Je ráno, dělám si čaj

Sbírku Hany Slívové lze zařadit do proudu poezie všedního dne. Ostatně autorka se netají tím, že její básně jsou vlastně zápisky, které pořizuje při sledování světa pod balkónem, v prostoru kuchyně nebo kanceláře, všude tam, kde dochází ke každodenním drobným lidským činnostem, při nichž se mohou zachytit momenty a věci, jež sice nejsou důležité, přesto však nenápadně přispívají ke koloritu drobných životních epizod a situací. K předmětům, které tyto děje ovlivňují, tak patří zdánlivě bezvýznamná rychlovarná konvice, bez níž si však existenci dnešního současníka lze jen těžko představit. Nikoli náhodou proto triumfuje i na obálce tohoto autorčina sympatického opusu.