Vydáno k výstavám "Václav Cigler, Michal Motyčka: Světlem", Arcidiecézní muzeum Olomouc, 25. dubna - 29. září 2019; a "Václav Cigler, Michal Motyčka: Zvnějšnění", Obrazárna Arcibiskupského zámku a Květná zahrada Kroměříž
Soubor básnických textů českého sochaře, architekta a pedagoga je pozoruhodným exkurzem do představ a uvažování člověka, který se pokouší přesáhnout běžné normy materiálního, racionálního a smyslového poznání. Krátké texty a především filozofické básně jsou obsahem této útlé knihy, v níž se Václav Cigler pokouší zaznamenat, co pro něj znamená pojem transcendence. I proto uvažuje například nad principem "vesmírného vejce", které se podle něho stalo zárodkem počínajícího bytí. Všímá si nejen záhad kosmického světa, ale i zákonitostí vývojových procesů, na jejichž konci stanul člověk jako "podivně vymezená bytost" se všemi klady a zápory. A je proto nesmírně důležité, aby si právě on (jako myslící tvor) uvědomil, že existují určité hranice, které nelze překročit, že "nesmí udělat nic, co by bylo v rozporu s jeho nejpodstatnějším JÁ."
Třetí soubor básnických textů českého sochaře, architekta a pedagoga obsahuje úvahy nad významem světla ve sklářském výtvarném umění. Václav Cigler vnímá světlo jako prostředek, který dokáže změnit tvary a rozzářit prostor, do něhož proniká jednak jako pramen energie, za druhé v podobě nemateriální látky. Světlo je rovněž pojem, který má i obrovský symbolický význam, neboť když se na zemi objevil člověk, byl "na ano-ne rozpolceným" tvorem, který se musil naučit rozeznat "světlo od nesvětla". Jako významný výtvarný umělec pak Václav Cigler pozoruje světlo v chvějivých záběrech, v efektech a paprscích, které ovlivňují samotnou podstatu bytí a existence. Ale světlo je i metaforou poznání, které může osvítit lidskou mysl i duchovní obzory člověka.
Druhý soubor básnických textů českého sochaře, architekta a pedagoga přináší především rozpravy o smyslu poezie, která se stává přirozenou a nedílnou součástí jeho života. Smysl poezie lze podle Václava Ciglera nalézt v nerozmanitějších podobách. Je součástí vědomí a poznání, je i "slastnou úzkostí" a představuje ve světě vnímavého člověka hned světlo nebo naopak temnotu. Poezie znamená zároveň i nepřeberný proud inspirací, prohlubování lidské zkušenosti i zintenzivňování prožitku. A i když není všemocná, i když nemůže být "náplastí na (všechny) bolístky života a na otevřené rány světa", přesto dokáže mnohdy až na dřeň proniknout do lidské mysli a zjitřit pocity. "Život se rodí z doteků / obnovuje doteky," konstatuje autor. To samé lze ovšem říci i o poezii.
Česko-anglický katalog ke stejnojmenné výstavě, uskutečněné v rámci volného výstavního cyklu Osobnosti v době od 21. února 2019 do 5. květen 2019 v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem. Václav Cigler (*1929) s Michalem Motyčkou (*1974) připravili pro velký sál Galerie moderního umění v Roudnici n. L. site-specific instalaci nazvanou Světelné pole. Václav Cigler, který v době výstavy oslaví významné životní jubileum, se ve své výtvarné práci věnuje kresbě a skleněné plastice od konce padesátých let. Svým počínáním předjímal rodící se koncepty soudobého výtvarného vyjadřování (konstruktivní tendence, minimalismus, land-art, světelnou a kinetickou plastiku). Doménou jeho tvorby je práce s prostorem, se sklem, světlem a s vodou. Pandán k monumentální prostorové realizaci tvoří kresby, pracovní návrhy a realizace světelných systémů a struktur ze sedmdesátých let z archivu autora, jako například světelný objekt v hledišti Slovenského národního divadla v Bratislavě, který patřil v roce 1972 mezi první programované světelné objekty v Československu. Katalog k výstavě představuje souhrnnější obraz společných instalací Václava Ciglera a Michala Motyčky, jež vznikaly od roku 1999 po současnost. Je doplněn texty kurátorek výstavy Jany Šindelové a Magdaleny Deverové.
Česko-anglický katalog výstavy Václava Ciglera a Michala Motyčky, která se uskutečnila v Domě umění České Budějovice, 19. února – 18. března 2016. Doprovodný text napsala kurátorka Jana Šindelová.
