Věra Nosková Bücher

Pavla, die Protagonistin des Generationsromans, wird nach dem Zweiten Weltkrieg geboren. Ihre Großeltern kehren aus Wien in ihre Heimat zurück. Ihr Vater muss zum Wehrdienst, während ihre Mutter, nach einer Scheidung, erneut heiratet und zwei Söhne bekommt. Pavla, die sich gegen die Erwartungen ihrer Mutter auflehnt, sehnt sich nach Unabhängigkeit und einem Leben in Prag. Sie schreibt Gedichte, liest viel und träumt von ihrem Vater, der sich nie gemeldet hat. Nach dem Abitur wird sie jedoch in eine Fabrik geschickt. Als sie erfährt, dass ihr Vater bei einem Motorradunfall gestorben ist, gesteht ihre Mutter, dass sie seine Briefe verbrannt hat. Pavla flieht vor dem psychischen Druck zu Sonderlingen und gesellschaftlich Ausgestoßenen. Eine dramatische Beziehung zu Bohemen und Trinkern führt zu ihrer Hospitalisation. Schließlich besucht sie das Land ihres Vaters, wo sie von der slowakischen Familie herzlich empfangen wird. Doch die Sehnsucht nach Prag zwingt sie zur Rückkehr. Der Roman, der 2005 veröffentlicht wurde, behandelt die Verwirrungen der Zeit, Liebe, Träume und Trotz und wird von Lesern und Kritikern geschätzt. Er wurde für den Literaturpreis Magnesia Litera nominiert und hat bis heute 25.000 Exemplare verkauft. Die Fortsetzungen vertiefen die Handlung in Prag und einer Grenzstadt.

Čtyřicet jedna fejetonů Věry Noskové, uveřejněných v letech 2006 až 2010 v časopise Týdeník Rozhlas, doprovází dvacet čtyři černobílých fotografií Jiřího Noska (z Čech, Itálie, Londýna, Guernsey, Thajska, Laosu a Vietnamu).

Sarkastická novela z novinářského prostředí, jejímiž hrdiny jsou dva rozdílní a přece si v něčem podobní přátelé.

Čeští skeptici jsou především knihou humoru. Údivu nad tím, co všechno je možné a čemu všemu jsme my lidé připraveni věřit. Skeptici se ovšem nesmějí důvěřivcům, tedy obětem, ale podvodníkům a jurodivcům, kteří prodávají nesmyslné iluze a nefungující výrobky. Ideologům absurdna, kontaktérům s fantasmagoriemi. Smích před nimi varuje lépe než zdvižený ukazováček. Mnozí z nich obdrželi anticenu Bludný balvan, jejich výčet je v knize obsažen i s ukázkami z nejvtipnějších laudatií. Lze se tu dočíst i fakta o tom, kdo vlastně čeští skeptici jsou, jak vznikli, jak pracují a baví se. Knihu z materiálů Českého klubu skeptiků Sisyfos sestavila a doplnila vlastními texty jeho spoluzakladatelka a známá prozaička Věra Nosková.

Sbírka šedesáti vtipných fejetonů a dalších textů v knize Noblesa a styl známé a oblíbené spisovatelky a fejetonistky Věry Noskové potěší, přiměje k úsměvu i smíchu ale i k zamyšlení. Její postřehy platí téměř pro každou dobu, ale zároveň jsou svědectvím o našich současných starostech, radostech a pošetilostech.

Erotika, sex souvisejí často s obětavou, něžnou, vášnivou láskou, bývají ale provázeny také trápením, násilím, manipulaci, zklamáním, ponížením, dokonce mohou končit kriminálem. Povídky v této knize jsou o posledním polibku v životě, erotickém probuzení vášnivé panny, falši a zradě závistníků, cynismu slavného muže - psychopata, sociálním experimentu promiskuitních manželů, o pomstě odvržených milenců. Erotika, sex jsou od nepaměti provázeny prudkými emocemi, omezovány společností s jejími hodnotami, předsudky a zákony, mají vliv na psychiku a kvalitu života. Nejsou pouhým dráždivým kořením, ale kmenem života. Sbírka povídek na toto téma vznikala v průběhu mnoha let, jsou napsané s vypravěčským espritem. Zaujme čtenáře, kteří preferují otevřenost a upřímnost, zajímá je, jak a čím lidé žijí, co skrývají a mají rádi ironii a humor včetně toho černého.

Hrdinové selhávají a jiní se rodí, když se údolím žene smrtelné nebezpečí. Co číhá za tajemnou mlhou? Jaká oběť usmíří ducha v Rožmberku? Jak může lov na sumce skončit střelbou? Komu může pes po smrti nosit trepky? A jak se dostanete domů, když bydlíte od řeky několik světelných let?

Co by se asi tak muselo stát, abych v takové krajině nebyla šťastná? ptá se Pavla, když se po fiasku v Praze vrací do Jižních Čech. Hrdinka románů Bereme, co je a Obsazeno se konečně dostane k zajímavé práci, ovšem z rukou těch, kterými vždy pohrdala. Hraničov a blízký Liňov žijí střežením hranic a špehováním téměř všech všemi. Zatímco nadřízení chtějí, aby jim Pavla šla na ruku, ona kličkuje a mate je tichovodním stylem. Krajina kolem malebného příhraničního městečka s posádkou Pohraniční stráže, kamarádka erotomanka, montérkoví chlapíci, kteří po šichtě zaplní hospodu U mrtváka, – to jsou silní hráči v příběhu, který je téměř až do konce nerozhodný. Zlomyslnost okolí i pokleslé zábavy funkcionářů kontrastují s hrdinčinou dychtivostí po nepřikrčeném životě a spontánní lásce. Pavla je vystavena požadavku i pokušení být už konečně normální, směnit svou nepřizpůsobivost za slušnou práci a bydlení. Vymýšlí úniky, blufuje, pochybuje o své cestě. Víme svý je kniha o životním rozcestí, hledání snesitelného kompromisu, radostech těla i duše v líbezné krajině, o jedné nepodařené a druhé nadějné lásce v nepřátelském obklíčení, ale také o životě v bývalých Sudetech na začátku sedmdesátých let, kdysi zraněných a nyní zabydlených lidmi odjinud.

Knížka O fejetonu, s fejetonem přináší různé pohledy na tento žánr. Zaznamenává jak jeho dějinný vývoj, tak současnou podobu v tištěných médiích, v rozhlase i na internetu. Nejde jen o popis fejetonu jako druhu, většina tvůrců se svěřuje i s tím, co pro ně osobně ""podčárník"" znamená, proč a jak ho píší. Editoři Barbora Osvaldová a Radim Kopáč požádali o zamyšlení na čtyřicet autorů a autorek, zhruba polovina do sborníku přispěla. Jsou mezi nimi literární kritici, publicisté, spisovatelé, vědci i historici. Každý z nich pojal svůj text osobitě a originálně. Publikace tak může sloužit jako učebnice pro všechny, kteří chtějí nebo musejí tento žánr psát. Navíc jména autorů zaručují i potěšení z četby.