Štrbáňová Soňa Bücher

Na naší planetě nežijeme sami. Dělíme se o ni s miliardami živočichů: se savci, plazy, ptáky, rybami, hmyzem. Každý ze živočichů včetně člověka potřebuje k tomu, aby přežil, vyhovující životní podmínky. Jiné potřebuje slon, jiné třeba krokodýl. Svět zvířat vás zavede mezi nejrůznější živočichy. Prozradí vám, jaká zvířata žijí na naší planetě a kde byste je mohli vidět. Upozorní i na to, že mnohá jsou přísně chráněná, jiná už třeba žijí jen v zoo, některá se za pomoci člověka daří znovu vracet do přírody. Svět zvířat je lákavé, poučné a napínavé čtení pro všechny, kdo mají rádi přírodu. - Kniha nabízí široce pojatý přehled živočichů od bezobratlých až po savce. - Více něž 700 pozoruhodných barevných fotografií. - Souhrn známých i nevšedních poznatků ze světa zvířat.

Dílo přináší soubor 30 portrétů různorodých osobností české vědy a vzdělanosti 20. století, rozdělených do pěti svazků a na přiložených pěti DVD. Projekt, na němž spolupracovaly Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, nabízí netradiční pohled na tvůrčí život vědců prostřednictvím audiovizuálního dokumentu a rozhovorů, které zachycují české intelektuální dějiny. Publikace se zaměřuje na osobnosti od filosofů po zástupce přírodních věd, a to jak z domácího, tak zahraničního prostředí. Zvláštní pozornost je věnována vědcům, kteří působili v 50. a 60. letech, a jejich zkušenostem s vězněním, exilem a ideologickými překážkami. Obsahuje také portréty tří bývalých předsedů Akademie věd ČR a reflektuje pestré osudy, které spojuje odkaz na píli a oddanost vědeckému bádání. Každý svazek obsahuje šest tematických kapitol, přičemž první se zaměřuje na osobnosti humanitních a společenských věd, druhý na již nežijící badatele v oborech o člověku, třetí na chemiky a fyzikální chemiky, čtvrtý na biologické a medicínské obory a pátý na techniku, matematiku a experimentální fyziku. Publikace zdůrazňuje také roli žen ve vědě a význam německojazyčné vědy v českých zemích.

Dílo přináší třicet portrétů různorodých osobností české vědy a vzdělanosti 20. století v pěti svazcích a na pěti DVD nosičích. Výsledkem tříletého projektu, na němž spolupracovaly Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, je netradiční představení tvůrčího života vědců prostřednictvím audiovizuálního dokumentu a rozhovorů, které obohacují české intelektuální dějiny. Publikace zahrnuje osobnosti od filosofů po vědce přírodních věd, přičemž se zaměřuje na ty, kteří studovali v 50. letech a zahájili kariéru v 60. letech, reflektující proměny českého akademického prostředí a zkušenosti s vězněním a exilem. Obsahuje také portréty tří bývalých předsedů Akademie věd ČR a připomíná méně známá témata a postavy. Každý svazek se skládá ze šesti tematických kapitol. První svazek se zaměřuje na osobnosti humanitních a společenských věd, druhý na nežijící badatele ve společenských disciplínách, třetí na přírodovědce, čtvrtý na biologii a medicínu s důrazem na roli žen ve vědě, a pátý na techniku, matematiku a veřejnou angažovanost, včetně vlivu německojazyčné vědy v českých zemích.

V populárním výkladu, doplněném bohatým obrazovým materiálem, dává autorka nahlédnout do poznaných tajemství živé hmoty. Hovoří o projevech živé hmoty, o jejich základních stavebních kamenech i o dlouhé, dosud neukončenécestě poznávání jejích zákonů. Připomíná významné vědce,kteří obohatili naše znalosti o buňce a dědičnosti, seznamuje s teoriemi o vzniku života na Zemi apod.

Studie zkoumá rozvoj přírodních, technických a společenských věd v českých zemích v 19. století.

Čtvrtý svazek se zaměřuje na významné osobnosti z biologických a biochemických oborů. Mladší kolegové Juraj Iványi a Jan Svoboda přibližují život a práci Milana Haška (1925–1984), jehož teorie imunologické tolerance a ideologizace genetiky v 50. letech 20. století měly zásadní vliv. Karel Raška ml. (*1939), syn známého epidemiologa Karla Rašky (1909–1987), sdílí vzpomínky na svého otce a své vlastní zkušenosti jako lékař, molekulární virolog a imunolog v USA. Jan Svoboda (nar. 1931) se zamýšlí nad vzdělaností a demokracií a připomíná své objevy v buněčné a virové genetice, včetně výzkumu retrovirů. Mikrobioložka a molekulární genetička Helena Kopecká (nar. 1931) se dělí o své zkušenosti z exilu a podíl na vymýcení dětské obrny. Helena Illnerová (nar. 1937), první žena v čele Akademie věd ČR, se věnuje biologickým hodinám a pedagogice. Biochemička Eva Zažímalová (nar. 1955) hovoří o rostlinných hormonech a své lásce k filmování a koním.