Jan Pilař Bücher

Přepracování staroněmecké pověsti ve veršovanou pohádku pro děti.

Obsáhlý výbor z díla vynikajícího básníka, jednoho z největších a současně nejpopulárnějších v lidovém Polsku. Jednotlivými i cyklickými básněmi a řadou scének, napsaných pro divadélko Zelená husa, názorně zachycuje celou rozlohu jeho tvorby a její myšlenkové bohatství od oblasti satiricko-groteskní po mužnou a vřelou lyriku. Doplňuje jej úvodní studie o člověku i tvůrci, přehled životních dat, dokumentovaný vzpomínkami současníků, gramofonová deska se záznamem básníkova hlasu a jeho veršů v přednesu I. Racka.

Vtipné a humorné příběhy ve verších se snaží především pobavit čtenáře, útočí na dětskou fantasii, zachycují veselé situace, ať skutečné (na př. mráz, Čtyři roční doby, Pták) nebo vymyšlené (přeházený svět v rozmarných verších Kdyby a Zázraky a divy). Nejobsáhlejší je skladba úvodní "Pan Malilínek a velryba", v níž maličký človíček - obměna našeho Palečka, ale v dospělosti - putuje v ořechové skořápce vybavené vším komfortem po mořích, hledaje velrybu a nakonec se utáboří na jejím hřbetě. Zvukomalby nejvíce užívá báseň "Lokomotiva", popisující vlak a jeho četné pasažéry.

Básně pro děti o přírodě, o světě zvířat a věcí a o dětském světě. Polský básník, jenž rozumí dětské duši, svými verši o nejrůznějších zvířatech a lidských vlastnostech děti nejen pobaví, ale i nevtíravě poučí a vychovává.

Edice Pegas přináší výbor z poezie významných českých autorů, kteří se v průběhu 20. století podíleli na formování české literární scény. V tomto souboru se setkávají díla Karela Bouška, Josefa Kainara, Františka Nechvátala, Jana Pilaře a Ladislava Stehlíka. Každý z těchto básníků přináší svůj jedinečný pohled na svět, reflektující jak osobní prožitky, tak širší společenské a historické kontexty. Tematicky se sbírka zaměřuje na otázky identity, existenciální úzkosti, přírodní motivy a každodenní život. Boušek a Kainar se často věnují melancholickým a nostalgickým tónům, zatímco Nechvátal a Pilař prozkoumávají moderní existenci a její absurditu. Stehlíkova poezie se vyznačuje hravostí a experimentováním s jazykem. Tento výbor nabízí čtenářům možnost nahlédnout do různorodosti české poezie a její schopnosti zachytit nuance lidského prožívání. Edice je určena pro ty, kteří hledají hlubší porozumění české literární tradici a jejím klíčovým osobnostem.

Sbírka temně laděných lyrických básní, jež ohledávají motivy bloudění, němoty a mučivého rozdvojení, večerní hudby a tlumených žalů. „Jsem tady doma. Kde jsme sami, kde je náš život nejtišší? A stíny bloudí hodinami, jsou děsivé a neslyší.“

Průřez dílem, který vychází k básníkovým pětašedesátinám, byl pořízen ze sbírek Ohlédnutí, Jabloňový sad, Stesk Orfeův (2. vyd.), Dům bez oken, Vlny, Okov, Sníh, Radost na zemi, Hvězda života, Strom se nepohřbívá, Otevřela se přede mnou růže (2. vyd.), Krajinou pádí kůň, Žlutýlist, Kruhy na vodě, Pohled do očí a bylo přihlédnuto k výborům Svět sivý holub, Divoké keře a Země zelená louka a k veršům vydaných mimo sbírky.

Tato kniha je převyprávěním Ilias od Homéra. Nejdříve je v ní stručně popsána doba před válkou a její začátky, zbytek knihy se podrobně zabývá rokem desátým.

Kdo by neznal překrásnou pohádku o Popelce, o ušlápnutém a ponižovaném děvčátku, jemuž dvě rozmařilé a zahálčivé nevlastní sestry s macechou připravily nejtěžší a nejbídnější život? Opuštěná, ztracená Popelka nezná nic jiného než těžkou práci, smutek, opuštěnost. Její těžký život se však změní ve štěstí, v radost, protože jako v každé pohádce i zde dobro dojde svého vítězství a zlo, pýcha a faleš jsou po zásluze potrestány.

Prožít ve věrném svazku s literaturou celé půlstoletí v samém středu literárního dění se podaří jen málokomu. Tento osud potkal básníka, překladatele, novináře a nakladatele národního umělce Jana Pilaře...

