Lenka Bydžovská Bücher

The Ivan Lendl Collection is currently the most complete collections of Alfons Mucha´s posters in the world. It also includes many other examples of Mucha´s art. This monograph comprises newly-produced high-quality colour prints of all the exhibits in the Lendl collection, as well as more than 100 preliminary drawings, sketches, and prints, which allow the reader to take a peek into Mucha´s ´art kitchen.´ 25 photographs documenting Mucha´s Parisian period may also prove to be of particular interest to art lovers. Its wide range and considerable documentary value make this a truly unique publication offering deeper knowledge of all important periods of Alfons Mucha´s work.

ADOLF HOFFMEISTER MONOGRAPHY ABOUT CZECHOSLOVAK ILLUSTRATOR 461 pages GALLERY (2005) 80-86010-86-4, 9788086010861 Shipping 3 KG dimensions 23 × 28 cm FIRST EDITION

Monografie vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v Praze 15.10. 1996 - 5.1. 1997. Výpravná publikace, doprovázející dosud největší přehlídku českého surrealismu, se zaměřuje na jeho historické období mezi r. 1929–1953. Množstvím reprodukcí, dokumentárních fotografií a tematickými statěmi od několika autorů mapuje většinu oblastí, do nichž surrealismus zasáhl a k jejichž proměně přispěl od výtvarného umění, přes literaturu, film až třeba po psychoanalýzu. Osou knihy je aktivita Skupiny surrealistů v ČSR (Štyrský, Toyen, Nezval, Teige, Heisler, Brouk). Dále se zabývá okruhem mladších autorů, seskupených po komunistickém puči kolem K. Teigeho (Tikal, Fára, E. a M. Medkovi, Istler, Effenberger) a přihlíží též ke tvorbě umělců, kteří se ve třicátých letech surrealismem inspirovali, aniž by jej programově prosazovali jako umělecký směr (Rykr, Janoušek, Hudeček, Gross, Kolář, Wachsmann).... celý text

Jan Zrzavý (1890–1977) je jednou z nejvýznamnějších postav českého umění 20. století. Jeho rozsáhlý umělecký odkaz lze interpretovat různými způsoby. Ačkoli byl členem důležitých uměleckých skupin, jeho vnitřní procesy se odehrávaly mimo ně. Místo členění podle životních událostí je vhodnější sledovat opakující se témata, k nimž se Zrzavý dlouhodobě vracel, když nacházel vhodné způsoby jejich vyjádření. Monografie se zaměřuje na klíčové oblasti Zrzavého zájmu, jako je téma tváře, které zkoumal ve svých podobiznách. Tvář pro něj symbolizovala setkání se sebou samým či blízkými osobami. Melancholie, kterou Zrzavý brzy identifikoval jako centrální pocit, je často považována za dominantní prvek jeho díla. Jeho práce zahrnuje podobenství o pokory, pomoci a milosti, ale také polaritu mezi meditací a uvolněnou sexualitou. Zrzavého umění se vyvíjelo v figurální a krajinářské linii, které se vzájemně neprolínaly. V krajinách se postavy objevovaly jen zřídka, neboť ho zajímala různorodost míst. Na konci svého uměleckého života se vrátil k počátkům evropského umění, což reflektuje jeho obdiv k autorům jako byl Leonardo. Tato kniha přináší plastický obraz Zrzavého umění a duše, a slouží jako klíč k pochopení jeho díla.

Kniha Černá slunce: Odvrácená strana modernity, vydaná k výstavě v GVU Ostrava, přináší fascinující pohled na české umění v letech 1928-1942, období plné politických a uměleckých zvratů. Zahrnuje více než čtyřicet osobností - malířů, sochařů, grafiků, fotografů a architektů, z nichž mnozí jsou klíčovými představiteli českého umění. Zaměřuje se na odvrácenou stranu modernity, odhalující přehlížené duševní vrstvy, které formovaly psychické struktury doby. Černá slunce symbolizují "slunce jiných světů", inspirované romantismem, ačkoli pojem avantgarda se stal běžným označením pro moderní projev. V původních avantgardních východiscích z dvacátých let se objevují nové smyslové a významové zdroje. Zvolené časové období je prezentováno jako prostor protikladných stránek, kde se mísí různé směry a názory. Tato kniha je součástí dlouhodobého projektu Arbor vitae, který mapuje důležitá období českého umění, jako jsou Roky ve dnech (1945-1957) a Konec avantgardy (1938-1948). Její hloubka a kontextualizace informací činí tuto publikaci nenahraditelnou.

Precizní monografie o Štyrského fotografickém díle představuje slavného surrealistu jako jednoho z nejpozoruhodnějších českých předválečných fotografů. Ve všestranném díle malíře, grafika, básníka a esejisty Jindřicha Štyrského (1899-1942), blízkého přítele a spolupracovníka malířky Toyen, má fotografie významné postavení. Fotografoval od začátku dvacátých let, své vlastní fotografické dílo prezentoval v širším měřítku na první výstavě Skupiny surrealistů v ČSR (1935), kde byl zastoupen obsáhlými soubory Žabí muž (1934) a Muž s klapkami na očích (1934). Po těchto cyklech následovalo ještě Pařížské odpoledne (1935). Štyrský byl rovněž vůbec první významný surrealistický fotograf, který zaznamenal legendární zříceninu zámku markýze de Sade La Coste (1932). Hlavní okruhy námětů Štyrského fotografií (pouliční výlohy, cirky, střelnice a funerálie) rezonovaly nejen se surrealistickou poetikou počátku třicátých let, ale pramenily přímo z jeho osobité obrazivosti, odvíjející se od traumatických zážitků z dětství. Autorem monografie je historik umění Karel Srp, kurátor Galerie hlavního města Prahy.

Jestliže malířské dílo Toyen je díky poměrně nedávné pražské výstavě a následným monografiím poměrně uspokojivě zpracováno, pak stranou pozornosti dosud neprávem zůstávají její knižní ilustrace. Právě studie Lenky Bydžovské a Karla Srpa, zaměřená na knižní ilustrace této české surrealistky (ať již z jejího předválečného působení v Čechách, tak z poválečného francouzského období) a doplněná množstvím reprodukcí, naznačuje, jaké místo zaujímá Toyen v knižní tvorbě. Publikace v úpravě Luboše Drtiny přináší bibliografický soupis knižní tvorby Toyen od Petra Ladmana.

Výstavní katalog věnovaný dosud opomíjené části tvorby výtvarníka Zdeňka Sýkory: publikace přibližuje jeho fotografickou tvorbu z doby protektorátu. Publikace si mj. klade otázku, jakou úlohu sehrálo fotografování pro budoucí vývoj významného malíře.