Zdeňka Pavlousková Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Tento román zachycuje život francouzského lidu v 1. třetině 19. století. Ústřední postavou je Jean Valjean. Je to bývalý galejník, který se na galeje dostal za krádež chleba. Když se mu podařilo uprchnout, okradl starého kněze, který mu nabídl nocleh. Když ho ale chytli četníci, kněz jimřekl, že stříbrné příbory Jeanu Valjeanovi dal darem, přidal mu ještě stříbrné svícny a tím ho zachránil od galejí. Tím Jeana ovlivnil a ten se poté stal dobrodincem a ochráncem těch nejbídnějších. Jeho protihráčem je policejní prefekt Javert, který ho pronásleduje. Zastává názor, že galejník zůstane galejníkem, a považuje dopadení Valjeana za své životní poslání... Román vyznívá jako obžaloba tehdejší společnosti a mravů. Pozn.: V edici Knihovna klasiků se jedná o 3. svazek spisů Victora Huga.

Es ist ein solcher Klassiker, dass man immer den Eindruck hat, ihn bereits gelesen oder gesehen zu haben. Les Misérables, veröffentlicht von Victor Hugo im Jahr 1862, bietet das Vergnügen der Wiedererkennung und des Neuanfangs. Man wird stets von der romanesken Spannung des Buches mitgerissen, seinen unvergesslichen Figuren, seinen vielfältigen Sprachen – Hugo ist der erste, der Slang und die Volkssprache in das geschriebene Französisch einführt – seinen Geschichten und seiner Zeit. Von der unglücklichen Rückfälligkeit Jean Valjeans, frisch aus dem Gefängnis entlassen, bis zu seiner allmählichen Erlösung, von der katastrophalen Kindheit Cosettes bis zu ihrer Idylle mit Marius, von der opferbereiten Figur Fantines bis zu den düsteren Charakteren Thénardier und Javert, bietet der Roman eine schöne Lektion lebendiger Menschlichkeit. Hugo erklärt: „Ich komme, um das menschliche Schicksal zu zerstören, ich verurteile die Sklaverei, ich vertreibe das Elend, ich lehre die Unwissenheit, ich behandle die Krankheit, ich erhelle die Nacht, ich hasse den Hass.“ Ein Lesevergnügen, das im zweiten Band fortgesetzt wird.

Vor dem Zugriff des pedantischen Polizeiinspektors Javert, der auch ihm, den Zugewanderten nachspioniert und seine Vergangenheit nicht ohne Erfolg erforscht, bringt Jean Valjean die todkranke Fantine ins Spital, nachdem er gehört hat, wie sie in treuer Liebe für ihre uneheliche Tochter Cosette sorgt und aus Not und infolge der Mißgunst ihrer Mitmenschen zur Dirne geworden ist. QUELLE: Klappentext

Inspirací tvorby této francouzské básnířky byly celoživotní vzpomínky na první osudovou lásku k muži, který ji opustil a jehož jméno nikdy nikomu neprozradila. Její poezie je něžná, komorní, naprosto přirozená. Hugo ji nazval „královnou světa citů“ a Verlaine ji jako „nejgeniálnější a nejnadanější ženu století“ zařadil mezi prokleté básníky po bok Mallarméa a Rimbauda. Doslov Václav Černý. 4., rozš. vyd.