Jiří Vícha: Exercitátor a básník, osobnost umlčené církve

Kapucín Jiří Jan Evangelista Vícha (1923–1997) je znám jen okrajově jako někdejší tajný provinciál, zpovědník řeholnic a také autor jediné sbírky Krajina milost. Kým vším však byl tento kněz, který hledal nové možnosti práce s mládeží, odseděl si polovinu nespravedlivého trestu ve valdické kartouze a po propuštění znovu riskoval, když dával exercicie sestrám v civilu nebo přijímal na místě chybějící představené jejich sliby? Řeholník, který nevnucuje své františkánství, ale po vzoru sv. Pavla („Stal jsem se otrokem všech“, 1 K 9,19–22) se i on stává „boromejkou“ a „notrdamkou“, když těmto sestrám dává nahlédnout do krásy jejich vlastní spirituality. Asi jediný kněz-básník, který napíše svou „ateistickou“ báseň Ztracenec. Kniha se snaží jít po stopách ­Víchova životního příběhu a s pomocí mnoha pramenů a svědectví ho představit současnému čtenáři. „Tato kniha mi přinesla upřímnou radost a autorovi jsem za ni vděčný. To nejen proto, že jsem P. Jana Víchu osobně znal a velmi si ho vážil, ale zvláště proto, že právě dnes je tak aktuální. Zatloukalův pohled na život a dílo kapucínského kněze žijícího většinu svého života v době těžké komunistické totality přináší světlo i do dnešní doby.“ Z předmluvy arcibiskupa Jana Graubnera