Karol Sidon Reihenfolge der Bücher

Karel Hvížďala vede s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem dialog bezmála třicet let a zrodily se z toho čtyři knihy. Toto je pátá. A když si pánové uvědomili, že díky internetu, sociálním sítím a algoritmům ve veřejném prostoru nad informacemi převážila lež, fakenews, blábol či spiklenecké teorie, rozhodli se, že poslední knihu věnují celou jen jednomu slovu, a to je právě LEŽ. Jedna z nejuznávanějších definicí lži pochází od Josepha Kupfera z americké univerzity v Iowě, který tvrdí, že lež je takovým druhem sdělení, o němž jsme přesvědčeni, že je klamné, se záměrem, aby toto tvrzení druhá osoba považovala za pravdivé, nebo se záměrem, aby druhá osoba uvěřila, že my, jako sdělovatel, tomuto tvrzení věříme. V hebrejštině existuje výrazů označujících lež hned několik: šeker, šav, achzava. I o nich a bilických lžích si bude Karel Hvížďala s rabínem karolem Sidonem povídat.

"Odkud ale bere židovská tradice jistotu, že trest, který Izrael postihl, není trvalého charakteru, a že dříve nebo později zcela nezanikne mezi národy? Vždyť národ, zbavený přirozených vazeb, které mu poskytuje společně obývaná země, společný jazyk a zkoušky, jimž je ve své zemi vystavován, je v rozptýlení mezi jinými národy odsouzen k postupné ztrátě identity a rozplynutí se v prostředí, které ho obklopuje." Ve svém nejnovějším eseji Avonam („jejich vina“) se rabín Efraim K.Sidon věnuje tématu, které již více než sto let představuje ohnisko sváru uvnitř tradičního judaismu: je pro Židy z náboženského hlediska přípustné požadovat politickou samostatnost, nebo mají setrvávat ve vyhnanství, aby odčinili svou vinu? Mají trpělivě očekávat příchod Mesiáše, nebo mají právo uspíšit konec diaspory a vyjít sebevědomě vstříc novému věku?

Vychází druhé vydání hebrejsko-české edice Pěti knih Mojžíšových - Chamiša chumšej Tora. Přináší úplnou hebrejskou edici základního textu judaismu spolu s paralelně tištěným českým překladem, který v letech 1998-2012 vytvořil vrchní zemský rabín Efraim Sidon. Hebrejský text i překlad jsou rozděleny do kapitol a členěny do týdenních oddílů (parašiot), předčítaných během ranní modlitby o šabatu. Biblický text je doplněný haftarami (čtením z proroků) k jednotlivým týdenním oddílům Pěti knih Mojžíšových, tak jak se recitují v synagogách. Druhé vydání vychází s několika revizemi původního překladu.

»Im Jahr fünfundvierzig bekam meine Mutter die Nachricht, dass es besser wäre, mit mir wegzugehen, da mir Deportation und Gaskammer drohten.« So beginnen Karol Sidons literarische Erinnerungen an seine Kindheit im Prag der Vierziger- und Fünfzigerjahre, an die Bewohner der Stadt und diejenigen, die nicht mehr zurückgekehrt sind – allen voran der Vater, der im KZ Theresienstadt umgebracht wurde. Der kleine Karol, zu diesem Zeitpunkt erst zwei Jahre alt, vermisst ihn trotzdem und deshalb ein Leben lang.

Fantastická próza Outsider uzavírá rozsáhlou tetralogii Chaima Cigana Kde lišky dávají dobrou noc. Za pseudonymem skrytý prozaik a dramatik Karol Sidon se v ní snaží spojit rozkošatělé příběhy mnoha hrdinů, se kterými jsme se setkávali v tomto i paralelním světě v předešlých třech dílech, a napravit to, co původně rozpoutal jeden vynález, umožňující cestování v čase. A jak už to bývá, je mnohem snazší vyrobit z ryby rybí polévku než naopak. Román se silnou politickou linkou domýšlí i scénář vývoje světa v době příchodu Mesiáše. Zasazen do devadesátých let minulého století připomíná řadou reálií a dokonce i jednajících postav náš svět. Okolnosti vyvolané společným „globálním“ nepřítelem Armilem či Milovaným a jeho vize sjednoceného lidstva nakrátko spojí arabský a židovský svět. Vznikají dříve nepředstavitelné aliance, hnané jak zbytnělým egem politických vůdců, tak fixní ideou nápravy světa hlavní postavy Sidneyho Kramera. Karol Sidon nás ale nenechává na pochybách, že spásu je možné očekávat od lidí, jimž je touha po moci a jakákoli ideologie cizí. K tomu používá autor své nejsilnější literární zbraně – jazyk, fantazii a schopnost vytvořit životné postavy, jimž můžeme věřit a také se jim smát.

