Mluvil jsem s duchy

V polovině dvacátých let byl autor knížky profesor psychologie na univerzitě v Princetonu dr. Henry C. McComas požádán Americkou společností pro psychické výzkumy, aby vedl odborný výzkum spiritistických jevů. Bývalý automechanik Cartheuser či žena bostonského lékaře Crondona, záhy světově proslulá jako Margery, zviklali totiž při svých seancích i zapřísáhlé nepřátele spiritismu. Ozývaly se hlasy z prostoru, duchové pohybovali předměty, zvonili a působili světelné efekty. Záhadné zůstávaly rovněž jevy, kdy duchové zemřelých básníků, malířů nebo stavitelů vedli ruce prostých žen a vytvářeli podivuhodná literární a výtvarná díla nebo podávali historická svědectví, potvrzovaná záhy archeologickým průzkumem. Dr. McComas měl od Společnosti dostatek prostředků, aby mohl spolupracovat s experty a odbornými pracovišti. Při seancích také použil fotografii v ultrafialovém záření, na hrdlo médií upevňoval stetoskop, aby poznal, nakolik se na hlasech duchů podílejí jejich hlasivky. Na výzkum se důkladně připravil i tím, že si osvojil řadu náročných iluzionistických triků. A tak čtenář v této „encyklopedii spiritismu" bude nejen očitým svědkem slavných seancí, ale i překvapivých poznatků.