Pavel Kosatík Bücher

Ilustrovaný katalog k expozici o historii města Zlína v českém a anglickém jazyce.

100 slavných i méně známých, ale důležitých výroků Václava Havla. Vět, které vstoupily do dějin a o kterých má smysl přemýšlet i dnes. Čítanka Havlových výroků s komentářem a výkladem, která Václava Havla přibližuje dnešním čtenářům.

Pavel Kosatík je autor, který se snaží psát i o obtížných historických tématech způsobem srozumitelným a podnětným pro všechny přemýšlivé čtenáře. Bez orientace v dějinách podle něj není možné orientovat se v současnosti. „Klíčem“ k historii jsou mu většinou rozporuplné osobnosti, prostřednictvím jejichž osudů rozkrývá kontexty doby. Odmítá popisný a z odstupu toliko hodnotící přístup k dějinám. Snaží se vždy dostat čtenáře do situace, kdy bude se „svým“ hrdinou nucen zvažovat, jak by se na jeho místě zachoval sám. Knihou Slovenské století vystupuje ze svého dosud převažujícího soustředění na dějiny české. Sleduje vývojový oblouk, jaký slovenská společnost opsala v letech 1918–1998, a dochází k závěru, že Slováci svůj historický čas nepromarnili. Začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, jejich veřejný a politický život nejenže neměl strukturu, ale téměř neexistoval. Na konci 20. století se však tato nedlouho předtím téměř neexistující společnost dokázala sjednotit a zbavila moci nedemokrata s diktátorskými ambicemi. Slovenské století je knihou i o společných česko-slovenských dějinách. Český čtenář v ní najde odpovědi na otázky, jaké síly utvářely konkrétní podoby česko-slovenského soužití i jaká je česká odpovědnost za to, že společný život v jednom státě skončil neporozuměním.

Masaryk pro 21. století Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.

100 moudrých i vtipných, slavných i neznámých, ale vždy zajímavých výroků T. G. Masaryka, které mohou být užitečné a posloužit k zamyšlení i v současnosti. Malá čítanka Masarykových výroků s komentářem a výkladem, která TGM přibližuje dnešním čtenářům.

Kniha obsahuje přes dvě stě dokumentárních fotografií, kopií důležitých listin, úředních zpráv a osobních sdělení, které zachycují příběhy židovských rodin s historickou výpovědní hodnotou. Tyto příběhy, často připomínající epická dramata, ukazují, jak úsilí a odříkání jednotlivců bylo smeteno historickými událostmi, jako byly nacistické perzekuce a pozdější komunistické útlaky. Čas zakryl významný přínos židovských magnátů k průmyslovému rozkvětu první republiky. Rodiny jako Kolbenové, Bondyové, Petschkové, Popperové, Tugendhatové a Löw-Beerové, stejně jako Jindřich Waldes a Josef Auerbach, stály za vznikem pražských rezidencí a architektonicky výjimečných vil. Například v Chrudimi se vyráběla vysoce kvalitní obuv, zatímco jméno Bondy je spojeno s rozvojem železářského průmyslu a českého letectví. Emil Kolben byl součástí elitního týmu Edisona, a Waldesova patentka přinesla jeho firmě světovou proslulost. Auerbachův vliv dosáhl až do Hollywoodu. Mnozí z těchto podnikatelů byli také známí jako filantropové a vytvářeli sociální programy pro své zaměstnance. Pavel Kosatík přináší tyto rodinné ság v živém a kultivovaném jazykovém stylu, což činí tuto literaturu faktu čtivou a poutavou.

Historik Karel Kaplan a spisovatel Pavel Kosatík spojili síly při práci na publikaci, jež přináší biografické portréty významných komunistických pohlavárů, kteří řídili stát po únoru 1948. Jména Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Václava Kopeckého, Alexeje Čepičky, Rudolfa Slánského, Viliama Širokého a dalších máme v povědomí všichni. Co o nich však víme skutečně – mimo toho mála, jež kdysi oni sami váhavě svěřili veřejnosti? Byli to zločinci svým založením, nebo naopak „géniové průměrnosti“, kteří zůstávali u moci, neboť se nechávali nést svým osudem? Kniha přinese množství dosud neznámých faktů o pozadí fungování komunistické moci v padesátých a šedesátých letech. Pokouší se zároveň odpovědět na otázku, jaký byl osobní podíl komunistických představitelů na konkrétní podobě režimu..