Básnická sbírka zprostředkovávající obrazy z cesty a kladoucí obecnější otázky po podstatě poetické tvorby. Sestává ze tří částí, nazvaných Příprava na podzimní hostinu, Oslovení a Plavba proti proudu.

Závěrečný svazek spisů Jana Pilaře shrnuje autorovu původní básnickou tvorbu knižně publikovanou v letech 1983–1989 (Točité schody -- Růže pro Jana Nerudu -- Zastavení v krajinách -- Soukromá galerie -- Oslovení).

Krajinou pádí kůň / 1967 Žlutý list / 1972 Kruhy na vodě / 1975 Pohled do očí / 1979

Ve své životní sbírce vyjadřuje autor složitost životní cesty člověka.

Sníh (1948); Radost na zemi (1950); Hvězda života (1953); Strom se nepohřbívá (1957); Otevřela se přede mnou růže (1961); Jizvy (1962-1963).

Soubor třiceti básní z posledního tvůrčího období umělce

Výbor z celoživotního díla významného polského básníka a prozaika. Doplněno přehledem o básníkově životě a díle z pera Jana Pilaře. Součástí knihy je gramofonová deska. Svazek byl vydán v Klubu přátel poezie.

Výbor z celoživotního básnického díla zasloužilého umělce, vycházející k autorovým šedesátinám, načrtává základní básníkovu podobu a vystihuje jeho cestu od tematiky zjitřené lyrickou výpovědí až k problematice dnešních dnů. Ediční poznámku a soupisem knižně vydávaných básnických děl autora opatřili Vítězslav Rzounek a Jaromíra Nejedlá.

Hledám, tedy jsem: výbor z mladé polské poezie.

Publikace o městě Klatovy a okolí v pošumaví představuje čtenáři obrazem a slovem krásu jeho současnosti i dávnou minulost.

Výbor z básnické tvorby. Uspořádal a doslov napsal Jan Pilař.

Výbor z díla moderního slovenského básníka (1914-1975), byl pořízen z juvenilií, ze sbírek Zrádné spodní vody, Niobé matka naše, Návraty, Defilé, Moje poledne, Slunce nad námi, Vysoké letní nebe, Koráby z Janova, Ponorná řeka a z veršů z pozůstalosti.

Průvodce městem Klatovy a jeho okolím. Po vstupních slovech Jana Pilaře vypisuje Ladislav Stehlík v nejdůležitějších obrysech dějiny městského území a František Buriánek upozorňuje na roli Klatov v životě a díle četných českých literátů v 19. a 20. století. Následuje krátká informace o klatovském okolí a údaje o sociálním a hospodářském postavení města. Kniha, vybavená početnými barevnými snímky, je uzavřena soudobým adresářem zařízení, která slouží cestovnímu ruchu.

Sbírka veršů polského básníka patřícího k válečné generaci, inspirovaného a prudce vyzrálého pod vlivem války. Jeho osud je podobný osudu našeho Jiřího Ortena. Mladý, talentovaný básník, prudce a intenzivně tvořící a předčasně umírající. Verše mají převážně lyricko reflexivní charakter, v podtónu stále tragičtěji zaznívá úzkost a hrůza války, proti níž se básník brání snem, láskou a nadějí. Verše wolkerovské, chlapecké dikce, kultivované ve výrazu i myšlence.

Autor v básnické sbírce zachycuje okouzlení rodnými jižními Čechami, zážitky a dojmy z pobytu na černomořském pobřeží, vyznává se z lásky k jedincům, kteří bojovali za národní svobodu a sociální pokrok, a zamýšlí se nad časem a znepokojivými otázkami života.

Básník Iwaszkiewicz (nar. 1894) patřil s Tuwimem, Słonimským, Wierzyńským a Lechoněm k polské avantgardní skupině „skamandritů“, sdružené po první světové válce kolem časopisu Skamander. Je znám jako autorlyricko-psychologických románů. Výbor obsahuje meditativní poezii, jejímž myšlenkovým základem je oscilace mezi životem a smrtí, cítěná na pozadí opěvované rodné země.

Knížka seznamující se 4 sbírkami významného představitele polské poezie. Výbor, do něhož byla zahrnuta prvotina "Rytířská balada", dále sbírky "Svlékání před spaním" a "Angrešt", je vlastně totožný s básníkovým souborem veršů z r. 1965.

Cyklus satirických scének, které autor otiskoval v letech 1946-1950 v krakovském ilustrovaném magazínu "Przekrój".

