Jaroslava Jáněová Bücher

Kdo se umí dívat, vidí neviditelné, kdo umí naslouchat, slyší jak pláče strom ve větru, ševelí listí a ptáci vítají nový den. Mlžný opar se v poledne rozplyne a nad jezírkem se dají do tance stříbrné vážky. Slunce vezme víly za ruce a společně tančí na rozkvetlé louce. Znaveno tancem, dá si pod hlavu sněhobílé polštáře plující po modrém nebi. Vůně posečené trávy, duha na obloze, motýli hledající úkryt, stromy se těší na podzimní ples. Převlékají své šaty, zdobí se plody, jen vítr vše pozoruje a pomalu se připravuje, že vyzve Paní Zimu k tanci. Při své procházce se zastavte, zklidněte, jen naslouchejte a dívejte se kolem sebe. Potom uvidíte a uslyšíte. Učte také tomu své děti.

Jak mlha nad vodou, vynořují se vzpomínky na chvíle setkání s milovanou bytostí, kdy život byl plný barev na paletě, skic a obrazů vytvořených v plenéru, výstav, výtvarných Salónů, setkávání s přáteli stejných i různých zájmů. Bohatý život naplněný prací, tvorbou, láskou, přátelstvím. Je krásné, když je život naplněn něčím, co ho převyšuje, co dává příštím generacím nahlédnout a poznat jeho stopy. Tato kniha je jedním velkým poděkování za krásné životní setkání s milým a laskavým člověkem, plného porozumění a trpělivosti, výtvarníkem, malířem, grafikem, architektem Štefanem Škapíkem, význačným členem SOKOLA, a jiných společností, čestným předsedou a členem Sdružení výtvarníků ČR, z. s., kde byl předsedou 25 let. Znali jsme se neskutečných 50 let, společně se účastnili všech výstav, SALÓNŮ, setkání, plenérových malování. I v jeho životě nastoupil podzim, plný mlh, deště, spadaného listí, zataženého nebe, a nenávratně se blížil ke kruté zimě, přes lékařskou pomoc a naší blízkost do poslední chvíle. Tato kniha „Když Andělé Tě provázejí“ volně navazuje na předchozí vydání knih „Když slunce pročesává vlasy“ a „Když stříbrný vítr šel spát“ o životě malíře, grafika, výtvarníka, pedagoga, Sokola a úspěšného sportovce, architekta Štefana Škapíka.

„Cesty poznání“ nabízí pohled na složitou cestu za poznáním, kdy se jednotlivci snaží uniknout ze svých labyrintů. Na této cestě potkávají jak pomocné ruce, tak překážky od těch, kteří touží být první. Kniha se dotýká témat lásky, přátelství a nenávisti. Volně navazuje na předchozí díly „Portréty“ a „Nebe plné hvězd“, a přináší příběhy výjimečných osobností, které se nebály čelit překážkám a dosáhly úspěchů. Můžeme se setkat s lékaři, přírodovědci, výzkumníky a vynálezci, kteří přispěli k léčbě nemocí a objevům jako je lodní šroub, penicilín či základní zákony dědičnosti. Kniha představuje také antropology, archeology, biology, umělce a podnikatele, kteří vytvořili něco výjimečného. Mezi nimi najdeme například Alfreda Edmunda Brehma, Gregora Johanna Mendela, Roberta Kocha, Wilhelma Conrada Röntgena, Alexandera Fleminga a Nicola Teslu. Tito jednotlivci ukazují, jak rozmanité a inspirující mohou být cesty poznání a jak důležité je sdílet úspěchy i překonávat překážky na cestě za poznáním.

Zajímavé příběhy dávných dob, těch, kteří se nějak zasloužili o přínos ve vědě, výzkumu, duchovní stránce, kultuře, a obohatili tak lidstvo, v každé době. Kniha obsahuje jednak texty vyprávění, fotografie, ale i ukázky z výtvarné tvorby, kde jsou životopisná fakta přímo namalována na obraze. Můžeme se zde setkat s alchymistou tzv. Paracelsem, zakladatelem homeopatie Ch. Fr. S. Hahnemannem, Louisem Pasteurem, biologem, chemikem, objevitelem četných výzkumů, biologem, básníkem, filosofem Janem Evangelistou Purkyně, Madame Marií Curie - Sklodowskou a Pierrem Curie objeviteli radioaktivity, z duchovní oblasti je to Sv. František z Assisi, Blahoslavená Anežka Česká, Sv. Klára z Assisi, Sv. Aurelius Augustinus, architekt, výtvarník a čestný předseda Sdružení výtvarníků ČR arch. Štefan Škapík, který byl oceněn za 25ti letou činnost ve Sdružení „Senior roku 2016“. V poslední řadě švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury Carl Linné. Známý chemik, fyzik, geolog, meteorolog, ekonom, proslulý mnoha vynálezy a známý seřazením jednotlivých prvků do Přirozené soustavy prvků a její použití – Periodická tabulka (1870) – Dimitrij Ivanovič Mendělejev. – autorka

Kdo se umí dívat, vidí neviditelné, kdo umí naslouchat, slyší jak pláče strom ve větru, ševelí listí a ptáci vítají nový den. Mlžný opar se v poledne rozplyne a nad jezírkem se dají do tance stříbrné vážky. Slunce vezme víly za ruce a společně tančí na rozkvetlé louce. Znaveno tancem, dá si pod hlavu sněhobílé polštáře plující po modrém nebi. Vůně posečené trávy, duha na obloze, motýli hledající úkryt, stromy se těší na podzimní ples. Převlékají své šaty, zdobí se plody, jen vítr vše pozoruje a pomalu se připravuje, že vyzve Paní Zimu k tanci. Při své procházce se zastavte, zklidněte, jen naslouchejte a dívejte se kolem sebe. Potom uvidíte a uslyšíte. Učte také tomu své děti. – autorka

„Kolik lásek potkáš“ nás vede mezi rozkvetlými květy i stromy zmítajícími se v bouři, vnitřním zápasem, rozpolceností i chvílemi nevýslovného štěstí. Velký a vzácný cit opěvovaný mnoha básníky a spisovateli, je krásným a ojedinělým jevem, který se nazývá Láska. Bývá mnohdy Láska šťastná i nešťastná, opěvovaná i zavrhovaná, nenáviděná, i opovrhovaná. Ne všichni rozeznávají bohatost a naplnění skutečné a opravdové lásky, vzácné, krásné a neskutečné. Mnozí v ní vidí jen naplnění svých rozkoší, bez hlubokého duševního splynutí a porozumění. Nemá pro ně žádnou hodnotu, proto znají jen střídání partnerů, a skutečný cit a naplnění je pro ně cizí. – Jaroslava Jáněová

Pohled do kraje: Přes potoky, spadané stromy, rozličné kameny, loukou barevných, rozličných květů, jít cestou vyšlapanou. Nebe všechny barvy mění, slunce nad hlavou se kloní, s větrem ve vlasech a deštěm o závod se honí. Cestou přes devatero řek, hor a lesů, najdete kraj plný krásných Múz a rozkvetlého vřesu. – autorka