Tato knížka podává zběžný přehled o působnosti a významu německého písemnictví v Českých zemích. Český příběh německé literatury počíná okolo poloviny 13. století na dvorech posledních Přemyslovců, ale hlavní pozornost je soustředěna na tvorbu 19. a 20. století, která je žánrově i stylisticky snáze uchopitelná. Přibližuje psanou kulturu německého etnika, která byla v jazykovém pohledu na českou literaturu odsouvána do pozadí, i když svou kvalitou se mohla měřit s tehdejší domácí produkcí. A nebyl to jen Stifter, Kafka a pražský židovský kruh, ale i další kteří patřili k významným romantikům, modernistům či expresionistům. ... celý text

V jubilejním Roce české hudby si připomínáme výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby, je to po generace omílané klišé. Pavel Kosatík studiem pramenů došel k závěru, že faktů o Smetanovi je k dispozici možná dost, ale že jsme je, s ohledem na potřeby té naší doby, dostatečně nepromysleli. Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako jen zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat, a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo. Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír. Mějme Bedřicha Smetanu více rádi. Pusťme si ho z povědomí do vědomí. A pak do světa.

Dobrodružství na Oregonské stezce. Kreslený román z Divokého západu, který napínavým dějem přibližuje historiské události na Oregonské stezce, kde vrcholí boj Indiánů o jejich práva. Hrdiny příběhu jsem dva chlapci, idiánský chlapec Krupobití a bělošský chlapec Dick Thompson, kteří se spřátelí za dramatických okolností. Jejich kamarádství je vystaveno četným zkouškám. Prožívají spolu i všední dny v indiánské vesnici, kdy Dick objevuje dobré i špatné stránky indiánské života... Jejich cesty se ovšem rozdělí, ale události je po čase opět svedou dohromady, ale každý už stojí na jiné straně a hájí zájmy své rasy...... celý text

Život Olgy Havlové Životopis Olgy Havlové přináší množství podrobností, které dosud nebyly zveřejněny. Přibližuje Olgu jako originálního, statečného a naprosto spontánního člověka, odmítajícího jakékoli pochlebování či neupřímnost. Pomáhá k vykreslení sympatického portrétu této pozoruhodné osobnosti, zřejmě svým založením tak naprosto rozdílné, možná protichůdné prezidentově druhé ženě. Akcentuje i hluboký partnerský vztah Havlových a jeho neokázalé projevy v posledních dnech jejich společného života.

Pravdivý příběh. Životní osudy člověka a oblíbeného politika provázané s osudy všech členů Masarykovy rodiny. Psychologický portrét. Masaryk mýtů zbavený. Autoři politika neidealizují, ale naopak odhalují dosud tabuizované okolnosti (duševní labilita, nedostatečné vzdělání, údajná názorová nevyhraněnost atd.) Naštěstí sami v závěru proklamují, že podnázev pravdivý příběh použili jako určitou nadsázku.... celý text

Kniha provádí čtenáře historií i současností původně cisterciáckého kláštera založeného na Vysočině ve 13. století.

Životopisné medailonky manželek československých prezidentů. V deseti kapitolách této knihy vypráví autor životní příběhy manželek všech československých prezidentů: osmi, které stály po boku svých mužů v prezidentské funkci, a svou, které se jejich nástupu do prezidentského úřadu nedožily. Na základě dostupných materiálů – literárních a archívních pramenů, vzpomínek dosud žijících členů rodiny a dalších pamětníků – se autor pokusil zrekonstruovat obraz jejich osobností, peripetie jejich osudů i to, jak se politická činnost a veřejné funkce manželů promítly do jejich osobního života, stejně tak jak ony samy ovlivnily životy a kariéry svých partnerů. Toto první a takto ojedinělé souborné nahlédnutí do „soukromí“ mocných československého státu zveřejňuje množství dosud neznámých faktů. Seriózní a taktní přístup autora k tématu je spojen s čtenářsky přitažlivou, čtivou formou.

Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990–1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhou dobu stáhla do soukromí, na veřejnosti vystupuje až v posledních třech letech. Kniha Pavla Kosatíka Život na Olympu je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby.

Jméno Madly Vaculíkové není veřejnosti zcela neznámé. Naopak - ctitelé Ludvíka Vaculíka mají možná dojem, že ji už dávno důvěrně znají z jeho knih; pro mnohé je tak dodnes literární postavou. Teprve nedávno vstoupila sama do literatury jako autorka dvou knih dopisů Jiřímu Kolářovi a zaujala čtenáře hned napoprvé svými názory a svým moudrým pohledem na současné společenské a kulturní dění. Zdálo by se, že k jejímu obrazu už není co dodat. Ale je tomu skutečně tak? Jaká je vlastně Madla-Marie Vaculíková, jak vidí dnešníma očima svůj život - strávený z větší části po boku významného českého spisovatele a disidenta?

Vzpomínky Anny Gašparíkové Horákové, osobní archivářky a knihovnice prezidenta T. G. Masaryka.

Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých. Sny, které Kosatík zkoumá, popisuje a představuje čtenářům jsou: Sen o Slovensku, Sen o cestě na jih, Sen o pravlasti, Sen o tělesné zdatnosti, Sen o vyhraných bitvách, Sen o Lužici, Sen o Rusku, Sen o SSSR, Sen o moři, Sen o koloniích, Sen o státě pro 40 milionů lidí, Sen o Rukopisech, Sen o životě bez Němců, Sen o novém náboženství, Sen o jazyce, Sen o Podkarpatské Rusi. Kosatík vlídně, vtipně a přitom naléhavě ukazuje, jak mnohé z těchto snů vedly český národ k tragickým koncům a snaží se apelovat na střídmost a rozvahu v naší národní sebereflexi. Kniha je doplněna desítkami unikátních obrázků, které podtrhují mnohdy bizarní, někdy ale i dojemný rozměr snů, které český národ snil v uplynulých sto padesáti letech.

České dějiny 20. století by nebyly úplné bez příběhu Klementa Lukeše (1926–2000). Po roce 1945 se nadchl pro politiku komunistické strany, která člověku se závažným zdravotním handicapem (byl nevidomý) dala nečekanou šanci: Svěřila mu školení stranických kádrů. Jako vychovatel Antonína Novotného, Lubomíra Štrougala, Miloše Jakeše a dalších se Lukeš coby jeden z prvních dozvídal o závažných mentálních limitech tehdejších vládců. Od poloviny padesátých let patřil k předním revizionistům, ve snaze najít alternativu vůči stalinismu se inspiroval jugoslávským systémem podnikových samospráv. V roce 1961 byl označen za hlavu projugoslávského spiknutí; nový proces se Slánským a spol. se neuskutečnil jen proto, že Sovětský svaz už na tom neměl zájem. Lukeš však jako opozičník pokračoval i nadále, v roce 1968, v Chartě 77, při organizaci samizdatu v 80. letech ap. Tehdejší režim měl jen málo tak schopných protivníků jako tohoto člověka, který se vzepřel předurčení k životu v neplnoprávné pozici.

Rozhovor Jiřího Plannera se spisovatelem Pavlem Kosatíkem. V padesátých letech se Jiří Planner poznal s Jiřím Suchým, Waldemarem Matuškou a dalšími hvězdami divadla Semafor, kde se stal od jeho vzniku v roce 1959 provozním ředitelem. Zažil jeho nejslavnější éru, kdy v divadle působili Karel Gott, Eva Pilarová, Hana Hegerová, Jiří Šlitr a mnoho dalších, a vzpomíná, jak se žilo v umělecké Praze navzdory komunistům. Protože toužil po životě ve svobodném světě, emigroval na Západ. Stal se tam redaktorem Svobodné Evropy, nejprve v její mnichovské a pak newyorské redakci, kde proslul hudebními pořady, do kterých si zval hosty počínaje Louisem Armstrongem a Ellou Fitzgerladovou a konče Beatles. Je asi jediným Čechem, který se kromě plejády jazzmanů znal třeba s Andy Warholem a Jimi Hendrixem, byl s Janis Joplin na festivalu ve Woodstocku, ale který byl také dlouholetým osobním přítelem Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Jiřího Voskovce nebo Miloše Formana. A dokáže o tom všem mluvit s duchaplností a vtipem. Kniha je zprávou o tom, jak se v obtížném 20. století dal také prožít český život: s kuráží vůči všem, kdo se snažili člověka ovládat, a s respektem a láskou k tvůrcům, kteří tomu životu dodávali originální smysl.

Životopisná publikace zprostředkující osudy devíti manželek našich prezidentů. Kniha je druhým, doplněným a přepracovaným vydáním žádané publikace Osm žen z Hradu. Autor na základě archivních materiálů a vzpomínek současníků, podává prostřednictvím životních příběhů našich "prvních dam", zajímavý pohled na české dějiny. Kniha je aktuálně doplněna o životopis Dagmar Havlové-Veškrnové.

Ve své rozsáhlé knize, která poprvé vyšla v roce 1993, vypráví významný publicista a spisovatel životní příběhy manželek všech československých, resp. českých prezidentů: deseti, které stály po boku svých mužů v prezidentské funkci, a dvou, které se jejich nástupu do prezidentského úřadu nedožily. Na jejich životních příbězích sleduje každodennost "velkých dějin", jež reprezentují prezidenti. Nové, významně přepracované vydání končí kapitolou věnovanou Livii Klausové.

Kniha o životních peripetiích rozporuplné osobnosti Pavla Kohouta vznikala na základě rozhovorů, které autor se spisovatelem vedl během několika let, a především zpracováním Kohoutova obsáhlého osobního archivu, vedeného od roku 1945, jeho zápisků, rukopisů, korespondence apod. Další pramen představovaly rozhovory s širokým okruhem Kohoutových přátel i protivníků. Rozsáhlý, plastický portrét bývalého svazáka, komunisty a později významného disidenta a emigranta nic nezastírá, je zároveň otevřenou i polemickou a kritickou výpovědí nejen o Kohoutovi. Kniha je doplněna bohatou fotografickou přílohou.

