Jiří Wohlmuth Reihenfolge der Bücher

Kniha se zaměřuje na motoristické závodění na městských okruzích a závodech do vrchu v jižních Čechách, navazující na předchozí vydání o jiných regionech. Silniční závody v této oblasti začaly v Třeboni ve 30. letech 20. století a po válce se konaly ve Strakonicích, Písku, Hluboké nad Vltavou, Kaplici, Táboře a Jindřichově Hradci. Ačkoliv jižní Čechy nemají tolik závodů jako jiné kraje, dva významné závody – Zlaté kolo v Třeboni a Okruh prezidenta dr. Beneše v Táboře – přilákaly kvalitní účastníky. Jihočeská továrna ČZ se proslavila v silničních a motokrosových disciplínách, vychovávající řadu světově uznávaných závodníků. Mezi nimi byli Alois a Bohumil Roučkovi, Zdeněk Polánka a další. V Strakonicích pracoval také konstruktér Ing. František Pudil, autor nejrychlejšího silničního motocyklu ČZ. Tradici závodění pokračoval Bohumil Staša se svým motocyklem MBS. Jižní Čechy se také podílely na pořádání automobilových soutěží, včetně legendární Rallye Vltava v 60. letech. Dnes se závody konají v Českém Krumlově a Klatovech. Kniha obsahuje mapky okruhů, dosud nepublikované fotografie a výsledkové bilance.

Kniha Východočeské závody a okruhy nabízí pohled na motoristické závodění ve východních Čechách, navazující na předchozí vydání o dalších regionech. Silniční závody začaly ve 20. letech 20. století, přičemž se na nich podíleli závodníci s renomovanými jmény a mnohé závody měly mezinárodní účast. První část se zaměřuje na předválečné závody v Hořicích, Hradci Králové, Nové Pace a dalších městech. Druhá část chronologicky pokrývá poválečné závodění na více než třiceti místech, jako jsou Litomyšl, Jičín, Pardubice a Dvůr Králové. Třetí část představuje významné závodníky, konstruktéry a mechaniky, jejichž jména byla známá po celé Evropě, například Čeněk Junek a Vlastimil Rain. Motocykloví konstruktéři přispěli k technickému rozvoji závodů. V Hradci Králové vznikly motocykly AHRA, v Dvoře Králové stroje Ravo, v Jaroměři motocykly MS a v České Třebové motocykly VAB. Kniha obsahuje mapky okruhů, dosud nepublikované fotografie a výsledkové bilance, čímž poskytuje komplexní pohled na motoristickou historii regionu.

Kniha Západočeské závody a okruhy je dalším pokračováním pohledu na motoristické závodění na městských okruzích a závodech do vrchu. Volně navazuje na vydání ze středních a severních Čech, Moravy a Slezska. Silniční závody v západních Čechách započaly v polovině dvacátých let minulého století. Byly o poznání skromnější než ty v ostatních částech republiky, ale například slavného závody v Plzni Lochotíně byly velmi významné a pravidelně v nich startovali závodníci zvučných jmen. První předválečná část se zabývá nejen závoděním v Plzni a blízkém okolí, ale i v lázeňských Karlových Varech. Druhá část se chronologicky věnuje poválečnému závodění v řadě míst, Chebu, Kdyni, Klatovech i Nepomuku. V třetí samostatné části se seznámíte s několika výbornými závodníky, konstruktéry a mechaniky, jejichž jména se ve své době skloňovala po celé Evropě – Otto Krattner, Josef Lukšík, Albín Patlejch, Václav Pauer, Josef Sloup, František Sutnar, Miloslav Vališ. Knihu doplňují mapky okruhů, dobové, dosud nepublikované fotografie a rovněž tradičně nechybí ani výsledkové bilance.

Století moravského silničního závodění. Kniha připomíná bohatou motoristickou minulost na Moravě. Ožívají v ní motoristické události, podoby okruhů a místa závodění v celé škále dálkových závodů, závodů do vrchu i na městských okruzích. Morava a Slezsko byly v minulém století velice silným regionem v oblasti silničního závodního motorismu. Mnoho jejich závodníků se zařadilo mezi naše nejlepší jezdce historie a jména Bartoš, Malina, Staša, Sojka, Veřmiřovský či Ondřejík i řada dalších, patřila k tomu vůbec nejlepšímu, co psalo naši historii. Bez nich by kniha neměla potřebnou atmosféru. V motoristických knihovničkách by proto neměla chybět. Možná, že mladší čtenáři dnes ani nevědí, že žijí ve městě, v němž se závodilo. Leckdy ani moderní digitalizované archivy nedokáží doložit, jak města žila a co všechno se tam konalo. Nezbývá než věřit, že tato kniha, trochu napraví dluh generace našich otců.

