Pavel Oliva Reihenfolge der Bücher

Ve druhém díle Civilizace starověkého Středomoří se autoři zabývají říší Alexandra Makedonského, detailně popíší Kartágo, a římské impérium a odbornou publikaci uzavřou zánikem zápodořímské říše, tedy koncem starověku.

Příběh vtěsnaný do této knížky by mohl být obsáhlou románovou ságu nebo televizním seriálem. Autor Pavel Oliva zachytil historii své rodiny a rodiny manželky Věry včetně jejich příbuzenstva. Opíraje se o paměť a dokumenty, podává svědectví o životech a osudech lidí od dávných předků až po současníky, a to v kontextu doby a historických zvratů od poloviny devatenáctého století. Hlavními protagonisty jsou Pavel a Věra, oba odborníci ve společenskovědních disciplínách. Největší pozornost věnuje období německé okupace, které prožil v koncentračních táborech, přičemž přišel o rodinu a většinu příbuzných. Dalším důležitým obdobím je normalizace po roce 1970, jež se jich citelně dotkla, a vzrušená doba po roce 1989, kdy oba sehráli významnou roli v nápravě minulých deformací. Vyprávění oživují intimní vzpomínky a zážitky z cest, které jim poskytly cenné podněty pro badatelskou práci.

Ve druhém díle Civilizace starověkého Středomoří se autoři zabývají říší Alexandra Makedonského, detailně popíší Kartágo, a římské impérium a odbornou publikaci uzavřou zánikem zápodořímské říše, tedy koncem starověku. ISBN pro soubor (I. a II.díl) 978-80-87867-20-4, 978-80-7500-117-7, 978-80-86410-73-9

Mediteránní oblast, označovaná jako kolébka civilizace, kultury a vědění, byla místem klíčových událostí, které formovaly naši současnost, včetně evropské a euroatlantické. Přední východ, Malá Asie, údolí Nilu, Egeis a Apeninský poloostrov byly domovem starověkých národů, které vytvořily první státní útvary, sociální struktury a rozvinuly své tvůrčí potenciály v různých oblastech vzdělanosti a umění. Kulturní dědictví řeckořímské antiky a jejích orientálních předchůdců položilo základy evropského středověku a novověku, z nichž lidstvo čerpá dodnes. Dva čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, se spojili, aby přiblížili tuto významnou etapu starověkého světa českému čtenáři a nabídli komplexní poznání kulturního bohatství minulosti. Jejich syntetický výklad se zaměřuje na politické dějiny, které odhalují příčinné souvislosti událostí a vztahy mezi státy, a zároveň se věnují ekonomickým a sociálním otázkám a kulturně historickému vývoji. Důraz kladou na rozmanitost myšlení, náboženských představ, literatury a výtvarného umění, přičemž dokumentují vzájemné souvislosti a přejímání motivů. Toto dílo, poprvé publikované před třiceti šesti lety, zaznamenalo velký úspěch a stalo se klasikou s trvalou vzdělanostní hodnotou.

Politice je věnován svazek O politické činnosti, který obsahuje pětici pojednání o aktuálních problémech Plútarchovy doby, ale i zásadním koncepčním otázkám politické morálky (Politické rady, O monarchii, demokracii a oligarchii, Nepoučenému vládci, Má se stařec věnovat politice? a Filozof má rozmlouvat zejména s vládci). Čtenáře určitě překvapí, jak staré jsou nešvary politiků, jež plní stránky dnešních novin.

Polybios (asi 200–118 př. Kr.) patří k nejvýznamnějším osobnostem antické literatury. Spolu s Thúkýdidem a Hérodotem tvoří trojhvězdí starořeckého dějepisectví. Pocházel z arkadské Megalopole, z bohaté rodiny, jeho otec zastával vysokou hodnost stratéga Achajského spolku. Díky tomu získal dobré vzdělání, jež mu usnadnilo politickou i vojenskou kariéru. Roku 166 se dostal do Říma jako jeden z tisíce rukojmích po vítězství římského vojska u Pydny, po němž se Římané stali rozhodující mocenskou silou v celém tehdy známém světě. V Římě strávil Polybios 17 let a spřátelil se s nejvýznačnějšími patricijskými rodinami. Roku 150 získal osobní svobodu a odjel do Afriky, kde se věnoval studiu historie a cestoval. Osobně byl přítomen i finále třetí kartáginské války a následnému zničení Kartága v roce 146. Poté se z pověření římského senátu odebral do Řecka, aby tam pomohl uspořádat politické poměry. Již od svého mládí se věnoval literární činnosti, z jeho díla se však dochovaly pouze Dějiny o 40 knihách, z nich pak prvních pět knih v úplnosti, zbylé ve zlomcích či citátech. Polybios v nich zachytil děje ve světě ovládaném Římem během 3.–2. století př. Kr. a je pro toto období klíčovým pramenem. Leitmotivem jeho spisu je proměna římské říše ve světovou velmoc a vylíčení příčin jejího vzestupu.

Antický svět měl zásadní vliv na kulturní a společenský vývoj západní civilizace. Jak se však vyvíjel Peloponéský poloostrov po jeho rozpadu? Kniha renomovaných českých historiků se zabývá vznikem a vývojem moderního řeckého státu od Byzance až do současnosti. Píše se konec roku 2015. Od posledního vydání uplynulo šest let, během nichž Evropa čelila ekonomické krizi, která sice ustoupila, ale starý kontinent, včetně Řecka, se opět ocitá v nejistotě. Vzpomínáme na slova Fukuyamy o „konci dějin“ po pádu sovětského impéria, avšak dnes je událostí příliš. Kontinent čelí nejen vzrůstajícímu fundamentalistickému teroru, ale i silné uprchlické vlně z Blízkého a Středního východu, Afriky a Dálného východu, což ohrožuje zavedené pořádky. Řecko se stalo hlavním přestupním místem migrantů a znovu se dostalo do centra pozornosti médií. V posledních šesti letech to však nebylo poprvé, jeho nevyřešená dluhová krize a opakované volby či referenda rovněž přitahovaly pozornost. Tato situace, spolu s vyprodáním předchozího vydání, vedla Nakladatelství Lidové noviny k vydání aktualizované verze. Dr. Konstantin Tsivos, rodilý Řek žijící v Česku a pedagog na UK, přispěl k vytvoření čtivého obrazu řeckých dějin posledního dvacetiletí a stal se fakticky šestým spoluautorem knihy.

Encyklopedická příručka seznamuje s událostmi a reáliemi starověkého světa - zabývá se rozsáhlým dějinným obdobím od 4. tisíciletí před Kr. až do konce přelomu 6. a 7. století n. l. Abecedně řazená hesla přibližují dějiny, významné události, regiony a etnika antického Řecka, římské říše a oblastí Předního východu, Mezopotámie, Egypta, Indie a Číny. Publikace vysvětluje rovněž jevy a pojmy z politického a společenského života starověké společnosti, seznamuje i s právní kulturou starověkého světa. Neobsahuje samostatná biografická hesla. V závěru je připojen pouze rejstřík osobností. Praktická publikace pro učitele, publicisty a studenty.