Tato kniha předního českého amerikanisty a literárního historika se tématicky vztahuje k otázkám plurality americké literatury a kultury, zejména k místu americké černošské menšiny v daném kontextu, k nástupu modernismu v americké kultuře a literatuře, zejména v poezii.
Listopad 1989 změnil život celé naší společnosti a prakticky i každému jednotlivci. Mně určitě. Zcela nečekaně jsem se stal rektorem naší univerzity. Politické změny, tedy 'sametová revoluce' nabídla novému, demokraticky zvolenému vedení školy veliké možnosti pro její transformaci, a to ve všech směrech. Zcela viditelně univerzita rostla. Současně bylo třeba hlídat, aby kvantita neohrozila kvalitu studia. Objevovaly se stále nové problémy a bylo třeba je vlastně za pochodu řešit. Když jsem v únoru 1997 předával klíče k rektorské pracovně svému nástupci, měl jsem docela dobrý pocit, že se mnohé podařilo. A samozřejmě jsem byl a nadále jsem své alma mater a osudu vděčný za příležitost být u toho, jak Univerzita Palackého vstupuje do historicky třetího období své existence.
I když historie potvrzuje, že Amerika byla od svých novodobých počátků národnostně, rasově a etnicky pluralistická, trvalo dlouho, než si to sama byla ochotna přiznat. Bílý proud americké společnosti byl dlouho považován za Ameriku celou a rozhodující. Nejvýraznější odlišná menšina, černoši, zůstávala společensky a kulturně neviditelná. Knížka esejů sleduje nesnadnou cestu černých Američanů z otroctví, ze světa bezpráví a diskriminace. Taková jsou také častá témata nejranější afroamerické kultury a literatury. Od počátků světského a náboženského folkloru a (auto)biografických vypovědí se černošští autoři s vývojem společnosti a literatury posouvají stále více z marginální pozice do samotného centra a přispívají tak ke zviditelnění vlastních lidí, ale i k pravdivějšímu obrazu celé Ameriky.
Ve skoro dvou desítkách kapitol nabízí monografie odborné pohledy na výskyt a vývoj modernismu v literaturách Evropy, obou Amerik a v některých zemích Asie. Jednotlivé kapitoly potvrzují, že je modernismus pojem stále diskutovaný a dalším diskusím otevřený. Právě srovnávání odlišných pohledů i názorů na tento kulturní fenomén může přispět k jeho plnějšímu vnímání a chápání. K tomu chce přispět i tato kniha, která předkládá k úvaze bohatý materiál a upozorňuje na odlišné kontexty a výchozí pozice, z nichž modernistické tendence v jednotlivých národních či regionálních literaturách vyšly.
Kniha obsahuje jak syntetické kapitoly zkoumající projevy plurality v americké, brazilské, francouzské, ruské, skotské a španělské literatuře, tak i studie o význačných autorských osobnostech literatury, filmu a komiksu jako Allen Ginsberg, Akira Kurosawa, Sam Peckinpah a Will Eisner. Snahy o uznání multikulturní reality vedly v národních literaturách a v umění obecně ke zviditelnění dříve opomíjených nebo marginalizovaných kulturních projevů, ale také ke vzniku nových synkretických forem, které vzešly ze společné existence či vzájemného působení různých kultur.
6. přednáška z cyklu Vědeckopopulárních přednášek významných absolventů Univerzity Palackého v Olomouci pořádaných za podpory statutárního města Olomouce, konaná 19. března 2008. Cílem přednášek je udržovat a rozvíjet kontakty s významnými absolventy UP, veřejně proslulými v oblasti vědy, kultury a umění či v politické nebo podnikatelské sféře, šířit povědomí o jejich příslušnosti k UP a o jejich vazbě na město Olomouc.
Studii filozofa kultury George Steinera o ideových pilířích Evropy doplňují texty interpretující dané dílo. Jeho výklad Evropy vychází z jistých principů humánní tradice, která zdůrazňuje roli kultury pro lidský život. Ve světě posedlém vražedným fundamentalismem má právě západní Evropa výsadu prosadit světový humanismus. Zde spočívá úkol lidského ducha a intelektu. Sborník příspěvků českých i zahraničních autorů interpretuje Steinerův text o Evropě.
Objevný výbor z poezie jedné z určujících osobností americké poválečné literární scény se soustřeďuje na dosud nepříliš akcentovanou lyrickou tvář Ginsbergova básnického odkazu. V zasvěceném doslovu poukazuje editor na autorovo místo v kontextu světové lyriky i na to, čím jeho radikální přístup k literárním, obecně kulturním i společenským konvencím tento kontext nesmazatelně poznamenal.
Dieser Roman erzählt die Geschichte der Familie Compson über drei Jahrzehnte, beginnend mit Benjy, dem geistig behinderten Sohn des Hauses. Er kennt kein Gestern, Heute und Morgen, ist so auf ewig in der Gegenwart gefangen. Für Quentin, den Ältesten, bricht 1910 der letzte Tag in Harvard an. Er prüft sein geistiges Erbe, ordnet den spärlichen Nachlass und findet kaum Gründe, die ihn noch ans Leben binden. Und so fällt Jason, dem Jüngsten, die Rolle des Familienvorstands zu – eine Rolle, die er kaum ausfüllen kann. «Schall und Wahn»: ein ungeheuerlicher Familienroman voller Wut, Eigensinn und auch Humor. Ein Klassiker der Weltliteratur - neu übersetzt und mit einem Nachwort versehen von Frank Heibert.
