Oldřich Jurman Reihenfolge der Bücher

Kniha Olina Jurmana Stopy hrdinů je osobním pohledem na statečnost a zradu. Jednotlivé příběhy slávy a utrpení nejsou seřazeny podle časové přímky. Autor chtěl, aby si čtenář uvědomil, že od hrdinství je velmi blízko ke zradě. Kniha ukazuje, že v historii je mnoho případů, kdy se z hrdinů stali zrádci. Mnohdy záleží jen na úhlu pohledu. Příkladem hrdiny i zrádce je generál Vlasov. Ten také začínal jako hrdina, který v dobách pro Rusko nejtěžších, dokázal dvakrát vyvést své jednotky z německého obklíčení a stát se miláčkem národa, když dokázal zastavit nepřátelský příval až u konečné stanice moskevské tramvaje. Když následně upadl do hitlerovského zajetí, okamžitě otočil a spojil se se smrtelným nepřítelem své země. A několik pisálků se snaží vytvořit z něj po osmdesáti letech opět národního hrdinu. Olin Jurman popsané příběhy hledal ve svazcích Národního ústředního archivu, Archivu bezpečnostních složek, Vojenského ústředního archivu, ale i okresních archivech.

Kniha vydaná spolkem Veteráni ozbrojených sil a bezpečnostních sborů reaguje na falšování novodobých dějin a jejich záměrnou interpretaci ze strany EU, politiků a některých historiků. Objektivně a pravdivě analyzuje dvě klíčové historické události spojené s osvobozováním Československa na podzim 1944 a na jaře 1945: Karpatsko-dukelskou operaci a roli Ruské osvobozenecké armády (ROA) při osvobozování Prahy. Obsahuje unikátní dokumenty a fotografie ze soudního procesu s generálem Vlasovem z roku 1946, včetně výběru osmdesáti stran textů a fotografií, které osvětlují činnost ROA v dubnu a květnu 1945. Tyto dokumenty, včetně výpovědí velitelů ROA a německých velitelů, budou v Evropě zveřejněny poprvé. Publikace vznikla rozšířením příspěvků k nerealizované konferenci a usiluje o objektivizaci interpretace československé historie. První část obsahuje příspěvky o historické paměti, osvoboditelích a roli generála Pattona. Druhá část zahrnuje vědecké studie, včetně analýzy Karpatsko-dukelské operace a ztrát 1. čs. armádního sboru. Studie Jiřího Petráše se zaměřuje na válečný rok 1945 z perspektivy jižních Čech a ukazuje, že ztráty v Karpatsko-dukelské operaci byly nižší, než jak je prezentováno. Kniha končí fotodokumentací k závěrečným pracím.

K 30. výročí sametové revoluce vyšla v roce 2019 kniha Převrat: pravdivý, nezkreslený pohled na události 17. listopadu 1989 od několika pamětníků. Během jednoho roku byl její náklad třikrát vyprodán a čtenáři si žádají pokračování. Oslovili jsme proto další přímé účastníky a v této naléhavé době, kdy se určitá malá část naší společnosti snaží přepsat dějiny svým směrem, doplnili vějíř pamětníků o další část společenského spektra. Čtenář v ní najde názory a vzpomínky protagonistky Charty 77 i tehdejších studentů – nyní sociologů, spisovatelů a hybatelů vysokých postů našeho státu. Dozví se, jak se rozložilo a „rozebralo“ ROH, co se dělo na Hradě v ochrance nového prezidenta a v generálním štábu armády. Nalezne pohled velvyslance v OSN a USA a odkryje utajované hledí našeho posledního zpravodajského důstojníka v Americe. Pozná boj a stanoviska vedení mezinárodního svazu studentstva. Přečte si obsáhlý výslech „mrtvého studenta Šmída“ a objeví vzpomínky důstojníka Pohraniční stráže, posledního nejvyššího představitele ÚV KSČ i několik úhlů pohledu na zradu posledního sovětského představitele Gorbačova, jenž prodal své satelity jako nepohodlné společníky i se svými zásadami. Protagonisté však zároveň vidí tehdejší události i dnešníma očima, a tato podívaná často není příliš příjemná. Čtenář v knize nalezne pohled na tehdejší události a další vývoj z mnoha úhlů, různých východisek, otrlých vyprávění a nebojácných stanovisek.