Výbor z veršů současného předního polského básníka, jejich námětem je zobrazení dnešního i minulého života polské vesnice.

Průřez dílem předního českého lyrika, zasloužilého umělce, kterého inspirují otázky smyslu lidského života. Svazek doplňuje dokumentární materiál, ohlasy a doprovodný cyklus kreseb.

Almanach odboje studenstva v letech 1939-1945. V knize je formou osobních vzpomínek popisován odboj studentstva a intelektuálů, včetně profesorů vysokých škol proti okupantům. Je vzpomínáno studentů a osob popravených, zemřelých v koncentrácích, či přímo v akcích. Průběh 17. listopadu je podrobně popsán v Praze, Brně a z dalších míst ... Príspevky od nasl. osôb: Úvod - Dr. Edvard Beneš, prezident profesor dr. Jan Bělehrádek, rektor KU dr Václav Vojtíšek, profesor KU, archivár kráľ. hl. m. Prahy dr Albert Pražák, profesor KU, predseda revolučnej ČNR MUDr Vavro Šrobár, minister financií, 1. predseda SNR Otakar Odložilík, profesor KU Jurij Karpov Dr S. Harrison Thomson André Dumas, gen. sekretár franc. federácie kresťanského študentstva, Paríž Nada Čalić, študentka medicíny, Belehrad Jiří Hájek Dušan Slávik, poslanec, podpredseda Sväzu slovenskej mládeže Pavel Kavan Gustav Bareš Kuneš Sonntag Ladislav Schubert Viktor Fischl Jan Pilař Vladimír Hrubý prof. dr František Čáda, dekan právnickej fak. Masarykovej univerzity v Brne Rudolf Mertlík František Buriánek Jiří Zádrapa Jiří Batelka Pavel Bojar Karel Štancl Sergěj Machonin František Potůček Josef Strnadel Vojtěch Jandečka, predseda prípr. výboru Svetového zjazdu študentstva v Prahe dr Josef Polišenský, predseda historicko-štatistickej komisie pri výbore pre Medzinárodný zjazd študentstva

Básnická sbírka, rozdělená dle témat do oddílů -Zkoumání rodokmenu, Konfrontace, Proměny, Já krajina. Obsáhlý komentář a zhodnocení básníkova díla od Josefa Peterky

Druhá vydaná básnická sbírka mladého autora zachycuje smutek rodných krajin a řek a krásu tichých vesnicí, jež spí před jitrem – ale současně orfeovský strach ohlédnout se a doufat ve šťastný návrat.

Výbor z milostné poezie. Verše vyjadřují milostnou tematiku na pozadí motivů přírodních, námětů z antického bájesloví a kulturních zážitků. Kolibří vydání.

Výbor z tvorby významného sovětského básníka avarské národnosti je komponován do tří oddílů. V prvním jsou shrnuty verše z různých let, v nichž básník zobrazuje svůj Dagestán, zemi, lidi, lásku. Druhý obsahuje některé z nápisů, jež jsou výrazem originální aforistické moudrosti země. Třetí přináší obsáhlou část jeho nové tvorby; vypovídá o životě člověka, jenž zná slzy matek a hrdinství prostých lidí, marné toužení i těžkou cestu k cíli, minulost a přítomnost světa, hoře milování i zázračnou moc lásky.

Na motivy z Ovidiových Proměn 12 příběhů nejslavnějších antických bájí.

Kniha meditativních a lyrických veršů, zahrnující nové vydání sbírek Sníh a Otevřela se přede mnou růže. Verše obrážející přemýšlení o světě, úvahy o samotě a o společenství člověka, verše reagující na podivuhodné konstelace lidských osudů, také však verše oslavující rodný kraj a tlumočící pocity zmoudřelého syna vracejícího se domů. Kniha, která podle doslovu může "překvapivě doplnit ustálenou a nepřesnou představu nejen o Pilařovi samém a jeho tvůrčí cestě, nýbrž i o vývojové situaci celé jedné básnické generace". Celokožená vazba v kartonovém obalu 22-107-67. Celoplátěná vazba v kartonovém obalu 22-106-67.

Obsahuje sbírky: Neznámý strom (Julian Tuwim), Chopinova Mazurka (Władysław Broniewski), Divoké víno (Konstanty Ildefons Gałczyński). Z polských originálů vybral, přebásnil a doslov napsal Jan Pilař.

Obsahuje výbor básní ze sbírek - Ladění, Jabloňový sad a dalších

Antologie z tvorby polských básníků 20. století

Verše v širokém tématickém záběru manifestují básníkovu lásku k domovině a k rodné vlasti.

