Gottfried Lindauer Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

První monografická publikace o životě a díle Gottfrieda Lindauera (1839-1926), malíře spojujícího střední Evropu a Oceánii. Plzeňský rodák studoval ve Vídni u Josefa Führicha a Carla Hemerleina. Zprvu se zaměřil na malbu náboženských témat, pracoval pro Římskokatolickou farnost Valašské Klobouky, a na portréty převážně plzeňských měšťanů. V roce 1874, ve svých 35 letech, přesídlil na Nový Zéland, kde se etabloval jako portrétista. Vynikl zejména portréty Maorů, v nichž věrně, až fotorealistickým způsobem, zachytil podobu mužů a žen z kmenů původních obyvatel Nového Zélandu, včetně jejich tradičních oděvů, zbraní, amuletů a tetování na obličeji. Nejen díky brilantnímu ovládnutí valérové malby se světleným účinkem dokázal svým portrétům propůjčit efekt živosti a přesvědčivosti, ale zároveň jim vtisknout heroický ráz, důstojnost i posvátnost. To odpovídalo myšlení a cítění Maorů, kteří v Lindauerovi našli duchovně spřízněnou bytost, která spolu s nezpochybnitelným malířským mistrovstvím byla předurčena k tomu zobrazovat jejich význačné představitele. Monografie je dílem česko-novozélandského autorského týmu, vedeného editory Alešem Filipem a Romanem Musilem, nezastupitelné jsou studie Leonarda Bella z University of Auckland a Ngahiraky Masonové z Auckland Art Gallery, která schraňuje větší část pozůstalosti Gottfrieda Lindauera.

Das Buch stellt einen Künstler vor, der im Neuseeland des 19. Jahrhunderts ein sensationelles Werk geschaffen hat, das weltweit bisher fast unbekannt ist. Die 49 hier auf ganzseitig farbigen Tafeln abgebildeten Portraits von tätowierten Maori im klassischen Portraitstil abendländischer Kunst zeugen von einer frühen Wechselbeziehung zwischen unterschiedlichen Kulturen in dieser Zeit. Erst jetzt, 85 Jahre nach seinem Tod, haben die Maori die Abdruckgenehmigung erteilt. Es ist die erste umfassende Publikation zu seinen Portraits. 00Exhibition: Alte Nationalgalerie Berlin, Germany (20.11.2014-12.04.2015)