Kleidendes Unkraut
Fiese Pflanze... Mach's dir bequem und kuschel dich ein! Dieser Podcast wird durch Werbung finanziert. Infos und Angebote unserer Hier geht's zum Wikipedia-Artikel. Der Artikel wurde redaktionell ü CC BY-SA 4.0 LAKEY INSPIRED - Better CC BY-SA 3.0
Kniha Kopřiva. Plevel, který šatil zkoumá historický fenomén zpracování kopřivového vlákna a výrobu kopřivových textilií od pravěku až po 20. století, zaměřená především na kopřivu dvoudomou a její roli v materiální i duchovní kultuře. Vydání úzce souvisí s výstavou v Muzeu Novojičínska, která probíhala od 3. listopadu 2016 do 30. května 2017. Kniha detailně zachycuje roli kopřivového textilu v různých historických obdobích, od zvykoslovných a magických jevů po lidovou slovesnost a textilní produkci. Poskytuje ucelený přehled o zpracování kopřivového vlákna, s důrazem na středoevropský prostor, a reflektuje jeho využití v oděvnictví, pytlovině a krajce, přičemž se zaměřuje na souvislost s lidovou slovesností a magickými praktikami. Kniha také zmiňuje období první světové války, kdy byla kopřiva dvoudomá průmyslově zpracovávána v textilních továrnách v České republice. Informace se týkají především České republiky a Slovenska, ale reflektují i širší evropské poměry. Důležitou část tvoří popisy technologických postupů, vycházející z pramenné základny a rekonstrukcí Muzea Novojičínska. Samostatná kapitola se věnuje artefaktům z kopřivového vlákna, které se dochovaly v českých a slovenských muzeích. Autorka fotografií je Petra Vidomusová.
Publikace „Pilnikářství. Příběh řemesla, které na Vysočině přetrvalo do poloviny 20. století“ zpřístupňuje výsledky několikaletého historicko-etnologického výzkumu prováděného Václavem Michaličkou. Autor se zaměřil nejen na historické okolnosti uplatnění této rukodělné výrobyv českém prostředí, ale také na přiblížení širších kulturních a sociálních souvislostí spojených s tradiční rukodělnou výrobou pilníků a rašplí. Mnohaletý výzkum mu umožnil přiblížit, nakolik tato specifická výroba ovlivnila život lokálního společenství i jednotlivých rodin pilnikářů. Publikace je svou koncepcí určena pro odbornou i laickou veřejnost (také s ohledem na význam pilnikářství pro lokální a regionální identitu důležitých výrobních středisek). Kniha oslovuje také zájemce o tradiční rukodělná odvětví a badatele v oblasti sociálních a hospodářských dějin. (https://munishop.muni.cz/obchod/knihy/pilnikarstvi-00003019396)
Podtitul Vyprávění o staré rukodělné výrobě v Beskydech. V rámcovém příběhu na motivy pohádek Janek putuje po světě a učí se různá valašská řemesla, i dnes už neznámá – např. hubkařství (výroba klobouků z chorošů).
Kniha se zaměřuje na kulturní fenomén neoficiální výroby v průmyslovém podniku ve druhé polovině 20. století, konkrétně na artefakty vznikající v automobilce Tatra. Cílem publikace je představit tyto předměty jako produkty soudobé lidové kultury, které byly vytvářeny neformálně a často nelegálně na pracovištích v Kopřivnici a Příboře. Kniha navazuje na výstavu uspořádanou v Muzeu Novojičínska, kde byly tyto artefakty prezentovány. Publikace zahrnuje nejen informace o výrobcích, ale také pohled na předměty prostřednictvím fotografií Petry Vidomusové, které zachycují detaily a perspektivy, jež běžně unikají pozornosti. Hlavním posláním textu a fotografií je upozornit na aspekty každodenní kultury a tvořivou lidskou práci, která přetrvala i v této době. Kniha zdůrazňuje, že tradiční lidová kultura a přístup průmyslových kutilů, kteří kombinují rukodělné a strojové technologie, mají velký kulturní potenciál. Publikace se snaží přispět k poznání fenoménu neoficiální výroby v průmyslovém prostředí a světa jejich tvůrců, kteří formují naši současnost. Text napsal PhDr. Václav Michalička, Ph.D., a fotografie pořídila Petra Vidomusová. Kniha byla podpořena Ministerstvem kultury ČR.
Publikace Spolku Koliba prezentující kulturu předků z karpatské oblasti, zaměřuje se na rekonstrukce některých tradičních výrob v beskydských lesích. V této brožuře představuje pálení dřevěného uhlí, výrobu salajky a popelových škvarků.
Tradiční řemenářství a zaniklá rukodělná výroba bičů na moravskoslezském pomezí
Publikace podrobně probírá působení evangelického faráře Daniela Slobody po dobu jeho pobytu v Rusavě, i když jeho osvětová, kulturní a vědecká činnost daleko přesahovala hranice obce.
Sborník příspěvků z konference karpatologické komise pro lidové obyčeje MKKK konané v roce 2009 v Hodoníně. 31 referátů shrnuje výsledky výzkumů přednesených v následujících okruzích: Tělo jako objekt rituálních úkonů, Symbolika těla a jeho součásti, Péče a tělo, Tělo ve folkloru, Tělo a duše, Tělo ve výtvarném umění.
Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy. Úvodní stať se věnuje historii a sociálním souvislostem tradiční rukodělné výroby na Valašsku a Těšínsku i jejím proměnám v průběhu 19. a 20. století. Druhý oddíl přibližuje vzpomínky pamětníků a dalším autentické záznamy,které jsou svým obsahem spjaty s řemesly a domáckou výrobou na východní Moravě a Těšínsku. Publikaci uzavírají medailony a prezentace aktivit řemeslníků oceněných titulem Nositel tradice lidových řemesel.
