František Běhounek Reihenfolge der Bücher

Dům zelených přízraků Je to první čistě scifistický Běhounkův román. Původně vyšel pod názvem Případ profesora Hrona (1947), druhá, lehce přepracovaná verze byla publikována v roce 1968. Běhounek se tu přihlašuje k vernovské tradici Vynálezu zkázy: na osudu vědce, nekriticky zahleděného do svého vynálezu, varuje před zneužitím technické inovace. Příběh nepochybně vznikl pod dojmem prvního použití atomové bomby, které bylo předmětem četných diskusí. Román byl určen dospělým čtenářům a je považován za Běhounkovu nejlepší práci. Akce L Román tvoří kontrapunkt k Lemovým Astronautům. Vyšel v roce 1956 a byla to první česká sci-fi, která se po dlouhé době u nás objevila. Autor se tu vyznává ze svého obdivu k všemocnosti techniky. Spoléhá na ni, že vyřeší veškeré lidské problémy. Je to jeden z prvních románů světové sci-fi, v němž se objevuje motiv "terraformingu", tedy technologie, schopné vytvořit životní podmínky pozemského typu na jiných kosmických tělesech. Podobně jako Lem i Běhounek varuje před zneužitím techniky k válečným účelům. Jako varovný příklad mu slouží pozůstatky marťanské civilizace, která zničila sama sebe.

Texty, kresby, fotografie a vzpomínky Jiřího Suchého.

O fyzice a fyzicích. V osmi kapitolách autoři popisují zrození moderní fyziky. Kniha obsahuje galerii fyziků a seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziku do roku 1973.

Kniha o trosečnících minulých dob zahrnuje vyprávění o skotském námořníku Alexandru Selkirkovi, pravzoru všech robinzonů, cyklické vyprávění o robinzonech na Galapágách, příběhy uprchlíků z válečné lodi Bounty, mužstva zvelrybářského škuneru Essex a pěti trosečníků z Graftonu.

F. Běhounek v této knize rozebírá "tříštění atomu" a také to, nakolik lidstvu atom jako takový slouží. Ve své době kniha uváděla mnoho utajovaných faktů popřípadě podrobnosti, o kterých laická veřejnost neměla tušení. Vyšlo v edicic Kontakt svazek 14, ilustrace Václav Bláha

"Jednou z nejzajímavějších osob, s kterými jsem se na svých častých cestách seznámil, byl zcela jistě Frithjof Storm-Johnsen, výpomocný telegrafista polární výpravy Amundsen-Ellsworth-Nobilovy. . . Storm-Johnsen nejvíce splňoval požadavek starých Římanů, doufat, dokud člověk žije. Dokázal to, když ho blizard učinil zajatcem Skalistých hor, když ho vzpoura na lodi uvěznila na opuštěné polární zemi a když ho ztroskotání jiné lodi vrhlo bezmocného na rozbouřený Pacifik." Těmito slovy uvádi autor tři dobrodružné povídky-jakési robinsonády. První vypráví o hrdinově přátelství s indiánským chlapcem, druhá o jeho přátelství s Eskymákem a třetí o přátelství s Číňanem Obnovené vydání z roku 1947 z ilustracemi Václava Junka

Vzrušující dobrodružství skupiny příslušníků britské tajné služby, jejíž členové bojují proti nacismu. Ve vodách Indického oceánu se odvážní muži střetávají s Japonci, ale i s nástrahami přírody, aby nakonec mohli splnit náročný úkol, jímž bylo zničení japonských vojenských i obchodních lodí, kotvících v Singapuru.

Vydání z roku 1968. První čistě scifistický Běhounkův román. Původně vyšel pod názvem Případ profesora Hrona (1947), druhá lehce přepracovaná verze byla publikována v roce 1968. Běhounek se tu přihlašuje k verneovské tradici Vynálezu zkázy: na osudu vědce, nekriticky zahleděného do svého vynálezu, varuje před zneužitím technické inovace. Příběh nepochybně vznikl pod dojmem prvního použití atomové bomby, které bylo v živé paměti veřejnosti a bylo předmětem četných diskusí. Román byl určen dospělým čtenářům a je považován za Běhounkovu nejlepší práci.