Vladimír Šindelář Bücher

Podtitul: A další staré hrdelní příběhy z jižních Čech. Skutečné hrdelní zločiny, které se udály v rozmezí let 1422 až 1918 na jihu Čech. Kniha obsahuje více než třicet pozoruhodných lidských příběhů, které se skutečně staly a žádný z nich není vymyšlený. Cílem autora není vyhledávání dobových senzací. Čtenáři spíše nabízí příležitost k zamýšlení nad odvěkým tématem zločinu a trestu. Zločiny se páchaly v minulosti, páchají se dnes a pravděpodobně se budou páchat i v budoucnosti. To, že mají mnoho shodných rysů, dokazuje právě toto dílo.

Obraz justice na evropském kontinentu od středověku až po nepříliš vzdálenou minulost přibližuje Vladimír Šindelář souborem příběhů nejen ze sousedního Německa či revoluční Francie, ale i z Anglie, Itálie, států Pyrenejského poloostrova či skandinávských zemí. Také v těchto zemích staré trestní právo neusilovalo o nápravu delikventa, nýbrž o obnovu spravedlnosti tím, že pachateli byla způsobena nevratná fyzická újma, protože cílem trestu byla odplata a zastrašení. Docházelo zde i k justičním omylům a zela propast mezi právem a spravedlností, trestní praxe zohledňovala skupinové zájmy, trest motivovalo politické rozhodnutí, nikoli kriminální čin. Snad nejvíce je to patrné na dějinách Velké francouzské revoluce: nejprve skončili na popravišti šlechtici, pak měšťané, kteří si hráli na revolucionáře, a nakonec samotní revolucionáři. Příběhy lidských osudů z celé Evropy zaznamenávají nejen okolnosti skutků, průběh událostí a způsoby exekucí, zobrazují také postoj společnosti a její cit pro obsah slova spravedlnost, což například dokládá odlišný průběh tzv. čarodějnických procesů v Německu a ve Švédsku. Kniha navazuje na první díl Cesty na popraviště, věnovaný hrdelním procesům v českých zemích.

Sedmý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem “Krvavá svatba” přináší s odkazem na tradici oblíbeného žánru tentokrát výjimečně soubor historických příběhů s kriminální zápletkou z pera zkušeného autora literatury faktu Vladimíra Šindeláře. Nejen mrazivá tajemství a falešná svědectví, důmyslná alibi či zdánlivě nesmyslné motivy, ale i historické křivdy a nízké lidské pudy defilují před naším zrakem a naznačují, více nebo méně zřetelně a záměrně, různé teorie, hypotézy a nakonec vždy také příslovečné rozřešení hádanky. Kombinace čtivého jazyka a znalého přístupu vypravěče slibují pro každého čtenáře zajímavé chvilky v polosvětě zločinu a jeho odhalování. A prosíme: po přečtení nespalte, ale pošlete dál.Povídky:- Příběh od pražské řeky- Šílencova pomsta- Malý krámek- Případ ovčákovy dcery- Vesnická kaplička- Rodinný román- Krvavá svatba- Bez lítosti- Případ žárlivého čeledína- Strýček Hastrman- Byl večerní máj- Hazardní hráč- Příběh chudého hajného

Literární zpracování historických zločinů v průběhu staletí, spjatých s městem Tábor a okolím. Autor čerpá zejména z Černé knihy města Tábor, jejíž originál je uložen ve Státním okresním archivu v Táboře.

Řekne-li se kat, obvykle si veřejnost vybaví osobnost jednoho z nejslavnějších katů v našich dějinách, tedy Jana Mydláře. Kromě něho však v minulých staletích žili i někteří další mistři popravčí, kteří si zasluhují pozornost. Byl to například sečtělý chebský kat Karl Huss, písecký popravčí Antonín Nimburský, po němž nám zůstaly zajímavé zápisky a v neposlední řadě i Jan Křtitel Piperger, popravčí mistr Království českého. Jeho životní příběh se začíná odvíjet až v 19. století, tedy v době, kdy katovské řemeslo už mělo trochu lidštější podobu, než v minulých dobách, plných krvavých exekucí. Nicméně i v této době byl kat se svou šibenicí stále ještě častým posledním milníkem na cestě zločinců do pekel. Jan Křtitel Piperger pocházel z proslulé katovské rodiny, původem ze Štýrského Hradce. Vyučil se sice počestnému řemeslu čalounickému, ale okolnosti jej brzo donutily, aby se i on stal katem, nejprve ve slavonském Osijeku a poté v Praze.

Pitaval historických kriminálních případů od řeky Otavy zachycující hříchy našich předků z let 1613-1841.

Není třeba si vymýšlet, stačí jen prolistovat zaprášené archivní dokumenty, aby před námi ožily staré, dnes už zcela zapomenuté zločiny. Příběhy, které jsou v této knize popsány, se skutečně staly a ve své době způsobily hodně strachu a vzrušení. Kdo rozřezal a rozházel po Praze tělo Rebeky Humpolcové? Jak došlo k vraždě přímo v budově královéhradeckého soudu? Jak tragicky skončil spor dvou mladých dívek v Praze nebo proč došlo ve východočeském Komárově k několika masovým vraždám? Kniha popisuje další záhadné případy a zločinné skutky a odhaluje metody tehdejší kriminalistiky.

Válečný deník Bohumila Šímy (1916 – 1941), rodáka ze Sepekova. Šímův deník je podle Vladimíra Šindeláře velmi cenným svědectvím už proto, že nebyl psán někdy v míru po skončení bojů, ale zachycuje každodenní autentické zážitky, ničím nepřikrášlené. „Navíc Bohumil Šíma se nestačil zapojit do leteckých bojů nad Británií, protože zahynul při výcviku, tím pádem jeho jméno není mezi zájemci o tuto problematiku příliš známo. Když jsme se zmínili v tisku o chystaném vydání jeho pamětí, mnozí z leteckých historiků žasli, protože o existenci Šímova deníku vůbec neměli ponětí," upozorňuje. „Je to velmi cenné svědectví z pera současníka, které se ke čtenářské obci dostává vůbec poprvé. Kniha je doplněna i celou řadou dosud nepublikovaných fotografií z Šímovy pozůstalosti," dodává. „Šímův deník není literárním dílem v pravém slova smyslu, je však cenným pohledem do vzrušené doby očima nestranného svědka. Zápisky jsou sice psány někdy trochu těžkou rukou vojáka, ale zároveň se jedná o cenný autentický pramen poznání. Věříme proto, že kniha si své čtenáře jistě najde," říká za vydavatele Vladimír Šindelář.

Mnohá naše města mají ve svém okolí větší nebo menší vrch, který nese název Šibeňák, Šibenný vrch, Golgota, Šibenec, Šiberna, Hrozný vršek, Soudní vrch, Na spravedlnosti, Krkavčí kámen, Stínadla...