Hanuš Karlach Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Zusammen mit Hanns Heinz Ewers und Karl Hans Strobl bildete Gustav Meyrink während der Weimarer Republik das berühmte "Dreigestirn" der unheimlichen Fantastik in Deutschland. Während Strobls Werk weitgehend vergessen ist und Ewers' Kotau vor dem Nationalsozialismus seine Wiederentdeckung erschwert hat, erfreuen sich Meyrinks Geschichten und Romane anhaltender Beliebtheit. In einem Schlüsselroman des Expressionismus träumt ein anonymer Erzähler von wunderlichen Ereignissen. Athanasius Pernath, ein Gemmenschneider im jüdischen Getto von Prag, wird in Intrigen verwickelt und von Halluzinationen heimgesucht. Ein Komplott des Trödlers Aaron Wasserturm bringt ihn unter Mordverdacht und ins Gefängnis, wo er alle Hoffnung aufgibt, bis er unerwartet entlassen wird und das Abriss seines Gettos miterlebt. Vergeblich sucht er nach seinen Freunden, bis er schließlich abstürzt und erwacht, ohne geschlafen zu haben. Sind seine Erlebnisse nur ein Traum? Pernaths Spurensuche liefert Indizien, die auf das Gegenteil schließen lassen. Die Vorarbeiten begannen 1907, der Roman erschien 1913/14 in Fortsetzungen und 1915 in Buchform. Obwohl der Titel auf die jüdische Legende anspielt, ist der Golem für Meyrink ein Symbol des Prager Judengettos. Der Roman zeigt eine Neigung zum Okkultismus, die in späteren Werken überhandnimmt. Bis heute bleibt Der Golem Meyrinks bekanntester Roman, der zahlreiche Neuausgaben erlebte.

Reinhard kardinál Marx, arcibiskup mnichovský a freisinský, jinak dvojnásobný vysokoškolský profesor (teologie a sociálních věd a také ekonomie), prezident všech evropských biskupských konferencí a jedna z osmi hlav poradního sboru papeže Františka, se ve své první knize „Kapitál“, která rovněž vyšla v češtině, zabývá hospodářstvím a životní úrovní obyvatel. V novém textu „Církev přežívá“ (Kirche überlebt ‒ v originále typograficky zvýrazněná rafinovaná slovní hříčka, do češtiny vlastně nepřeložitelná) se zamýšlí nad situací katolické církve v dnešní době, nad jejím účinným posláním a zasazuje se o její pokrokové proměny, aby byla v souladu se „znameními doby“.

Pohádky a pověsti z česko-rakouského pomezí vypráví o krásné přírodě, dobrotě venkovských lidí a podivuhodných postavičkách z dávných dob.

1816/17 veröffentlichte E. T. A. Hoffmann einen zweibändigen Zyklus von Erzählungen unter dem bezeichnenden Titel »Nachtstücke«. Die Aufwertung der Nacht ist innerhalb der Romantik stets polemisch auf die allzu zuversichtliche Lichtmetaphorik der Aufklärung bezogen, andererseits wird bei Hoffmann aber auch die Vertiefung in die Nachtseiten der Psyche durchaus kritisch gesehen.

V novém, upraveném vydání vychází tato slavná kniha amerického matematika, v níž nás zve třeba na ostrovy poctivců a padouchů, do světa Alenky v říši divů a za zrcadlem a Shakespearova Benátského kupce, k inspektoru Fishtrawnovi ze Scotland Yardu, mezi vlkodlaky nebo za hrabětem Draculou. Autor nám představuje 271 hádanek, chytáků či logických paradoxů a pro kontrolu samozřejmě nabízí i jejich podrobná řešení. Hravou a vtipnou formou nás uvádí například do světa výrokové logiky a teorie množin včetně proslulého Gödelova principu. Úlohy jsou vhodné pro všechny milovníky záhad a logiky i pro ty, kdo se chtějí zdokonalit v řešení některých částí testů obecných studijních předpokladů.

'Der Held des Romans, Leverkühn, ist ein außerordentlich stolzer, kühler und kluger Geist, zu klug eigentlich für die Kunst, der aber dennoch vom Drang nach dem Kreativen erfüllt ist und dazu Enthemmungen braucht, die ihm in dem ideellen Rahmen des Buches nur der Böse verschaffen kann. Mit seinem Sündenfall ist auch - gewissermaßen - auf der politischen Ebene des Buches auf die faschistische Intoxikation der Völker angespielt'.

Friedrich Torberg ist einer der letzten, der aus eigener Erinnerung und gestützt auf Erzählungen älterer Freunde die Atmosphäre des ehemals habsburgischen Kulturkreises, die unwiederbringliche Welt des jüdischen Bürgertums und der Boheme in Österreich, Ungarn und Prag noch einmal so intensiv beschwören kann. Es war eine Welt der Originale und Sonderlinge, die - wie Torberg schreibt - in unserer technokratischen Konsumgesellschaft keinen Platz mehr hätten. Von manchen bekannten Namen ist die Rede, von Franz Molnár, Egon Erwin Kisch, Anton Kuh, Egon Friedell und Alfred Polgar. Aber mehr noch kommen die Unbekannten zu Wort: der zerstreute Religionslehrer Grün, der geistreiche Rechtsanwalt Sperber, der unhöfliche Wirt Neugröschl, der alte Kartenspieler Schwarz, die Redakteure des legendären "Prager Tagblatts", der rechthaberische Onkel Hahn und natürlich die Tante Jolesch, die den Lauf der Welt auf ihre Weise kommentiert und die so herrlich kochen konnte.

"Bloody palmprints. He would always remember seeing first the bloody prints, one on each side of the glass-paneled doors. And then the doors swinging open and the girl spilling into the room. Arms wide, hands imploring . . . blue dress torn open over white blood-smeared bra, she lurched toward the muster desk, beseeching Kling to help, for God's sake, help." The girl was Patricia Lowery, fifteen years old. She was the lucky one. Soon after, they found her cousin, Muriel Stark, seventeen, lying in a doorway, her body ripped with knife wounds. Hysterically, Patricia talked to Detectives Steve Carella and Bert Kling of the 87th Precinct, telling her brutal story of molestation and murder. The man was tall, dark-haired, blue-eyed, she said; he had a knife blade four inches long, she would never forget what he looked like, what he made them do. Immediately, Kling and Carella set out to find the killer, launching interrogations, file searches, laboratory analyses -- all the weapons of investigation at their command. The twisting, blood-spotted trail leads them deep into the warped world of the sex offender. Then, click. Tall, dark hair, blue eyes, phony alibi. And a positive identification from Patricia: "I said I'd never forget." There's only one problem. He's the wrong man.

Román vypráví o procesu zrání mladého muže v samostatného člena společnosti v duchu humanistických ideálů německé klasiky. V knize se čtenář setkává se silnými charaktery protagonistů, kteří v krizových okamžicích života jsou přísní k sobě, zocelují se odříkáním a kázní, zachraňují se tvořivou prací a službou bližnímu. Na cestě k dospělosti prochází hlavní hrdina školou života – odrůstá rodičovskému domu, musí se osvědčit v povolání, hledá životní vzory a potkává svou velkou lásku. Autor jako zanícený vyznavač klidného vývoje společnosti kreslí před očima čtenářů obraz harmonického světa a snaží se vštípit jim touhu po klidném, činorodém životě v souladu s přírodou a mravními principy. Sebevzdělávání a zapojení člověka do řádu přírody a společnosti je základním tématem autorova výchovného úsilí.