Kniha je inspirovaná skutečným příběhem a je situována do období šedesátých až sedmdesátých let 20. století na území bývalého Československa, NDR a Francie. Příběh československého rozvědčíka vychází ze samostatné politiky druhé vlády Charlese De Gaulla. V tomto období se Francie na základě rozhodnutí vlády odtrhla od vojenské složky NATO, zrušila vojenské základny USA a Kanady a vypověděla velitelství NATO z území Francie. Následně zahajuje urychlenou výstavbu samostatné odstrašující složky zbraní hromadného ničení nezávislou na USA. Varšavská smlouva musí identifikovat, co je skutečnost a co jen kamufláž. Část tohoto nebezpečného úkolu plní i Vojenská rozvědka naší armády. Tento skutečný příběh odhaluje zakrytou činnost našeho nelegálního rozvědčíka a jeho pomocníků, popisuje práci československé rozvědky i spolupráce s GRU v boji proti francouzské kontrarozvědce. Kniha je doplněna mnoho dobovými dokumenty a fotografiemi, které podléhaly až do nedávné doby přísnému utajení.

Největší československý válečník, zrozený v ruských legiích během první světové války, získal respekt západních spojenců i nepřátel. Během sedmi let se vypracoval na nejvyššího vojenského generála a pána Sibiře, a v nové republice byl jmenován náčelníkem generálního štábu. Britský král mu udělil doživotní titul Sira a ve Francii se stal rytířem Čestné legie, přičemž obdržel více než třicet významných vyznamenání od Dohodových států. Prezident Masaryk se však nevyrovnal s jeho popularitou a společně s Benešem ho nespravedlivě srazili z piedestalu moci. Jako degradovaný vojín musel opustit armádu bez finančního zabezpečení. Masaryk ho dotlačil k činu, který vedl k jeho vůdcovství českého protigermánského fašistického hnutí. Přesto zůstal hrdým československým vlastencem, i když v době Mnichova nemohl bojovat za přežití národa. Prezident Hácha mu těsně před 15. březnem 1939 vrátil odebrané hodnosti. Za protektorátu se zapojil do protiněmeckého boje, ale po válce ho Beneš opět uvěznil jako nepřítele státu. Zemřel jako neznámý občan, brzy po očištění a jeho odkaz byl zapomenut. Jmenoval se Radola Gajda a o jeho osudech je tato kniha.

Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu? A co když se to vlastně semlelo nějako úplně jinak a jsme tady v pomalu odumírající Evropě jen hříčkou geopo­litických hrátek s nástupem tvrdého islámu za ovládnutí světa? Co občan naší země, to vlastní teorie, vítězové i poražení po třiceti letech přemýšlejí, zda by se dnes nezachovali jinak. Tato kniha má být jen polenem do táboráku spalujícím to bývalé a prosvítit troškou světla to příští. Na přípravě materiálů pro knihu se podíleli slovem, písmem či dokumenty a fotografiemi: Zdeněk Doležal, Jiří Glos, Petr Hájek Rudolf Hegenbart, Miloš Jakeš, Oskar Krejčí (koresp.), Milan Linhart, Oskar Marek, Stanislav Pohořal, Jan Schneider, Karel Srp, Stanislav Suja, Jan Šolta, Lubomír Štrougal (koresp.), Zdeněk Zbořil, Zdeněk Zbytek, Miloš Zeman (koresp.), Ludvík Zifčák (koresp.), Ladislav Žák Pramen 1 a 2 z bývalé kontrarozvědky StB, Pramen 4 z Vojenské rozvědky ČSLA a Pramen 5 z velvyslanectví Ruské federace v ČR. Doplněno výběrem z denních operačních zpráv II.správy SNB – kontrarozvědky pro nejvyšší stranické orgány.

