako osobní a generační konflikt v rámci společenské proměny v 19. století. Druhým okruhem je pak veřejné působení Františka Thuna, mj. jeho aktivity v sociální a filantropické oblasti a politická kariéra v době předbřeznové a během revoluce roku 1848. Největší pozornost však autorka věnuje Thunově činnosti v oblasti výtvarného umění a památkové péče a poskytuje tak nejen přehled Thunovy práce v rámci oficiálních institucí a spolků, ale prezentuje fungovaní dobového uměleckého klientelismu, mechanismy přidělování zakázek i způsob jejich provádění.
Buchkauf
„Kéž bych byl malířem“: František Thun mezi rodinou a uměním, Marcela Zemanová
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2023
Lieferung
Zahlungsmethoden
Feedback senden
- Titel
- „Kéž bych byl malířem“: František Thun mezi rodinou a uměním
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Marcela Zemanová
- Verlag
- Scriptorium
- Verlag
- 2023
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 328
- ISBN10
- 8075613880
- ISBN13
- 9788075613882
- Beschreibung
- Předkládaná monografie je první ucelenou biografií hraběte Františka Thun-Hohensteina (1809–1870), jednoho z nejdůležitějších představitelů českého uměleckého života 2. třetiny 19. století. Jako taková přispívá k poznání české aristokracie a jejího místa v měšťanské éře a v období modernizace. Prvním tematickým okruhem publikace je Thunova soukromá sféra, zahrnující jeho dětství, výchovu, vzdělání a cestování v kontextu rodinných strategií. Speciální pozornost je věnována vztahu mezi otcem a synem, který je klíčový a je nahlížen jako osobní a generační konflikt v rámci společenské proměny v 19. století. Druhým okruhem je pak veřejné působení Františka Thuna, mj. jeho aktivity v sociální a filantropické oblasti a politická kariéra v době předbřeznové a během revoluce roku 1848. Největší pozornost však autorka věnuje Thunově činnosti v oblasti výtvarného umění a památkové péče a poskytuje tak nejen přehled Thunovy práce v rámci oficiálních institucí a spolků, ale prezentuje fungovaní dobového uměleckého klientelismu, mechanismy přidělování zakázek i způsob jejich provádění.