Vlasta Svobodová Bücher

Pět holek, které dobře znáte, věrné kamarádky do smrti smrťoucí. Se tentokrát rozhodly, že pojedou do moravských lesů vítat jaro, o kterém Báře vyprávěl strýc Jožin ze Zlína. Rozjely se tam o Velikonocích. Autobusem a samy. Bohužel strýc Jožin musel narychlo odjet do Francie a holky odvezl ke svému dědečkovi do Chřibských lesů. Byl to bývalý myslivec a bydlel se svou babičkou v bývalé staré myslivně. Tak trochu o samotě. Místo vítání jara však holky chtěly chytit zloděje, který ukradl dědečkovi vzácné králíky. Podařilo se. A tam v tom lesem vonícím kraji při dobré chvilce u táboráku jim Erika řekla, že se stěhuje se svými rodiči do Anglie. Bylo to k pláči. Jenže svět se zmenšil. Z Anglie do Prahy je to letadlem jen skok. Takže se loučily i neloučily. Řekly si nashledanou. I my se s nimi loučíme. Snad zase někdy nashledanou.

Jaký byl pocit pražských dětí, když přijely do Sobotínek v Jeseníkách, aby tu u Jarči Koudelové strávily celé tři týdny prázdnin? Byly nadšené. Zahrada, ovce, slepice, králíci i veliký a chlupatý černý Čert. A lesy plné jahod a hub. Když se jednou vydaly na jahody, zaslechly výstřely. Pytláci. Polekaly se a utíkaly pryč. Při cestě do kopce nejmladší Petr uklouzl a kutálel se dolů. Zastavil se až u hromady velikých kamenů a stalo se, že tam objevil zbraně. Pytláckou skrýš. Hanuš tam ztratil svoji oblíbenou čepici, kšiltovku. A právě ta čepice přivedla na stopu policii a za pomoci dětí se podařilo celou bandu pytláků chytit

Zvířata a kluk namalovaní na zdi obživnou a vydají se do světa. Dostanou se na pouť, kde si vydělají peníze, přespí u smutného malíře, nakrmí je hodná babička a konečně najdou kluka, který je nakreslil. Budoucnost pro ně představuje cirkus.

Odborná publikace zaměřená na výskyt, diagnostiku, terapii a prevenci nejdůležitějších parazitálních onemocnění malých zvířat.

Kniha je druhým výběrem skutečných příběhů z časopisu Napsáno životem. Začtěte se opět do poutavých životních příběhů mnoha žen i mužů, ve kterých se může najít každý z nás. Život někdy neběží jen podle našich přání. Avšak tomu, kdo neztrácí naději, se nakonec většinou dostává spravedlivé odměny.

Soubor sedmnácti povídek obsahuje příběhy, které byly v průběhu tří let publikovány v časopise Napsáno životem. Každý z nich vychází ze skutečnosti, kterou autorka dokonale literárně zpracovala. Přečtěte si o problémech, které tíží dnešní ženy (v několika případech se vám budou "zpovídat" i muži). Je to vyprávění o osudech lidí, kteří žijí okolo nás.

Zdeněk Straka byl od malička smolař. Drobný, hubený, bojácný a ke všemu dyslektik. Takové děti bývají terčem posměchu a šikany. Jen Marjánka, jeho věrná kamarádka a jednička ve třídě, nad ním držela ochranou ruku. Z otloukánka však vyrostl štíhlý a pohyblivý kluk, který závodil ve společenských tancích a se svojí partnerkou v kategorii do patnácti let se stal mistrem republiky. Přesto byl dál tím pronásledovaným outseidrem. Tehdy se vzbouřil proti sobě a sám sobě přísahal, že už nikdy brečet nebude, že se postaví proti těm, kdo mu ubližovali. K dovršení jeho nepovedeného života ve škole si zlomil na školním výletě nohu a lékaři mu řekli, že jako tanečník profesionál nemůže počítat s tím, že by soutěžil. Když ležel v nemocnici, přemýšlel o svém osudu. Jeho taneční partnerka si našla nového tanečníka, jeho sen o kariéře v tancování se zhroutil. Tehdy se postavil proti svému osudu podruhé. Věřte nebo ne, za pomoci Marjánky a svého dřívějšího úhlavního pronásledovatele Čeňka, zvítězil. Kde? Tam, kde uplatnil své pohybové schopnosti. Ve fotbale. Stal se z něho nejlepší brankář na okrese. Bylo mu dvanáct let.

Poutavý, částečně autobiografický příběh zrání mladé ženy, která bojuje o své zdraví a nachází přitom ještě něco víc - sebe samu -, dává nahlédnout do několika citlivě a laskavě popsaných osudů lidí, jejichž cesty na krátký čas spojila zákeřná choroba, aby je posléze opět pohltil všední život, v němž bývá všechno jinak.

Kniha O smyslu etnologie autorky PhDr. Vlasty Svobodové, CSc., MgA. etnoložky a historičky umění, publicistky, filmové a televizní režisérky je velmi poutavě napsané literární dílo, které osloví čtenáře téměř všech věkových skupin a odborností, nejen svým velmi čtivým vyprávěním o zajímavém prostředí etnologie, která čerpá své poznatky z bohatosti historie lidové kultury, ale také o autorčiných zážitcích s významnými osobnostmi světa divadla a filmu, se kterými spolupracovala. Kniha má dvě základní části. V první jsou její zamyšlení o problematice vědy etnologie, a také eseje z oblasti její profesionální činnosti ve filmu a televizi, oboru, který ještě dodatečně vystudovala na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. V druhé části je výběr ukázek z publikací oborového výzkumu, výčet populárněvědeckých a dokumentárních filmů, ale je zde i zajímavá obrazová příloha.