Knižní rozhovor s přední osobností české filosofie Je svoboda bezbřehou plání, kde si člověk může dělat, co se mu zamane? Jak se k sobě vztahují politika a náboženství? A co to znamená být členem občanské společnosti? Filosofie se odjakživa ptala na nespočet otázek – a v životě Jana Sokola tomu nebylo jinak. Vydejte se v šestnácti kapitolách prozkoumat osudy a myšlenky uznávaného filosofa a vysokoškolského pedagoga, který promýšlí velká témata naší civilizace s lehkostí a precizností zlatníka.
Příběh dvou hlavních postav vás zavede do světa plného magie, draků a orků. Na rozdíl od ostatních knížek jsou tu hrdiny dvě děti, které mají život teprve před sebou. Na jedné straně je tu Soky, poloviční elf, který nikdy nepoznal svého otce a ve své vesnici se dočkal pouze samoty a posměšků od ostatních dětí. To se však změní v den, kdy ke městu Enogothu přiletí tři dračice, aby nabídly svá vejce těsně před vylíhnutím všem dětem, které přijdou. Soky i ostatní děti z celého kraje se proto vydávají na pouť k nim a jedna dračice si pro své vajíčko vybere právě jeho. Další tři roky stráví Soky veškerý svůj čas výcvikem, nachází nové přátelé a zjišťuje, co to vlastně znamená být dračím bojovníkem. Současně budete sledovat příběh samotářky Arvíel, která objevuje svůj talent v elfské magii elementů. Zdědila obrovské nadání a má možnost stát se arcimágem, ale předtím ji čeká dlouhá cesta. Díky svým schopnostem se učí mnohem rychleji než ostatní a čeká ji i cesta do dalšího města, aby se jí dostalo co možná nejlepšího výcviku. V průběhu času zažívá mnohá nenadálá dobrodružství, začíná se pomalu otevírat světu a nachází si přátele. Je ochotná udělat vše, aby dosáhla svého, a tak tam, kde to ostatní vzdávají, ona vytrvá.
S chozením do kostela je to dnes ještě o něco těžší než s chozením do školy. Nepříjemné povinnosti totiž člověk lépe snáší, když ví, že to tak mají všichni. Všechny děti musí chodit do školy, všichni musíme platit daně a donedávna museli všichni mládenci na vojnu. Jenže do kostela se chodit zřejmě nemusí a většina lidí okolo nás tam prostě nechodí. Takže proč zrovna já?“ Prof. Jan Sokol se pokouší najít obyčejnou lidskou odpověď na jednoduchou, ale pro mnohé palčivou otázku. Ve středu jeho pozornosti je eucharistická bohoslužba a její mnohé významy v životě křesťana. S důkladností sobě vlastní nás uvádí do širších souvislostí tématu, a přitom se snaží hovořit jazykem přístupným pro nejširší čtenářskou obec. Knížka je určena těm, kdo do kostela chodí dobrovolně a rádi, i těm, kdo přirozenou motivaci nemají a potřebují najít hlubší smysl svého počínání.
Daniel Kroupa, Monika MacDonagh-Pajerová, Jolyon Naegele a Jan Sokol se v rozhovorech s Olgou Sommerovou a Petrem Placákem vracejí k událostem sametové revoluce. Nejde jen o vzpomínky přímých účastníků, ale především o úvahy o naší nedávné historii a hodnotách, které nás formovaly a formují. V rozhovorech i bohatém fotografickém doprovodu sledujeme cestu k Listopadu, dramatické události konce roku 1989 a také zamyšlení nad tím, co nám změna přinesla a jaký svět společně vytváříme. Osobnosti, které zastupují různé generace, profese i názory, představují mnohostranný pohled na naše žité dějiny a odpovědnost, kterou vůči nim a budoucím generacím neseme.
Objevte krásu a rozmanitost „starého kontinentu“ a získejte ucelený pohled na náš domov. Jak se Evropa vyvíjela od starohor přes dobu ledovou až po antropocén? Jak žili Evropani v průběhu času a jaké objevy změnily jejich život? Vydejte se na vzrušující cestu plnou zajímavostí o našem domově a poznejte Evropu ze tří rovin – geologické, přírodní a kulturní. Bohatě ilustrovaná publikace barvitě líčí nejen historii flóry a fauny, a dotýká se také dnešní přírody, její obnovy a ochrany, ale vysvětluje i vývoj celé evropské společnosti.
Rozjímání nad evangelii od známého českého filosofa a křesťanského myslitele.
Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá. Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností. Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou. Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.
Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách - zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Zároveň chce být knížkou, která vede k hlubšímu zamyšlení nad běžnými mechanizovanými postoji v dnešním myšlení, usiluje o podněty, aby se myšlení stalo méně strnulým. Za nejdůležitější…
Kniha „Nežít jen pro sebe“ představuje výběr jedenácti tematicky spojených textů Jana Sokola. Zařazené texty, prostupující mnohé vědní oblasti, se tak či onak dotýkají otázky soukromého života, toho, zda má, jak se dnes často věří a také žije, člověk myslet především na sebe a žít pouze svůj malý soukromý život. Že to dělat musí, o tom není nejmenších pochyb. Každý musí žít svůj život, převzít ho a vést. Jan Sokol však ukazuje samozřejmou (či nesamozřejmou?) skutečnost, že dělat jen to prostě nestačí. Život jednotlivce je vždy již součástí nějakého širšího celku a z toho plynou pro člověka a jeho život určité důsledky. Protože výběr zasahuje patrně do všech oborů, jimiž se Jan Sokol zabýval, jmenovitě např. do filosofie, antropologie či práva, lze snad v jistém smyslu tuto knihu chápat i jako stručný „úvod do Sokola“. Čtenář tak má možnost konfrontovat se s myšlenkami filosofickými a etickými, s problematikou široce pojímané antropologie člověka, oblastí dějin apod. Věříme, že texty na takové téma jsou lidem dnes potřeba.
Unter den tschechischen Philosophen der Gegenwart zeichnet Jan Sokol sich dadurch aus, dass sein Werk eine Alternative darstellt zur überspezialisierten und auf recht enge Berei- che der Anwendung segmentierten akademischen Philosophie Westeuropas. Sokols Den- ken ist lebensweltlich orientiert und leidenschaftlich zugleich. Einen Philosophen wie ihn, der sich außerdem persönlich für das politische Gemeinwohl einsetzt, wird man im heu- tigen Deutschland nicht leicht finden. Jan Sokol verkörpert geradezu die Verpflichtung zur Philosophie als einer mensch- lichen Lebensform. Sein Engagement — sowohl als Dissident vor 1989 als auch danach in der hohen Politik — schlägt sich direkt oder indirekt in allen seinen hier vorgelegten Texten nieder. Vor allem seine Erläuterungen zur Charta 77 sind wichtige zeithistorische Dokumente, die der deutschen Öffentlichkeit in dieser Auswahl zum ersten Mal präsen- tiert werden. Zum Verständnis der jüngeren tschechischen Geschichte und Geistesge- schichte sind sie unverzichtbar. Diese Hinweise lassen bereits ahnen, dass Jan Sokol ein so unverwechselbarer wie unorthodoxer Denker ist, dessen philosophische Reflexionen bis in ihre letzten Konse- quenzen hinein der ›lebensweltlichen Bewältigung‹ des Lebens verpflichtet bleiben.