Srpen 1968. Intervence armád Varšavské smlouvy definitivně dusí Pražské jaro. Po pár dnech strachu, nadějí i zmatků odjíždí československá delegace na jednání do Moskvy. Prezident republiky generál Svoboda, šéf komunistické strany Dubček, šéf vlády Černík, šéf parlamentu Smrkovský, Husák, Mlynář a další smutní i rozporní hrdinové této tragické chvíle stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Jak se k němu postaví?

Autor čtivě a v detailu líčí životní osudy a myšlenkový odkaz mnohostranné a inspirativní osobnosti, filantropa a originálního náboženského myslitele. Seznamuje s prostředím, z něhož Pitter vzešel, otřesnými a pro jeho další vývoj určujícími zážitky z první světové války a postupně se rozvíjejícími aktivitami v oblasti sociální péče o opuštěné a zanedbané děti v době první republiky. Přibližuje zároveň Pittrovo náboženské myšlení, jeho radikální pacifismus a kritické postoje k některým aspektům prvorepublikové politické reality. Připomíná Pittrovu poválečnou pomoc dětem z koncentračních a internačních táborů či pomoc uprchlíkům, na niž se zaměřil po odchodu do emigrace (1951). Velký prostor kniha věnuje též jeho aktivitám v oblasti česko-německých vztahů, které nebyly vždy přijímány z české strany s plným pochopením (zejména Pittrovo zásadně odmítavé stanovisko k odsunu Němců z Československa).

Spisovatel Pavel Kosatík připravil pro Českou televizi devět scénářů seriálu s názvem České století, ve kterém jsou představeny klíčové události českých dějin z let 1918 až 1992. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převedl režisér Robert Sedláček, komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Každý svazek komiksové řady Češi se zaměřuje na jeden z přelomových okamžiků moderních dějin naší země. Základní myšlenkou celého projektu je, že za všemi rozhodujícími momenty stály především konkrétní osobnosti. Cílem autora a výtvarníků není rekonstruovat historii nebo vykládat dějiny; namísto toho nabízejí působivý pohled do zákoutí určujících rozhovorů, do myslí jednotlivých aktérů, na chvíle jejich pochybností, konfliktů, odvahy i rozhodných kroků.

Při pražské defenestraci byli roku 1618 z oken pražského hradu vyhozeni královští místodržící, což zahájilo stavovské povstání a tím i třicetiletou válku. Příběh defenestrace, podaný způsobem, jaký v učebnicích nenajdete, vychází ke 400. výročí této historické události.

Tři dobrodružství antarktického „Marlowa“ druhé poloviny 21. století, novináře Christyho Bigse. Antarktis za šedesát let… Z původních vědeckých základen dokázala pokročilá technika 21. století vybudovat města skrytá pod průhlednými kopulemi, ale na morálce, politice a poměrech se nezměnilo vůbec nic. Ve třech příbězích stojí novinář Christy Bigs, osamělý antarktický „Marlowe" proti zločinnému obchodu se sny i proti zneužití objevu století; ve městě Vanda, metropoli South Victoria Landu, bojuje s podvodníky, gangstery i zdivočelými androidy nerovný boj, v němž sice vítězí jen relativně, ale absolutně si zachovává vlastní víru v lepší budoucnost.

V první polovině padesátých let vznikla literární skupina Šestatřicátníků z přátelství dvou začínajících básníků, Jiřího Paukerta-Kuběny a Václava Havla. Skupina sdružovala mladé muže a ženy, kteří věřili ve svůj literární talent a nechtěli se podřídit panujícímu režimu. Od začátku se jejich aktivity odehrávaly paralelně s oficiálními kulturními strukturami, s cílem publikovat, až to poměry dovolí. Mnoha členům se to podařilo v šedesátých letech, ale v následujících dekádách odešli do vnitřního nebo zahraničního exilu. V devadesátých letech se ukázalo, že všichni členové skupiny, včetně Josefa Topola, Pavla Švandy, Věry Linhartové a dalších, potvrdili, že tvůrčí princip může v nejtěžších časech zvítězit nad okolními tlaky. Kniha mapuje existenci skupiny od její prehistorie v padesátých letech, přes „slavná léta“ v padesátých a šedesátých letech, až po individuální biografie členů v pozdějších letech. Na začátku nikdo z Šestatřicátníků neměl naději na zajímavou budoucnost, ta se však dostavila v různých, vždy tvůrčích podobách. Kniha je příběhem mládí, tvorby a uceleným obrazem významné, avšak málo známé části našeho kulturního života během padesáti poválečných let.

Monografie se zaměřuje především na společensko-politickou i profesionální činnost významného českého žurnalisty v období první československé. republiky. Interpretace novinářských aktivit prostřednictvím politického, kulturního a společenského života první republiky. Kosatík se rovněž věnuje analýze ideových východisek a politických postojů zakladatele Přítomnosti. Velice specifický životopis se osobním životem zabývá spíše okrajově, neboť svoji pozornost zaměřuje především na Peroutkovo dílo.

