Rudolf Skarnitzl Bücher

Tato útlá knížečka obsahuje písemnosti a výroky bratra Vavřince (1611-1691), opravdového hledače Boha, který svou první zkušeností prošel již v osmnácti letech. Její téma je tak univerzální, jakým je právě úsilí o praxi přítomnosti Boží.

Kniha představuje téměř kompletní sbírku jeho učení. Obsahuje 1120 výroků a podobenství, jenž tvořily základy Mistrových poučení žáků a byly shromážděny z veškeré dostupné literatury. Předkládané dílo obsahuje i pečlivě vypracovaný životopis, v němž je dostatečný prostor pro vykreslení jedinečnosti jeho charakteru i způsobu, jak osobně vedl své žáky. Propracovaný obsah na začátku knihy poskytuje čtenáři možnost podrobného přehledu a studia.

Rrozsáhlé vysvětlující komentáře Sarvepalli Rádhakrishnana (nar. 1888) pomáhají správnému pochopení tomuto základnímu textu. Ukázka: Z lidí je moudrý ten, kdo v činnosti vidí nečinnost a činnost v nečinnosti. Je jóginem a dovršil všechnu svou činnost. Ten, který vykonává jemu uloženou práci a nehledá její plody, ten je sannjásinem, je jóginem, nikoli však ten, který nezapaluje posvátný oheň a nevykonává rituály. Ti, kteří jsou osvobozeni od pých a klamu, kdo překonali zlo připoutanosti, kdo utišili své touhy a jsou vždy oddáni svrchovanému Duchu, kdo jsou osvobozeni od dvojností nazývaných potěšení a bolesti a jsou volní od poblouznění, ti dosahují nesmrtelný stav.

Rudolf Skarnitzel je znám především jako spoluautor první kvalitní knihy o józe, která ovlivnila celou generaci jógových adeptů a byla známa pod názvem „žlutá jóga“. V množství knih, které dnes vycházejí s cílem orientace a nasměrování našeho duchovního uvědomění, chybí stať o konkrétním poznávání zdrojů našich tužeb a emocí, které nás utvářejí každým člověkem hýbají. Problém zkvalitnění mysli, který byl ve „žluté józe“ jenom nastíněn je v tomto díle rozpracován a představuje tak zdařilý pokus o zaplnění této mezery. Problematika gun, iniciátorů našeho chování, je tu ojedinělým způsobem uvedena a přibližuje čtenáři jedinečný přínos indické filozofie. Zainteresovanému čtenáři se tak dostává možnost spolehlivě rozvíjet dobré stránky své osobnosti a opačné eliminovat

Soubor krátkých, filozoficky zaměřených povídek z Východu obsahuje povídky indické, japonské, arabské a čínské.

Filozofie a praxe jógy se zamýší nad životem člověka, jeho cílem a uskutečňováním. Spatřuje člověka takového jako je, zásadně odmítá jakýkoli pesimismus. Na základě pravidel (karmanový zákon, zákon o převtělování apod.) odhaluje šanci člověka v současném životě. Cílem jógy je vymanit člověka z objetí nevědomosti a uvést jej do souladu s poznáním božského základu.