Příběh legionáře Vlčka z 10. střeleckého pluku legií zachycuje jeho dramatický a násilný pochod z Ukrajiny přes Sibiř až do Vladivostoku. Na rozkaz T.G. Masaryka se vrací zpět přes Sibiř na Povolží, aby se zapojil do nové války proti Rudé armádě. V Irkutsku, rok po skončení světové války, se však s ostatními rozhodne odmítnout další boj s „rudými“ a postaví se proti francouzským generálům, kteří chtějí využít legionáře pro cizí zájmy. Po návratu do republiky získává válečný kříž a post cestáře, ale jako vzbouřenec v legii dostává vyznamenání až v roce 1938. Kniha odhaluje pravou tvář vnucené války a nečestné snahy velení využít dobrovolnickou armádu pro cizí cíle, přičemž ukazuje i roli českých rudoarmějců. Zajímavým prvkem je přerod negramotného mladíka v sebevědomého legionáře, který se vrací domů jako uvědomělý muž, vědomý si důvodů svého boje. Kniha je doplněna cennými dobovými dokumenty a fotografiemi, které osvětlují život legionářů v této hrdinské době. V příloze čtenář najde zkrácený deník 10. pluku legií a fotogalerii hlavních aktérů, včetně zapomenutých protagonistů.

Každá společnost má své hrdiny i zrádce. Co vám dnes říkají jména Karel Sabina nebo Rudolf Mrva? Asi nic moc, ale ve své době, v období národního obrození, patřili k velmi opovrhovaným zrádcům národa. Ale až po pádu první republiky se to v české kotlině všemi možnými zrádci začalo přímo hemžit. Super zrádce národa byl Emanuel Moravec, ale zapomenout nesmíme ani na parašutisty Karla Čurdu a Antonína Přeučila a řadu dalších. Za druhé světové války pak nejhorší zrady na našem národě napáchali konfidenti gestapa: Nestor Holejko, Jaroslav Nachtmann atd. Někteří sloužili později stejně výkonně i komunistické státní bezpečnosti, někteří západním rozvědkám. Co jméno, to jiný osud, plný dvojí nebezpečného života na tenkém laně. Pro někoho hrdinové, pro někoho zrádci. Posvítili jsme na ostnatým drátem obtočený podnos, na který jsme položili výběr většinou už zcela neznámých jmen. Dozvíte se kus pravdy o špinavé straně našeho života, který by nikdy neměla být zapomenuta.

Nelítostný souboj britské rozvědky s československým protivníkem v Anglii. Spícího agenta české rozvědky aktivuje rezident KGB Rodin na upozornění ruského špiona Philbyho, aby zamezil prozrazení výroby bojových otravných plynů v ČSR do Severního Irska teroristům z IRA. Za nejpřísnějšího utajení tento agent odhaluje zpravodajskou organizaci čs. důstojníků v britské MI6. Situace se dramaticky zhoršuje, když do britské CIC prosákne informace, že má v řadách nepřátelského krtka. Britové vyhlásí hon na jeho dopadení, využívají všech možností státní mašinérie, policie i provokací. Český špion i jeho řídící důstojník v Londýně jsou v nebezpečí odhalení, za které jim hrozí odsouzení a dokonce trest smrti. Přesto se jim podaří rozkrýt všechny jejich agenty v Evropě a skupina musí být rozpuštěna. Nakonec je však agent odhalen a snaží se uniknout do bezpečí v zahraničí. Unikne doopravdy nebo bude dopaden? Námět knihy volně navazuje na skutečný špionážní případ z druhé poloviny 50. let.

František Tišler byl v padesátých letech vybrán jako kovaný komunista a stranické dítě k zářivé kariéře. Během necelých devíti let byl povýšen z vojína na podplukovníka a byl jmenován vojenským přidělencem ve Washingtonu. Zde se však stal po několika letech dvojitým agentem armády USA a posléze přeběhl, čímž způsobil vojenské rozvědce ČSSR nesmírné škody. Kniha sleduje jeho životní příběh od zrodu zapáleného svazáka po roce 1945, k uvědomělému komunistovi a k vojenské kariéře až na vrcholový trůn naší rozvědky v USA. Celou dobu byl protežován ÚV KSČ i vedením rozvědky natolik, že ztratil reálnou soudnost o svých možnostech. Kniha je kritikou naší tehdejší vojenské rozvědky, která vybírala své kádry pouze podle očekávané věrnosti straně a bez ohledu na jejich vlastní schopnosti.