Helena Beguivinová Bücher

Paris in den 1960er Jahren. Michel, gerade erst zwölf Jahre alt geworden, taucht ein in ein ganz neues Leben: Er entdeckt die Welt der Jugend und des Rock’n’Roll, atmet die Luft der Intellektuellen und Literaten, die mit Gitanes-Zigaretten und Sartre-Bändchen in den Cafés und auf den Boulevards eine neue Zeit diskutieren. Er wandert durch die Stadt, fängt durch die Linse seiner Kamera alle Winkel und Gassen ein und erlebt seinen ersten Kinofilm wie eine Erweckung … Eines Tages stößt er im Hinterzimmer eines Bistros zufällig auf den »Club der unverbesserlichen Optimisten«. Hier trifft er auf Menschen, die zu Freunden werden, zu Vertrauten und Begleitern. Als er schließlich seine erste große Liebe erlebt, verändert sich alles …

Výbor statí známého západoevropského odborníka čtenáři umožňuje získat další teoretické poznatky o józe a pochopit ji hlouběji.

První část rozsáhlé práce předních odborníků věnovaná mystice v různých kulturách světa, od nejstarších dob až po současnost. V prvním svazku se čtenář seznámí s mystickými aspekty šamanismu (pojednání věnované této otázce napsal Mircea Eliade, autor obsáhlé monografie Šamanismus, česky Argo, 1997), mystikou řeckou (Leucon Agathias), římskou (Joel Schmidt) a židovskou (Serge Missatkine).

Rozsáhlá kniha, nabízející nespočet tipů, úkolů a her, které vám pomohou procvičit vaši paměť a dále ji rozvíjet. Čtenář zde najde srozumitelné informace o tom, jak jeho paměť funguje a jak s ní zacházet, aby sloužila co nejlépe a nejdéle.

Příběh dnes nejpočetnějšího severoamerického indiánského kmene z pera francouzského badatele začíná mýty o původu Navahů, svéráznými náboženskými představami obohacenými idejemi obyvatel sousedních puebel. Autor se však zaměřuje především na období let 1540–1990, od počátků prvních kontaktů se Španěly přes boje s Američany až po definitivní usazení v rezervaci a současný život, který se od života ostatních kmenů USA výrazně liší. Kniha obsahuje řadu fotografií a nákresů.... celý text

Kniha Éra prázdnoty vyšla ve francouzském nakladatelství Gallimard poprvé v roce 1983 a od té doby se dočkala mnoha reedic. Její autor je přijímán jako mimořádně výstižný a zároveň kritický komentátor druhé poloviny 20. století a celé postmoderní epochy. Jeho zkoumání „současného individualismu“ se dotýká takřka všech rysů a příznaků našeho veřejného i osobního života, respektive projevů západní civilizace. Ke svému tématu nezaujímá autor žádný předem vyhraněný morální postoj. Snaží se dobrat jeho příčin a následků, vyhledává paralely, jež umožňují pochopit současný individualismus a jeho proměny v celé jejich komplexnosti.

René Girard vychází z toho, že v okamžiku, kdy je společnost v krizi nebo je ohrožena, kdy se na ni sesunou pohromy – epidemie, zemětřesení, sucho, politická nestabilita atp. – vzniká chaotická situace, padají pravidla, kterými se soužití řídí, mizí veškeré rozlišování, jakékoli rozdíly. Beztvará masa se neptá po příčinách, ale hledá viníka, aby se mohla znovu identifikovat – tím viníkem je někdo cizí, kdo se od ní odlišuje, kdo je poznamenaný jako Oidipús (kulhá, má jedno oko nebo hrb atp.). Tím, že se masa vrhá na toho odlišného, kolektivní vraždou na něm vybíjí své pudy, znovu se stmeluje, vrací se k původnímu pravidelnému chodu. Viník – obětní beránek – se tak stává jejím zachráncem, kolektivní vražda se nyní mění na mučednickou smrt. Oběť se stává spasitelem a tak je v zástupných rituálech uctívána. Autor při dešifrování různorodých mýtů ale i biblických témat odhaluje právě tento mechanismus opakovaného perzekučního násilí a nanejvýš aktuálně přispívá k pochopení naší vlastní situace ve světě posedlém neustálou modernizací a inovací – bludném kruhu bez identity a diferenciace.

Wie ein Wild erlegt - so wurde Jürgen von Geyersberg, Erbe eines Millionenvermögens, auf den französischen Ländereien seiner Familie aufgefunden. Kommissar Pierre Niémans und seine junge Kollegin Ivana verlieren keine Zeit, sich in die süddeutsche Heimat der von Geyersbergs zu begeben. In einer mondänen Villa am Titisee scheint ihnen die schillernde Laura, die Schwester des Opfers, etwas zu verschweigen. Ein weiterer Mord in selber Manier geschieht, und Niémans und Ivana erkennen zu spät, dass im Schatten des mächtigen Schwarzwaldes abermals die Jagd begonnen hat - auf jeden, der dem abgründigen Familiengeheimnis der von Geyersbergs auf die Spur kommt ...

Dieses Buch untersucht die Erfahrungen von Franz Kafka und die Sprache, die diese Erfahrungen prägt, sowie die unermüdliche Lektüre seiner Texte. Es ist das Resultat einer jahrelangen Auseinandersetzung mit Kafkas Werk und Lebensgeschichte, geprägt von unbestechlicher Aufmerksamkeit. In sieben Kapiteln beleuchtet Marthe Robert die komplexen Wechselbeziehungen zwischen Kafkas Lebenswelt und den Sätzen, die er schuf, um sich gegen diese zu wehren. Der Autor kämpft verzweifelt um das letzte Wort in der Auseinandersetzung zwischen Imagination und Realität. Die Erzählung umfasst Prags verdeckte und offene Rivalitäten zwischen Tschechen und Deutschen, die widersprüchlichen kulturellen Traditionen der Stadt, sowie das Spannungsfeld von Nationalismus und Kosmopolitismus. Auch die gebrochene jüdische Identität und der militante Antisemitismus, sowie die politischen und gesellschaftlichen Krisen des frühen 20. Jahrhunderts bilden den Erfahrungsrahmen, in dem Kafka agierte und seine Autorschaft entwickelte. Diese Themen sind in seinen Figuren, ihren Ängsten und Tagträumen, sowie in seinen Briefen und Tagebüchern präsent. Marthe Robert verfolgt die Entstehungsbedingungen und Triebkräfte dieser einzigartigen literarischen Transformation des Gewöhnlichen in das Unbekannte und Befremdliche in Kafkas Prosa.

Co je to vlastnictví aneb Hledání principů práva a vlády (1840) je poměrně raný, ale snad nejznámější text Pierra-Josepha Proudhona. Začíná často citovanou větou „Vlastnictví je krádež.“ Nutno upřesnit, že nebrojí proti jakémukoli soukromému vlastnictví, ale spíše proti vlastnění nemovitostí, pozemků, a výrobního kapitálu, které vynášejí kapitálový zisk, považovaný za neoprávněný. Dopis panu Blanquimu o vlastnictví (1841) je věnován Adolphu Blanquimu, což byl bratr známějšího francouzského revolucionáře Augusta Blanquiho. Adolphe Blanqui, profesor ekonomie, se totiž postavil za Proudhona, když mu hrozilo stíhání za pojednání Co je to vlastnictví. Ve skutečnosti jde o jakési jeho pokračování, v němž rozvíjí a upřesňuje své názory.