Peter Zamarovský Bücher

Encyklopédia, kde rýchlo a spoľahlivo nájdete "kto bol kto" v starom Egypte, kedy tam vládol ten či onen panovník, akú mal funkciu ten či onen boh, kedy bola objavená tá či oná pamiatka. Vydanie prvé. Cena knihy v čase vydania: 70.- Kčs.

Kniha, která seznamuje populární formou se světem králů, bohů, bájí a mýtů řeckého a římského starověku.

Zamarovský měl odvahu, kterou nenašel u nás žádný historik nebo klasický filolog z profese, shrnout v jedné knize dějiny Říma - a více než dějiny - od jeho založení až po Romula Posledního.

Autor provádí čtenáře dnešní Olympií, kolébkou a jevištěm her, které byly největší sportovní událostí starověku, a sleduje jejich historii. Evokuje atmosféru olympijských bojů, seznamuje se soutěžními disciplínami aodměnamivítězů. Zamýšlí se nad původem a účelem olympijských her, nad příčinami jejich rozkvětu i zániku a zabývá se vzkříšením olympijské myšlenky v novověku.

Kniha se skládá z esejisticky pojatých kapitol z historie a filosofie matematiky a fyziky. Čtenář v ní nalezne množství poznatků, úvah i spekulací, které se dotýkají tématu nekonečna. Výklad je doplněný řadou citátů, které autorovy úvahy potvrzují i zpochybňují, aby tak ilustrovaly spletitou cestu poznání.

Když Slunce zapadne pod obzor, nad našimi hlavami se rozhostí tma. Proč? Proč je v noci obloha temná? Jestli nevíte, nic si z toho nedělejte. Neví to většina lidí. Nejenže neví, ale ani neví, že neví, protože si tuto podivnou otázku nikdy nepoložila. Avšak otázku „Proč je v noci tma?“ si po staletí nepoložili ani samotní hvězdáři. Teprve v době renesance si lidstvo uvědomilo, že tma je samozřejmá pouze z hlediska naší každodenní nebo spíš každonoční zkušenosti. Z hlediska stavby vesmíru je však záhadou. Kniha nás provede složitou cestou hledání odpovědi. Cestou plnou odboček a falešných stop. Odpověď hledali slavní hvězdáři, fyzikové i filosofové. Avšak na správný směr ukázal naprostý amatér, slavný básník a fantasta Edgar Allan Poe. Byla to jen náhoda? Problém noční tmy nedával spát kosmologům ani ve století dvacátém. Je aktuální ještě dnes, ve století jednadvacátém?

Mit der Revolutionierung unseres Weltbildes durch die moderne Naturwissenschaft haben bereits Forscher wie Einstein, Bohr, Planck und andere das Denken in Richtung auf ein ganzheitliches Weltverständnis und die alten fernöstlichen Weisheitslehren gelenkt. Der bekannte Atomphysiker Capra hat es vor wenigen Jahren unternommen, Parallelen und Übereinstimmungen zwischen mystischer Erfahrung und wissenschaftlicher Denkweise zu ergründen und nachzuweisen. Die von ihm festgestellte Konvergenz der Aussagen von moderner Physik und östlicher Philosophie führt zu einem ganz neuen Bild unserer Welt. In dieser Welt wird der Mensch nur dann weiter vorankommen, wenn er die wissenschaftliche Erfahrung mit der mystischen Dimension seines Daseins verbindet und wenn er beides in sein Denken und Handeln mit einbezieht.