David Valůšek Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Úvodní část knihy se věnuje popisu krajiny, zdejší fauny i flóry. Čtenáře uvádí do podřevnického údolí ještě před příchodem člověka a zároveň charakterizuje životní prostředí, v němž obyvatelé žijí do současnosti. Teprve pak autoři popisují první lidské stopy v pravěku a raném středověku na tomto území, objasňují přítomnost Keltů a později také líčí pozadí vzniku první písemné zmínky o městě z roku 1322. První díl končí na prahu první světové války v roce 1914, čímž se symbolicky uzavřou dějiny Zlína – venkovského maloměsta. Poté kniha popisuje moderní průmyslové město, jemuž se navíc postupně podařilo překonat fázi čistě továrního sídla a které pevně zakotvilo v pozici nejdůležitějšího správního střediska východní Moravy. Jako závěrečný mezník historikové zvolili moment, kdy se Zlín stal sídlem nově vzniklého kraje. Oba svazky dohromady váží téměř čtyři kilogramy.

Úvodní část knihy se věnuje popisu krajiny, zdejší fauny i flóry. Čtenáře uvádí do podřevnického údolí ještě před příchodem člověka a zároveň charakterizuje životní prostředí, v němž obyvatelé žijí do současnosti. Teprve pak autoři popisují první lidské stopy v pravěku a raném středověku na tomto území, objasňují přítomnost Keltů a později také líčí pozadí vzniku první písemné zmínky o městě z roku 1322. První díl končí na prahu první světové války v roce 1914, čímž se symbolicky uzavřou dějiny Zlína – venkovského maloměsta. Poté kniha popisuje moderní průmyslové město, jemuž se navíc postupně podařilo překonat fázi čistě továrního sídla a které pevně zakotvilo v pozici nejdůležitějšího správního střediska východní Moravy. Jako závěrečný mezník historikové zvolili moment, kdy se Zlín stal sídlem nově vzniklého kraje. Oba svazky dohromady váží téměř čtyři kilogramy.

Odborná publikace mapující historii Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. Obsahuje bohatý fotografický materiál, nákresy a plány a fotodokumentaci z rekonstrukce objektu.

První část publikace rekapituluje okolnosti, za nichž se rozhodl T.G. Masaryk roku 1907 kandidovat do vídeňského parlamentu za volební obvod východomoravských měst, i dramatický a někdy notně vypjatý průběh předvolební kampaně. Druhá část publikace vypráví trochu jiný příběh. V ní autoři obracejí pozornost k samotnému městu a hledají odpověď na otázku, jak Zlín vypadal a kdo v něm žil v roce 1918. Pozornost zaměřili na zlínské Hlavní náměstí (dnes náměstí Míru).