Obšírná publikace přibližuje foto portréty a medailony básníky a prozaiky různých generací, kteří patří do kmenových přispěvatelů nakladatelství. Předmluvu napsal Miloš Pohorský, literární medailóny Pavel Kosatík, autorem fotografií je Vladimír Opletal, autorem ilustrací Vladimír Komárek.

Helena Třeštíková v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem. „Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti. Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.

Druhý svazek autorských portrétů z pera spisovatele Pavla Kosatíka potvrzuje povzbudivou zprávu: v české společnosti 20. a počátku 21. století vyrůstala a stále vyrůstá řada pozoruhodných osobností či – slovy Jana Patočky – duchovních lidí.

Padesát profilů předních českých intelektuálů a intelektuálek minulého stoletíJak vypadá česká inteligence a proč ji jako společnost vůbec potřebujeme, když z ní neplyne žádný hmatatelný užitek? Elity jsou podle spisovatele Pavla Kosatíka důležité k tomu, aby společnosti daly strukturu a tím jí umožnily fungovat právě jako společnosti, ne jenom jako davu. V sérii textů, které vycházejí každý týden na webu i v tištěném Deníku N, Kosatík svižným a čtivým stylem přibližuje přední představitele české inteligence, muže i ženy, od začátku 20. století až do současnosti. V této reprezentativní knize najdete profily prvních padesáti osobností. Smyslem těchto portrétů je nejenom připomenout důležité osobnosti, ale hlavně pomoci pochopit, co se kolem nás děje, snad dokonce s výhledem do budoucnosti, ať už nás v ní čeká cokoli.

Podtitul: Od Jaroslava Golla po Magora Jedenašedesát portrétů českých intelektuálů dvacátého století, „od Jaroslava Golla po Magora“ vycházelo od dubna 2009 do července 2010 na pokračování v týdeníku Respekt. Cílem bylo přiblížit významné Čechy, kteří získali společenský vliv, ačkoli nedisponovali politickou mocí. Nesloužily jim stranické aparáty, nasazovali sebe sama. Podle mínění autora takových lidí u nás nikdy nebylo tak málo jako dnes – a je otázka, jak společnost do tohoto stavu dospěla, jak krok za krokem tak hluboko sestoupila. Příběh české inteligence chce na tuto otázku najít alespoň část odpovědi. Předmluva Erik Tabery.

Druhé, doplněné vydání. Více než 500 hesel v tomto biografickém slovníku přináší základní informace o osobnostech českého a slovenského SF života. Cíl slovníku je praktický: umožnit rychlejší kontakt mezi autory, nakladateli, ilustrátory, ale i organizátory conů, vydavateli fanzinů. Nebo prostě mezi fanoušky, kteří se zajímají o lidi se stejným zájmem, jaký mají sami. Struktura hesel odpovídá struktuře dotazníků, kterými byly jednotlivé osobnosti obeslány. Z velké části tedy záleží „vydatnost“ hesla na tom, co o sobě byli dotyční lidé ochotni prozradit.

Pohled do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné co. Na první jednání Občanského fóra s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele...

Český esejista a autor literatury faktu Pavel Kosatík se ve svém novém a rozsáhlém projektu věnuje nejvýznamnějším Čechům. První díl nese podtitul Čeští demokraté a autor v něm představuje 50 nejdůležitějších politických osobností od Josefa Palackého po Václava Klause. Co spojuje Josefa Palackého nebo Josefa Hlávku s Janem Patočkou či Alexandrem Dubčekem? Zájem o veřejnost, která se sice projevuje v různých podobách, ale v zásadě se opírá o základní premisu: jde o službu demokracii. Kniha je bohatě ilustrovaná a doplněná rejstříkem i přehlednými grafy a informačními bloky.

Životopis Ferdinanda Peroutky, novináře, politika a spisovatele, který patří k předním osobnostem novodobých českých dějin, zachycuje především období jeho "zápasu s dvěma totalitami", nacistickou a komunistickou, tj. léta 1938—1978. Peroutka bývá často spojován zejména s první republikou, kdy vydával Přítomnost, přátelil se s T. G. Masarykem a Karlem Čapkem, psal Budování státu a byl vnímán jako jeden ze živých symbolů demokratické republiky. Léta protektorátu a druhé světové války prožil v koncentračním táboře, po krátkém poválečném období uprchl do exilu, neboť tušil, že v novém režimu ho čeká stejně krutý osud.