Silniční závody v severních Čechách začaly ve dvacátých letech minulého století a tato výjimečná publikace se zaměřuje na známé i méně známé závodníky. Krajina je kopcovitá, což vedlo k prvním závodům do vrchu, jako byl předválečný závod Schöber u Rumburku a Krušnohorský závod Dubí – Cínovec. Třetím závodem byl Lounský triangl, který měl podobu okruhu. Druhá světová válka však přerušila rozvoj motoristického sportu v regionu. Po válce se v roce 1946 konaly tři závody, včetně závodu o Štít Českého ráje v Turnově a závodů v Jablonci a Liberci, které trvaly až do roku 1966. Ne všechna města měla stejný úspěch; některá, jako Varnsdorf a Bílina, měly závodění jen krátkodobý charakter. Poválečné závodění zahrnovalo osmnáct míst, včetně Ústí nad Labem, Mostu a Děčína, ale i menších měst jako Terezín a Žatec. Most má unikátní závodní historii, kdy se závody konaly nejprve v centru starého města a poté na autodromu, kde se do roku 2003 odehrávaly napínavé turnaje. Autoři publikace shromáždili přesné trasy závodů, výsledkové listiny a zajímavosti z dobového tisku, doplněné dosud nepublikovanými fotografiemi.

Přijatelné vzdálenosti mezi osídlenými místy, ale i dobrá silniční síť středních Čech umožnily v napsat zajímavou historii závodění v tomto kraji. Už před více než 110 lety se zde začaly jezdit dálkové závody, závody do vrchu a městské okruhy. V mnohých městech mělo závodění jen jepičí život a po prvním odjetém ročníku už další nenásledoval (Kralupy nad Vltavou, Vlašim, Horoměřice, Roztoky u Prahy), avšak byla místa, kde se jezdilo i několik desetiletí (Městec Králové, 40. ročníků; Kolín, 16. ročníků; Mělník, 13. ročníků). Autoři ke každému z třiceti devíti míst dohledali přesné trasy závodů, informace z pořadatelské činnosti, výsledkové listiny se jmény závodníků známých i neznámých, a ty okořenili zajímavostmi z dobového tisku.

Životní cesta Vincence, Bohumila st. a Bohumila ml. ("Bódi") Stašových vypráví příběh tří generací, které se oddaly motocyklovému závodění. Tito závodníci se odvážně postavili smrti na trati a jejich láska k motocyklům byla stejně silná jako nebezpečí, které sport přinášel. Stašové se účastnili mnoha závodů, kde zažili jak vítězství, tak prohry, a reprezentovali Československo na evropských okruzích. Nová publikace Jiřího Wohlmutha se zaměřuje na kariéru Bohumila Staši staršího, který podle rodinných záznamů absolvoval 829 závodů, z nichž vyhrál 217, 92krát skončil druhý a 32krát třetí. Jeho závodění zahrnovalo 61 490 rychlých kilometrů a celkem najezdil 261 700 km. Po úspěšné kariéře začal stavět vlastní motocykly a přivedl k závodění i svého syna Bohumila mladšího, který se rovněž stal mistrem republiky a závodil na mistrovství světa. Kniha čtenářům nabízí detailní pohled na vývoj poválečného závodění a je doplněna dosud nepublikovanými fotografiemi z rodinného alba, které zachycují vzpomínky na slavné okruhy a atmosféru doby.

V této první knize české značky FGR je shrnuto na 230 stránkách 12 let působení týmu MOTO FGR a zásadní okamžiky jediného porevolučního, kompletně českého motocyklu. Kniha pojednává i o historii třídy 125 ccm a nejvěhlasnějších značek v mistrovství světa a také závodění na ústeckoorlicku, včetně závodníků té doby. Více na: http://motodenik.cz/zavod/2778-kniha-od-miroslava-felgra-motocykly.html

V době, kdy česká motocyklová továrna Jawa, prožívala svůj vrchol produkční, ekonomický i exportní, vyráběla motocyklové typové řady, jenž dostaly zlidovělého označení Jawa kývačka. Do universálního podvozku, který charakterizovala právě montáž zadní kyvné vidlice, byly montovány dvoudobé vzduchem chlazené motory čtyř, resp. pěti objemových tříd. Tyto motocykly vyráběné od roku 1954 dosáhly svým moderním pojetím vyznačujícím se příjemným ovládáním i oceňovaným komfortem jízdy, mimořádné obliby a staly se ve své době nejrozšířenějším vozidlem na tehdejších československých silnicích. Kniha Jawa kývačka tak přináší souhrnnou chronologii tohoto motocyklu, od mezitypů národní typové řady přes národní typovou řadu a další typy 559, až po typ 361, který byl posledním před modernizovanou řadou typu Jawa Californian. Jawa kývačka porážela rekordy v produkci: překonala hranici milion vyrobených motocyklů a 10 000 kusů bylo exportováno do více než 120 zemí světa. Její výroba trvala bezmála dvě desetiletí a v letošním roce si připomeneme právě šedesát let od jejího zahájení.

Kniha zkušeného odborníka seznamuje čtenáře s vývojem čtyřdobých motocyklů značky Jawa v prestižní třídě pětistovek. Představí se tak nejsilnější výrobky značky Jawa, od předválečného typu Jawa 500 OHV – Rumpál přes cestovní stroje Jawa 500 OHC z padesátých let minulého století až k poslednímu typu Jawa 824. Samostatná kapitola je věnována závodním silničním, terénním a plochodrážním speciálům. Publikace obsahuje bohatou fotodokumentaci, podrobné technické údaje ke každému typu a také rady k servisu a opravám motocyklů. V knize nechybí ani stručné životopisy nejznámějších konstruktérů Jawy.