Karel Hájek Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Evangelíci v Mladé Boleslavi založili roku 1897 kazatelskou stanici, která organizačně náležela ke sboru v Mělnickém Vtelně. Roku 1920 se z ní utvořil samostatný sbor Českobratrské církve evangelické. Už roku 1877, tedy dvacet let před založením kazatelské stanice bylo na boleslavských školách zahájeno vyučování evangelického náboženství. Kniha o dějinách kazatelské stanice vychází ke 120. výročí jejího založení a zabývá se nejen její historií, ale i školami a vyučováním v Mladé Boleslavi.

K vydání připravila, poznámkami, doprovodným materiálem a úvodní studií opatřila Radka Kinkorová. Paměti domažlického děkana Karla Hájka představují mimořádný pramen k dějinám 2. pol. 19. století, a to nejen v čistě lokálním či regionálním měřítku. O jejich prvořadém významu ostatně svědčí už ta skutečnost, že pro řadu regionálních historiků minulosti i současnosti představoval Hájkův rukopis hlavní zdroj informací.

Kniha ukazuje, jak lze psychologických poznatků užívat v případě léčebného ovlivňování úzkosti a strachu. Text je rozdělen do tří částí: obecné, speciální a závěr tvoří dodatky. V obecné části autoři vymezují úzkost a strach ze zorného úhlu dnešní psychologie, následuje jejich přiblížení z pohledu ontogenese a zařazení do rámce současně platné mezinárodní klasifikace nemocí. Ve speciální části seznamují s osmi významnými psychologickými přístupy k této problematice.

Pracovníci pomáhajících profesí se téměř neustále setkávají s lidmi, kteří je seznamují se svými problémy a trápeními. Ke svým klientům mohou mít různý emoční vztah, mohou je obdivovat, litovat, mohou se na ně zlobit, mohou jim být lhostejní. Emoce týkající se klientů by pracovníci pomáhajících profesí neměli potlačovat, ale měli by se je snažit rozpoznat a porozumět jim. Pokud dobře porozumíme vlastnímu prožívání, začínáme být citliví i na prožívání druhých a dokážeme jim lépe pomoci.

Kniha slouží jako univerzální nástroj pro orientaci v problematice kmitočtových filtrů. Publikace se zaměřuje na přenosové vlastnosti a řešení aproximační úlohy pro všechny typy filtrů, včetně aplikací na číslicové filtry. Druhá část se věnuje návrhu filtrů realizovatelných z diskrétních prvků, které jsou snadno aplikovatelné pro většinu uživatelů. Kniha se nezabývá návrhem filtrů pro integrované a elektromechanické technologie, které jsou příliš specializované. Umožňuje realizaci návrhů filtrů bez počítače, přičemž nabízí jednoduché postupy pro návrhy 2. řádu RLC a aktivních filtrů RC. Pro pokročilejší návrhy kniha poskytuje orientaci v problematice volby typů aproximace a realizace. Uživatelé budou mít přístup k volné verzi programu NAF a brzy i k verzi pro Windows. Kniha se snaží nabídnout hlubší vysvětlení principů filtrů a minimalizaci reálných vlastností součástek. Obsahuje teoretické poznatky potřebné pro pochopení přenosových vlastností filtrů. Struktura knihy usnadňuje nalezení řešení konkrétních úkolů a řešení specializovaných problémů. Kapitoly se věnují návrhu standardních filtrů a speciálním aplikacím, jako jsou laditelné filtry a ekvalizéry. Poslední kapitola se zaměřuje na optimalizaci filtrů a použití počítače při návrhu. Publikace tak vyplňuje mezeru v elektrotechnické literatuře a může pomoci zájemcům při řešení problémů s kmitočtovými filtry.

Učebnice je věnovaná odborníkům z řad psychologie a studentům VŠ, kteří mají zájem o využití introspekce jak ve výzkumu, tak v psychoterapeutické praxi či ve vlastní psychohygieně.Text především ocení ti, kteří si osvojili psychohygienickou techniku focusing a snaží se její pomocí lépe zvládat život. Publikace je příručkou, v níž naleznou nejen podrobný výklad jednotlivých kroků známé techniky, ale bude také vodítkem pro praxi. Cílem je umožnit čtenářům lépe porozumět vlastnímu prožívání nejen během provádění techniky, ale také v běžných životních situacích.

Moravský spisovatel, scénárista a dramaturg Jaroslav Müller vstoupil do literatury v roce 1967 knihou Hra pro 8 babiček. Příběhy z Lovů beze zbraní (televizních) upravil pro stejnojmennou knihu (Profil 1967). Dále následovaly knihy: Loďky z kůry akátu (Profil 1978), Vůně jehličí (Melantrich 1979) a poslední kniha Přátelé zeleného údolí (poprvé Ostrava 1981), která navazovala na úspěšný televizní seriál.

Obrazová reportáž z pražského pobytu Jurije Gagarina, z jeho triumfální cesty Prahou, z návštěvy závodu ČKD Stalingrad i ze slavnostního aktu na Pražském hradě, kde byl vyznamenán titulem Hrdina socialistické práce. Úvod napsal Ivan Skála, verši doplnili Milan Kundera, Vojtech Mihálik a Jan Pilař.

Kniha obsahuje soubor fotografií, podávajících stručný obraz československé myslivosti ve všech jejich obdobích. Snímky zachycují naše hlavní lovná zvířata (zajíce, koroptve, srnce, jeleny, vzácné oborní druhy) živá v přirozeném prostředí, jakož i různé druhy lovu, jež se uplatňujív naší myslivosti (čekaná, polní nebo lesní ploužení, česká leč, naháňky, střílení, norování, fretkování atd.). Doprovodný text podává některá vysvětlení a poučení, vztahující se k mysliveckému hospodaření.