V návaznosti na knihu České snění a ve stejné grafické úpravě vychází mimořádně čtivá kniha Pavla Kosatíka, představující klíčové okamžiky českých - politických i kulturních - dějin. Kniha poskytuje dobrý podklad k diskusím o Češích, češství a o českém národním charakteru. Autor zde zachycuje mimo jiné tyto události: Císař Karel IV. odchází, Husité zakládají Tábor, Petr Chelčický opouští bojující husity, Prokop Holý umírá u Lipan, Ferdinand I. Habsburský se stává českým králem, Jezuité v Praze, Albrecht z Valdštejna zakládá nové hlavní město, Rychtář Vavák hovoří s Josefem II., Prusové v Praze, Rainer Maria Rilke opouští Prahu, František Josef I. u nás, Lenin v Praze, T. G. Masaryk umírá v Lánech, Emanuel Moravec se stává mouřenínem, Adolf Opálka odmítá atentát na Heydricha, Přemysl Pitter zahajuje akci Zámky, Ladislav Štoll likviduje Františka Halase, Josef Urválek účtuje s Rudolfem Slánským, Dubček vysvětluje moskevský protokol, Havel píše Husákovi, Miloš Jakeš ve válce s reakcí.

Pavel Kosatík připravil pro Českou televizi scénář osmidílného seriálu s názvem České století, ve kterém formou hraných rekonstrukcí představuje klíčové události českých dějin 20. století. Zatímco na plátno převádí původní scénáře Robert Sedláček, jejich komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Osm historických událostí, osm nejdůležitějších rozhovorů v dějinách našeho národa, osm nejlepších českých komiksových tvůrců. První epizodu do komiksu zpracoval Petr Novák. Autorem pátého dílu je Vojtěch Mašek, autor známé komiksové série Chobotango, Monstrkabinet. První vydání.

Průvodce životem inteligentního muže ve dvacátém století. První knižní životopis Pavla Tigrida vychází v roce desátého výročí jeho smrti. Je to příběh člověka, který se celý život vyjadřoval psaným slovem, byl však hlavně mužem činu. Člověk, považovaný komunisty před rokem 1989 za jejich největšího nepřítele, paradoxně svůj zápas s nimi nevedl z pozic antikomunismu: věřil, že zvítězí, pokud osloví ty inteligentnější z nich a získá je na svou stranu. Snažil se o to hlavně na stránkách časopisu Svědectví, který vydával od roku 1956, ale zdaleka nejen tam. Svůj boj s komunisty vedl často bez rukavic, stejně jako oni. Obracel se k veřejnosti, ale byl nucen pohybovat se i ve světě tajných služeb. Jak vzdoroval strachu? A jak vůbec unesl svou obrovskou odpovědnost? Kromě příběhu celoživotního bojovníka s totalitou kniha nabízí i odpověď na otázku: Jak žít dnes a vlastně kdykoliv, pokud se člověk rozhodne pro bytostně aktivní roli.

Tuto knihu o milostném životě slavných i méně známých skladatelů napsal anglický rozhlasový publicista a autor půltuctu knížek s hudební tématikou,člověk,jehož koníčkem je neúnavné vyhledávání neznámých fakt a dokumentů z uměleckého světa.V předmluvě přiznává: Hudební příručky a životopisy se více soustřeďují na díla skladatelů než na soukromý život. Proto jsem se zaměřil spíše na manželky, milenky a další záliby skladatelů než na jejích hudbu...

U příležitosti 8. ročníku mezinárodního komiksového festivalu vychází katalog, který představuje práce zahraničních i domácích hostů této přehlídky (Lorenzo Mattotti, Lukas Jüliger, Sigbjørn Lilleeng, Paul Gravett, Jiří Grus, Ticho 762, Pavel Trnka, Jaromír 99, Marco Turini). Obsahuje mj. seznam všech komiksů vydaných v ČR za dané období a soupis cen Muriel.

Výpravná publikace doprovázející unikátní projekt Pavla Brunclíka, výstavu Portrait gallery 46 Čechů. Portrétovanými jsou české osobnosti, které patří k duchovní špičce národa. Jsou mezi nimi vědci, spisovatelé, dramatici, herci, lékaři.

Život a zpívání Jarmily Novotné. Jarmila Novotná (1907-1994), jedna z nejzářivějších operních hvězd, velká osobnost dvacátého století. Jako Smetanova Mařenka debutovala v Národním divadle v sedmnácti letech. Stala se hvězdou berlínské i vídeňské Státní opery, u nohou jí leželo publikum salcburských letních her. Zvykla si na potlesk v Paříži, Londýně, Buenos Aires i Veroně a Neapoli. Šestnáct let, déle než z Čechů kdokoli jiný, byla hvězdou newyorské Metropolitní opery. Spolupracovala s dirigentem Arturem Toscaninim, režisérem Maxem Reinhardtem a mnoha dalšími. Mezi jejími úspěšnými hollywoodskými filmy jsou třeba Poznamenaní, v nichž vytvořila ústřední dvojici s Ivanem Jandlem, dosud jediným českým držitelem hereckého Oscara. Dvořili se jí nejzajímavější muži její doby včetně prezidenta T. G. Masaryka a jeho syna Jana. Skladatelé ji přemlouvali, aby pro ně zpívala (Richard Strauss), případně jí psali role rovnou na tělo (Franz Lehár). Za války byla ztělesněním českého vlastenectví, její cyklus Lidických písní (spolu s Janem Masarykem) se stal přelomem v zahraniční propagaci čs. odboje. A při tom všem, čím se o vlast zasloužila, musela z ní hned dvakrát, v letech 1939 a 1948, uprchnout. Historik a spisovatel Pavel Kosatík vypráví tento nádherný i složitý příběh se zachováním všech četných kulturních a historických kontextů doby.

