Petr Maxmilián Husák Bücher

Aktualizované a doplněné vydání přelomové práce o revoluci v roce 1989 a „divokých devadesátkách“ přináší ucelený přehled novodobé české historie mezi lety 1977 a 1997. Novinář Petr Maxmilián Husák na základě svědectví přímých účastníků s humorem a nadsázkou hodnotí klíčová rozhodnutí a skutky, zvažuje alternativní možnosti vývoje a nahlíží do zákulisí české politiky. Kriticky poukazuje na chyby Václava Havla a polistopadových vlád, zejména v ekonomických reformách, které vedly k bankovnímu socialismu a kovbojskému kapitalismu, včetně vytunelovaných fondů a miliard deponovaných na exotických ostrovech. Zmiňuje také hlavní spor mezi Václavem Havlem a Václavem Klausem, jejichž myšlenky ovlivnily české dějiny. Publikace si neklade ambice být jediným výkladem moderních českých dějin a nechce nahrazovat práci historiků, kteří později přinesou vědecký obraz těchto let. Může však být podnětnou četbou pro zájemce o historii a politiku a cenným zdrojem informací pro studenty humanitních a ekonomických oborů. Součástí je unikátní reprodukce dopisu Václava Havla z 8. srpna 1999.

Zkušený novinář Petr Husák nabízí fascinující svědectví o všech zákoutích novodobé české historie a politiky od roku 1977 do roku 1997. Jeho kniha s humorem a nadsázkou připomíná a hodnotí všechna zásadní rozhodnutí a počiny, promýšlí alternativní možnosti vývoje, nechává čtenáře nahlédnout do zákulisí české politiky a připomíná jedinečný sled událostí, které by zejména v revolučním období konce 80. a počátku 90. let nebyl schopen vymyslet sebegeniálnější režisér. Publikace s kritickým nadhledem poukazuje i na první chyby polistopadových vlád zejména v oblasti ekonomických reforem, v jejichž důsledku ve druhé polovině 90. let minulého století vzniknul tzv. bankovní socialismus a kovbojský kapitalismus a další negativní průvodní jevy: vytunelované fondy či miliardy deponované na nejrůznějších exotických ostrovech. Text je doplněn zajímavými dokumentárními fotografiemi, které dokreslují revoluční a neopakovatelný běh událostí konce 80. a začátku 90. let 20. století.

Autorka byla vždy nadšená kuchařka. V průběhu života se však u ní i u jejích dětí nečekaně a postupně sešlo několik diagnóz. Celiakie, histaminová intolerance, intolerance vůči laktóze. Začala proto hledat cestu, jak vařit pro celou rodinu tak, aby jídlo bylo zdravé, chutné a navíc na talíři lákavé. O své zkušenosti a recepty se chce podělit s těmi, kteří se o své dietní diagnóze dozvěděli teprve nedávno a začínají hledat cestu, stejně jako ji před lety hledala ona sama.

Kniha je pokusem o odpovědi na otázky týkající se nejen 17. listopadu 1989, ale také historických souvislostí, které tomuto dějinnému okamžiku předcházely. Petr Husák, zkušený novinář a také již autor tohoto žánru v úvodu mapuje atmosféru české undergroundové politiky 70. a 80. let, shrnuje všechny možné aspekty a předpoklady, které existovaly v dané situaci k převzetí moci, uvádí i konkrétní fakta prvních listopadových dnů, jež rozhodly o"tom, kam se bude ubírat tehdejší politika tohoto státu. Ptá se, zdali došlo k "námluvám" s mocí, jak to bylo s volbou prezidenta, a zdali se jednalo o revoluci anebo spíše o puč. Zvítězila skutečně pravda a láska nad lží a nenávistí?

Rozhovory s Tomášem Ježkem. Kniha je velmi zajímavá i čtivá. Ježek dává nahlédnout do zákulisí ekonomických reforem od 60. let, kdy se poznal s pracovníky Prognostického ústavu. Do hektického dění po listopadu 1989, do činnosti ve vládě, Fondu národního majetku, atd. Jeho osobní svědectví je leckdy nemilosrdné, ale nikdy ne zlomyslné.... celý text

Jak chápat dějiny a jak jim porozumět? Jak zanikají civilizace a světová impéria? Jaké jsou přednosti a nedostatky národního státu? Proč je nebezpečné náboženství, zejména islámský radikalismus? Jak lze charakterizovat Západ a proč je tolik nenáviděn? Jak se mění chápání českých dějin ve víru současných geopolitických událostí? Na tyto a podobné otázky odpovídá Petru Husákovi Jiří Hanuš, profesor obecných dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jejich rozhovor se týká zásadních politických, ekonomických a kulturních změn, jimiž procházíme. Nemůžeme již tvrdit, že žijeme v nějakém bezčasí – jsme dnes svědky událostí, pro jejichž pochopení potřebujeme novou orientaci v české, středoevropské i světové historii.

Petr Husák se ve své poměrně rozsáhlé sbírce, doplněné fotografiemi z rodinného archivu, zabývá světem, který je mu důvěrně známý a provází ho celým životem. Je tady nejen vůně domova, ale především otisky prvních (nebo možná i posledních) lásek, jejichž jizvy sice zahojil čas, přesto však po nich zůstává prázdnota a bezvědomí. Základem této sbírky jsou tedy křehké lyrické a intimní reflexe, komponované v duchu pravidelného rýmovaného verše, v nichž se básník smiřuje se "samotkou života", v nichž mapuje území citových ztrát a naslouchá mnohdy poněkud bezútěšnému času, kdy v jeho duši neúnavně klopýtá neklid a nepokoj.

Proměny kněžské identity v prostředí českého katolicismu v 19. a 20. století. Kniha se zabývá proměnami života katolických kněží v 19. a 20. století, a to na příkladu tří kněžských biografií (Emanuel Masák, Antonín Ludvík Stříž, Dominik Pecka). Problematika proměn identity kněze v moderní době představuje relevantní téma historické vědy a zároveň pohnutý příběh společenského stavu, který se ještě v polovině 19. století těšil nezpochybnitelné společenské prestiži. S postupujícím časem se ale nakonec stal pro některé vítaným terčem kritiky, symbolem zpátečnictví a reakce, pro jiné zase symbolem věčného řádu, legitimní autority, autentické služby nebo i mučednictví. Tak či onak kněžská identita ani ve 20. století nepřišla o své sakrální, spirituální, ba přímo mystické obsahy. Právě jim se autor podrobně věnuje, jak již ostatně napovídá název knihy.