Komorní básnická sbírka melancholických a drsných tónů – o nahotě podzimních stromů, nocích přetékajících a neklidné duši plné toužení.

Verše, které na pozadí přírodních jevů, obrazů a nálad vyjadřují úzkost, stesk, osamělost, smutek (Zima leží ve mně / jak pusté pole /.... Na hrobech je moje jméno / Černý smutek má mé jméno), strach z barbarské civilizace (Ptactvo vyhnané z rájů / zdřevěnělo na větvích / barbarskécivilizace / ... Obklopen elektronickými mozky / v epoše hromadných smrtí), zážitky z minulé války (Z hmoty antihmota / z života antiživot / z člověka pes), také však touhu, víru a mužné odhodlání utkat se s životem (Chtěl bych být stéblem na kterém zahraje / vítr divokou fugu devíti smyčci).

Druhá vydaná básnická sbírka mladého autora zachycuje smutek rodných krajin a řek a krásu tichých vesnicí, jež spí před jitrem – ale současně orfeovský strach ohlédnout se a doufat ve šťastný návrat.

Výbor Otakara Chaloupky zahrnuje to nejlepší z Pilařoy tvorby, co může zaujmout začínajícího čtenáře veršů pro tohoto básníka. Důraz se tu klade na verše krajinomalebné, evokující s láskou autorův domov, rodnou českou krajinu.Další oddíl sbírky zachycuje naši moderní historii, viděnou očima pamětníka. Báseň padlým kamarádům, Říjen 1917, Zelený orchestr a jiné dokumentují básníkův občanský postoj. Sbírku pak uzavírají verše milostné, kde milovaná žena je viděna v přírodě, v krajině jako nejkrásnější přírodní dílo.

Báseň zachycující dychtivé, toužebné čekání na lásku za temného zimního dne.

Sbírka pravidelných rýmovaných i volných nerýmovaných veršů, v nichž se básník vyznává z útěku od městské civilizace a z lásky k rodné zemi, přemítá nad podzimem lidského života se symbolem žlutého padajícího listu, v nichž sevšak též zamýšlí nad krutostmi války ve Vietnamu a nad osudem naší země v r. 1968.

Sbírka čerpá ze zamyšlení nad dnešním životem i ze vzpomínek a přírodních dojmů.

Výbor básní autora s výtvarným doprovodem Ludmily Jiřincové

Verše, které na pozadí přírodních jevů, obrazů a nálad vyjadřují úzkost, stesk, osamělost, smutek (Zima leží ve mně / jak pusté pole /.... Na hrobech je moje jméno / Černý smutek má mé jméno), strach z barbarské civilizace (Ptactvo vyhnané z rájů / zdřevěnělo na větvích / barbarskécivilizace / ... Obklopen elektronickými mozky / v epoše hromadných smrtí), zážitky z minulé války (Z hmoty antihmota / z života antiživot / z člověka pes), také však touhu, víru a mužné odhodlání utkat se s životem (Chtěl bych být stéblem na kterém zahraje / vítr divokou fugu devíti smyčci).

Básnická sbírka zralého tvůrce. V části Lepty a dřevoryty je představen pohled na každodenní život, rodný kraj a budoucnost v podobě dětí; Obrázky z cest zachycují převážně Paříž a polskou krajinu; a sekce Krajiny, portréty, zátiší pak obrazy nejrůznějších míst a povolání.

Norwidova zdánlivě nesrozumitelná poezie, plná zámlk a podtextů, byla ve své době nepochopena, jak pro myšlenkovou hloubku, tak pro tehdy zcela neobvyklou, moderní poetiku: Norwid usiloval o uvolnění rytmické struktury, používal volného verše i symbolů a metafor běžných až v poezii 20. století. Tato kniha je rozsáhlým výborem vydaným ke 100. výročí Norwidova úmrtí (1983).

Kromě autorových knih veršů, vydaných v letech 1939–45, je zde zařazena nakladatelsky nerealizovaná prvotina a další rukopisná sbírka, která nebyla povolena cenzurou v roce 1944. Pilařova poezie z let 1936–45 reaguje na dobu, která zasáhla nitro mladého básníka.

Tento svazek vznikl spojením dvou knih básní : Krajinou pádí kůň (1967) a Žlutý list (1972). Byl vytvořen nově komponovaný celek, který pod společným názvem Znamení stromů ponechává uspořádání obou sbírek, z nichž je vypuštěno devět básní.