Skutečnost a fikce v románovém příběhu Fiktivní životopis zajímavé postavy básníka a anarchisty z 1. pol. 20. století je románovým obrazem osudu nekonvenční osobnosti ve společensky převratné době. Román je psán formou fiktivního dopisu židovského básníka H. Sonnensteina-Sonky (1889-1953), charismatického dobrodruha, anarchisty, později zakladatele KSČ, vězně v nacistickém koncentráku v Osvětimi a nakonec v padesátých letech za Gottwaldovy vlády odsouzeného za kolaboraci s Němci. Autor románu vychází z jednoho z mála dochovaných dokumentů, dopisu, který psal Sonnenstein z vězení na Mírově Rudolfu Slánskému. Kolem tohoto dokumerntu vytvořil pozoruhodný obraz člověka, který přežil několik režimů, znal řadu osobností nejen českého, ale i světového kulturního a politického života své doby, a v trestnici na Mírově také v roce 1953 zemřel. Nedostatek materiálů, které by objektivně dokumentovaly Sonnenscheinův jistě zajímavý život a činnost, dovolil autorovi rekonstruovat jeho obraz jako portrét rozpolceného intelektuála dvacátého století, člověka, soustředěného především na sebe sama a jednajícího v souladu s hystrionskými rysy své povahy, který absurdním způsobem ztělesňuje nejen složitost své doby, ale i paradoxy lidské sebereflexe.

Chcete vědět, jak žil člověk, který objevil to, pro co byl stvořen, a dělal to? Pokud ano, pak je pro vás odpovědí první ucelený životopis legendárního běžce Emila Zátopka.Vypráví o jeho dětství v početné rodině, o mládí v baťovském Zlíně, o době, kdy se u nás rodil běžecký sport, o respektovaných soupeřích i přátelích, o armádě a disciplině, o manželství a také o politice. Ale především a stále o běhání. Kniha je připomenutím osudu člověka, kterému se jako jedinému atletovi v historii světového běžeckého sportu podařil zlatý hattrick na olympijských hrách v roce 1952. Je potvrzením toho, že pokud děláte cokoliv na sto procent, není možné, abyste neuspěli, i když zrovna nezískáte olympijské zlato. A pod zátopkovským heslem Nemůžeš? Přidej! je také inspirací k amatérskému běhání nás všech.

Hitler žádá po Evropě prst, aby mohl utrhnout celou ruku. V Mnichově se scházejí zástupci západních velmocí a jednají o nás bez nás. Československo volí mezi sebevraždou ze cti a obětováním se pro větší zájmy. Ve sporu o republiku se střetávají dva muži protikladných názorů i povah - prezident Edvard Beneš a voják Emanuel Moravec.

Když v listopadu 1989 lidé na náměstích zvonili klíči, asi nikoho nenapadlo, že jedním z prvních velkých výsledků revoluce bude rozpad společného státu. Co ho vlastně drželo pohromadě, pokud ho rozložila svoboda? A jak k tomu rozpadu došlo, když nakonec tolik lidí na obou stranách zaskočil? Je to příběh staršího a mladšího bratra. Ten starší je si mladším sourozencem do té míry jist, že často neslyší, co mu ten druhý říká. Když ale národ dospěje do stadia, kdy jeho emancipace vyvrcholí vznikem vlastního státu, neexistuje způsob (kromě násilí), jak mu v tom zabránit. Češi to zažili na vlastní kůži v roce 1918, a v letech 1989–1992 jim to historie s jejich slovenskými bratry zlomyslně zopakovala.

Verbissene Vergeltungsjagd eines Kapitäns auf einen riesenhaften weißen Wal

Únor 1948. Velká chvíle premiéra Klementa Gottwalda. Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu, která zemi dovede k předčasným volbám, v nichž už by komunisté rozhodně nevyhráli. Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka.

Píše se rok 1976 a před pražským soudem probíhá proces se skupinou The Plastic People of the Universe, který poutá mimořádný zájem veřejnosti. V normalizačním bezčasí se cosi začíná měnit.

Brzy tomu bude třicet let, kdy se Česká a Slovenská republika vydaly každá vlastní cestou. Spisovatel Pavel Kosatík, který se slovenskou minulostí i současností zabývá dlouhodobě, se zamýšlí nad tím, kam slovenská společnost za oněch třicet let samostatnosti dospěla. Tuto problematiku autor nahlíží jak z hlediska Slováků, tak z hlediska Čechů. Kniha složená z reportáží, rozhovorů i analýz hledá odpovědi na mnohé otázky; například: Jsou slovenská a česká společnost politicky zdravé? Jsme na maximu možného ve vzájemných vztazích? Lze si reálně představit i těsnější formy spolupráce, prospěšné demokracii ve střední Evropě? Autor neskrývá, že v této spolupráci vidí pro střední Evropu naději, jak čelit geopolitickým hrozbám.

