Otakar Chaloupka Bücher

Slovenské pohádky a pověsti B. Němcové vypravuje Jaroslav Seifert.

Sedm dní, sedm detektivních povídek, sedm mužů, kteří mají svá tajemství. Spojuje je jedno-zločin. Než na samotný zločin se však autor zaměřuje na duševní pohnutky viníků, jejich emocionální stavy a potlačované pudy. Pestrým jazykem čtenáře seznamuje s dušemi obyčejných lidí, ze kterých se stanou zločinci. Kafkovský styl psaní je okořeněn velkou dávkou ironie, mnoha abstraktními jevy a je jen na čtenáři, jak si věci vyloží a jak příjme chování hlavních postav. Tento soubor povídek, které vznikaly samostatně, vyšel v roce 2002.

Co autor to osobitá pohádka. Více zde jsou ale ty modernější, a jde o prakticky o průřez českými pohádkami za padesát let minulého století.

Příběh muže, jehož vztah s manželkou přítele, se odehrává pouze po telefonu. Na první pohled zvláštní námět skrývá mnoho možností využít vlastní představivost. Autorův nezaměnitelný styl dráždí čtenářovu fantazii a zachází do extrémů, kdy jakékoli myšlenky a city postav přenáší do reálné podoby. Frigo nás předjíždí v lokomotivě, Alois Jirásek a Mikoláš Aleš diskutují na lavičce v parku, postavám se dějí podivné až neskutečné věci. Plno odkazů na slavné osobnosti dodává knize další rozměr, fantazie a reálno se prolínají, jakoby šlo o něco totožného.

Příběh odehrávající se ve výletní restauraci na vrcholu Českomoravské vrchoviny, kdy se zúčastnění ocitají v kritickém bodě své životní dráhy. Nenadálý infarkt starého muže si vynutí záchrannou akci, které se všichni účastní. Nečekaný vývoj událostí pozmění náhled na vlastní situaci.

Příruční slovník je svazkem, který bychom měli mít vždy po ruce na dostupném místě. Zachycuje to podstatné z české literatury od jejích počátků do r. 1945 i s přesahy do období následujícího, uvádí jména, data, názvy knih, skutečnosti. V souhrnných heslech zařazuje českou literaturu do evropských souvislostí, sleduje např. celoevropské rysy středověké literatury, humanismu, renesance, kritického realismu i moderní tvorby. Vysvětluje termíny jako epos, fraška, legenda, mýtus, avantgarda, surrealismus, symbolismus, prokletí básníci nebo buřiči, ale i gag, crazy, fantasy, happy end, scénář a další, s nimiž se můžeme při různých příležitostech setkat. Autor slovníku vtiskl dva rysy. Prvním je širší výběr věcných a terminologických hesel i vědomé opakování některých údajů v různých heslech ne proto, aby je čtenář "bifloval", ale aby na ně narazil pokaždé, když ho mohou zajímat. Druhým je snaha, aby hesla nebyla učebnicově nudná, nýbrž vedla k pochopení souvislostí a vztahů, které nám mnohdy unikají. Právě ty bychom měli mít možnost poznat, pokud chceme literaturu cítit nejen jako součást národní kultury, ale i vlastního života.

Hororový příběh muže,který byl nenadálým zvratem ve svém životě vržen do světa absurdity.Drama osudového trestu,který má být vykoupen zločinem

Čtenářství není povinnost, dá se žít i bez něj. Stejně tak však lze říct, že nikdo není povinen plodit děti - když je ale zplodí, měl by se snažit zpřístupnit jim co nejvíc z toho, co jim může život obohatit a zpříjemnit. Čtenářství k tomu patří. Svět doma a svět školy by měl být pro dítě propojen.

O mužské hlouposti, ješitnosti a krátkozrakosti, které může žena využít a muž se jí musí vyvarovat.

Slavná legenda o Siegfriedovi. Na motivy písně Nibelungů, nepřikrášlené a vzaté tak, jak byla píseň napsána, vznikla legenda o Rytíři Siegfriedovi, drakobijci a hrdinovi, jeho otci Siegmundovi, moudrému panovníkovi z Xantenu a panně Kriemhildě, která proslula svou krásou a moudrostí. Prsten z pokladu Nibelungů dává svému nositeli obrovskou moc, ale také jej zavazuje. A navíc je k němu vázán jeden zábavný, ale ne zrovna čestný skřetí služebník…