Valentin Urfus Bücher

Dotisk nového, podstatně přepracovaného a doplněného vydání úspěšné učebnice římského práva z roku 1995. Úvodní část podává úplný výklad o dějinách římského státního zřízení a o pramenech práva. Následuje podrobný rzobor práv soukromých, tj. práva rodinného a majetkového. Nově je zařazena partie o římském právu trestním. Příloha obsahuje rozsáhlý výběr latinských právních pravidel, definic a rčení.

Kniha představuje unikátní soupis všech dosud známých a v přírodě dochovaných kamenných křížů, známých také pod názvem "smírčí kříže".

Druhé doplněné vydání učebnice zahrnuje složitý vývoj právní romanistiky od pádu římského impéria do počátku tohoto století. Autor provází čtenáře obdobím evropského středověku, právní vědou raného novověku i obdobím recepce římského práva v Německu v 16. ? 17. století. Zmiňuje i období velkých kodifikací 18. století a německou historickou školu. Knihu uzavírá kapitola o historickém vývoji obchodního a směnečného práva. Dílo je doplněno seznamem literatury a praktickým věcným rejstříkem.

Historická studie života a vlády císaře a českého krále Josefa I. Habsburského. Autor seznamuje s šestiletým panováním (1705-1711) Josefa I. na císařském a českém trůně. Studie uvede do všech souvislostí počátku 18. století v Evropě. Popisem ekonomické, politické, společenské a dynastické situace se dozvídáme o vládě Josefa I., který se potýká s dozníváním středověkých názorů v době novověku, v době vzniku moderních států. Mladý panovník na jedné straně úspěšně bojoval s Turky, na druhé straně se zabýval hospodářstvím a zaváděním manufakturního podnikání. Za jeho vlády byl vypracován revizní návrh - ustanovení o zdanění církevního majetku. Mnohé jeho kroky zůstaly nedokončeny, navázal na ně později až Josef II.

19.4.1713 Rodný list podunajské monarchie Habsburská dynastie vládla mnoha zemím a po celá staletí byli její příslušníci také římskými či římskoněmeckými císaři. Hlavní oporou jejich moci však byly středoevropské země - vedle původních rakouských Česká a Uherská koruna. Když v první polovině 18. století vymřela její mužská linie, možnost rozpadu rodového impéria byla více než zřejmá. Odvrátit hrozící nebezpečí bylo nezbytné a řešením se stala právě pragmatická sankce z roku 1713, jež proklamovala dědičnost habsburského trůnu v ženském pokolení a nedělitelnost habsburské rodové moci. Umožnila tak přeměnu rodového impéria v moderně (na svou dobu) budovaný státní celek a bezděčně tím příznivě ovlivnila i vznik novodobého českého národa.

Další svazek ze čtyřdílného cyklu k 650. výročí založení UK.

Pražský Vyšehrad zná každý. V našich představách je neodmyslitelně spojen s přemyslovskou dynastií, s minulostí české státnosti i národní kultury. Nemalou zásluhu o to měla vyšehradská kapitula, která patří k nejstarším církevním zařízením u nás. V českých dějinách i novějších zanechala nesmazatelnou stopu. Přispěli k tomu významní jedinci, kteří stáli v jejím čele. Jan Tomáš Vojtěch Berghauer je takovou klíčovou osobností. Byl výrazným představitelem českého baroka a jeho vlasteneckého cítění. Jak k tomu došlo, že právě on, původem chebský Němec, pomáhal otevírat tuto tradici vyšehradské kapituly, o tom pojednává právě tato kniha…