Historie se opakuje. Češi opět nemají svůj samostatný stát. Byli jsme i před Mnichovem, budeme i po něm? Prezident Beneš doufá, že ano. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit“ národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné, je třeba vytvořit situaci, která z Československa vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale také spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje.

Unikátní ztvárnění českých dějin v komiksu Devět historických událostí, devět nejdůležitějších rozhovorů v dějinách našeho národa, devět předních českých komiksových tvůrců! Komiksový cyklus ČEŠI sleduje historické období od vzniku Československa (1918) až po okamžik, kdy se Československá republika rozpadá (1992). Každý díl je originálním výtvarným zpracováním jedné klíčové etapy moderních dějin naší země.

Hovory s TGM jsou nejen knihou Karla Čapka, která v letech 1928–1935 zachytila život a názory prvního čs. prezidenta. Dnes jsou už i celovečerním filmem, který v režii Jakuba Červenky a podle scénáře Pavla Kosatíka vznikl ke 100. výročí republiky. Kniha obsahuje scénář filmu, fotografie z jeho natáčení a úvodní text autora.Scénář i film jsou zasazeny do historie, ale obracejí se k současnému stavu naší demokracie. Propojují minulost s dneškem. Jak praví jeden ze sloganů filmu: "Jsou otázky, na které je třeba si odpovědět v každé době." Sdílet 0

Podtitul: život dr. Jaroslava Preisse Publicista a historik Pavel Kosatík se věnuje životu nejvýznamnějšího českého bankéře. Jaroslav Preiss (1870–1946) byl spolupracovníkem i bankéřem T. G. Masaryka, přátelil se s význačnými osobnostmi tehdejšího Československa. Kromě toho, že patřil mezi nejmocnější muže českého bankovního sektoru, byl i význačným mecenášem a filantropem. Kosatík sleduje životní dráhu vrchního ředitele Živnostenské banky, přezdívaného „žralok od Prašné brány“, který odmítl stát se ministrem, a jemuž po válce komunisté konfiskovali majetek jako nepříteli státu.

Kosmický komodor Abe Korkorán tráví svůj život ve vesmíru, kapitán MacFach je cestovatl v čase. Oba dobrodruhy spojí sázka: z daleké minulosti do třiadvacátého století má být dopraven člověk, který zde má splnit tajný úkol. Do minulosti se však vydávají i jiní, a MacFach s Abe Korkoránem se zvolna ocitají v bitvě s lidmi, kteří chtějí vyloupit minulost lidstva.

Rozhovory s osobnostmi sdruženými kolem exilového časopisu Skutečnost (1949-1953) a s dalšími představiteli nejrůznějších profesí, kteří emigrovali v roce 1948

Známý autor životopisů Pavel Kosatík si za objekt své nové knihy vybral osobu svérázného malíře Svatopluka Sulka. Narozen v roce 1921, studoval po druhé světové válce na prestižní Akademii Montmartre v Paříži, v ateliéru Fernanda Légera. Doma směl poprvé vystavovat až v roce 1958, na přímluvu profesora Václava Černého. Později maloval především exotická témata: pobýval na Korsice, v Egyptě, Maroku, podnikl malířskou cestu lodí do Indie. Jeho biografie však není jen běžnou knihou „o malíři a jeho obrazech“. Směřuje k mnohem širšímu zamyšlení nad lidským životem, proměněným beze zbytku v tvorbu. „Když jsem ho poznal, zdálo se mi nejdřív, že jsem konfrontován spíš s přírodním úkazem než lidskou bytostí,“ říká autor o svém objektu. „Svému malování Sulek podřizoval doslova všechno. Když začínal práci, nikdy nekalkuloval s výsledkem. Nemyslel dopředu, žil vždy jen tím okamžikem, ve kterém se právě nacházel.“ Tématem této knihy je lidská svoboda.

Velká fotografická monografie mladé fotografky Katariny Brunclíkové (1977), jež se ve své vorbě dotýká několika proudů výtvarného umění. Někdy navazuje na minimalistické tendence – umí se vyjádřit prudce osvětlenými tvary vystupujícími z neurčitého temného prostoru. Dospívá k přísné skladbě jednoduchých geometrických prvků, ale přitom ponechává prostor náhodě. Jindy rozehrává proměnlivé struktury, jakoby vycházela z odkazu informelu s jeho zdůrazněním neovladatelného proudění energií. Pozoruhodné jsou rovněž její portréty, ve kterých se lidský obličej prolíná se strukturami, v nichž se tvář rozpadá a dělí či propojuje s přírodními motivy, aniž by fotografie působily sentimentálně.