Třetí díl tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc Chaima Cigana, za nímž se skrývá prozaik a dramatik Karol Sidon, je široce rozehraným příběhem, jehož hrdinové se pokoušejí pochopit důsledky experimentu, který byl na počátku pohybu v čase, vzniku paralelních světů a nekonečné řady lidských kopií. Strůjci původního fenomenálního objevu se snaží i za cenu nejvyšší oběti napravit důsledky vědeckého pokušení, které je vedlo k tomu, že nezodpovědně uplatnili objevy své odpoutané inteligence. Autorova fantazie zaplétá čtenáře do smyček času a vrstev historie, ale zároveň hrdiny knihy uzemňuje směsí lidských vlastností, které nás ubezpečují, že nikdo není jen dobrý či zlý a že lidské úmysly se mnohdy nekryjí s výsledky. Hlavní hrdina se snaží vymazat paralelní světy, které překročily horizont předpovídaného příchodu Mesiáše a tím znejistily základy naší existence. Přes záměrně lehký žánr nás autor nenechává na pochybách, že neřeší lehká témata, ale naopak věci základní, jako je postavení člověka ve světě, jeho vztah k Bohu, vědecká zodpovědnost a mnoho dalšího. A i zde jsou součástí autorova vyprávění humor a erotika.?

Piano live, druhý díl tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc, napsal pod pseudonymem Chaim Cigan známý prozaik a dramatik, vrchní zemský rabín Karol Sidon. V pokračování prvního dílu se příběh ještě více odpoutává od reality, byť s mimořádným smyslem pro reálné detaily, a pomocí převratného vynálezu cestování v čase volně putujeme staletími a kulturami, objevujeme jejich kouzla i slabiny, abychom nakonec zjistili, že určující v každé době i v každém ze světů jsou lidské vlastnosti a vztahy, které základně utvářejí náš život. Existence paralelních světů, do nichž je možno vstoupit, ba je i pozměnit oproti nám známé historii, vytváří složitý propletenec reálného, možného, pravděpodobného i zcela fantaskního. I tentokrát se setkáváme s nesmírně uvěřitelnými a neheroickými židovskými hrdiny, s pestrou škálou základních filosofických otázek, s mnoha co by bylo, kdyby..., na něž se autor snaží odpovědět prostřednictvím historie paralelních světů. Jak už k psaní Karola Sidona patří, nemůže v knize chybět svérázný humor, hluboká znalost starozákonního světa, překvapivé promýšlení jiných cest, široké znalosti z mnoha oborů a nepřeberné bohatství českého jazyka. První vydání.

Ta książka wyprowadza czytelnika z błędnego przekonania, że bajki przeznaczone są wyłącznie dla dzieci. Jest to bowiem zbiór bajek dla dorosłych, bajek, dających czytelnikowi nadzieję, że modlitwy mogą zostać wysłuchane. Chociaż rozwiązywaniem trudności nie zawsze zajmuje się sam Bóg. Czasem zastępuje go mały pan Tałesowicz, który za pomocą cudownego szala modlitewnego (tałesu) i modlitewnych rzemyków (tefilin) lata pomagać ludziom, gdy sami sobie nie radzą. Autor opowiada nam dziewiętnaście bajek – dziewiętnaście historii z dyskretnym morałem. Przy okazji mówi ciekawe rzeczy o judaizmie, o żydowskich zwyczajach i żydowskiej mistyce. Ten autor nie byłby sobą, gdyby nie pokazał, że wiele rzeczy może wyglądać zupełnie inaczej, niż nam się w pierwszej chwili wydaje, że dobre uczynki wcale nie muszą być takie dobre i że na wszystko warto patrzeć z różnych stron. Karol Sidon, prozaik, dramatopisarz, scenarzysta, sygnatariusz Karty 77 i naczelny rabin Czech.