Jan Šibík Reihenfolge der Bücher

Nová kniha Jana Šibíka a Daniely Matulové z nezapomenutelného Jara 2020, kdy nás zasáhla koronavirová epidemie. Kniha mapuje události prvního nouzového stavu, který trval 66 dní. Na jaře 12. března 2020 byl vyhlášen nouzový stav. „Bylo mi jasné, že musím jít do ulic a fotit. Od začátku jsem také myslel na to, že budu chtít o celé události podat ucelenou zprávu, tím myslím připravit knížku, v níž bych se pokusil zachytit, co koronavirus s českou společností udělal. Považoval jsem to za velmi důležité. Ale rychle se ukázalo, že je to pro mě důležité ještě z jednoho, mnohem osobnějšího důvodu. Od chvíle, kdy partnerka Daniela začala fotit, jsem přemýšlet o tom, že spolu připravíme fotografickou knihu. A když jsem ji teď přemluvil, aby pracovala se mnou, viděl jsem před sebou právě tento cíl. Nechci, aby to působilo nějak sobecky ve světle toho, jak zle koronavirus stále zasahuje do života mnoha lidí, ale právě proto je tahle kniha pro mě i Danielu tolik důležitá.“

Může virus zemřít? A jak se z virů chcípáčků stávají světoví šampióni? Máme se obávat silného státu? A jaký smysl má mýlit se? Pandemie nemoci covid-19 přináší záplavu otázek, ale málo jasných odpovědí. Komu věřit, když je všude plno „odborníků“? Publicista Aleš Palán se rozhodl „uvěřit“ člověku, který s viry žije skoro celý profesní život. Rozhovor s předním českým biochemikem a prorektorem Karlovy Univerzity Janem Konvalinkou je výletem do světa vědy, smrtících virů, i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili. V neposlední řadě nahlédneme do života kluka ze severu Čech, který se původně chtěl stát egyptologem, aby se nakonec ocitl ve světě neviditelných zabijáků. Jeho nadhled i humor ale dávají naději, že vědění je silnější než strach. S fotografem Janem Šibíkem se autor rozhovoru Aleš Palán sešel poprvé na Šumavě při práci na bestselleru Raději zešílet v divočině a knize esejů Návrat do divočiny. Knihu rozhovorů s Janem Konvalinkou rámují fotografie karantény z jara 2020, které Šibík pořizoval od prvního do posledního dne.

Aleš Palán i fotograf Jan Šibík ovšem jezdí na Šumavu za protagonisty jejich společné veleúspěšné knihy Raději zešílet v divočině dál. Výsledkem jejich návštěv je tato kniha. Jan Šibík v ní spolu se svou partnerkou fotografkou Danielou Matulovou přináší nové fotky, Aleš Palán pak své zamyšlení nad tím, co mu tři roky se samotáři daly, čím ho tito lidé nejvíc oslovili a proč je má tak rád. Zveřejňuje také příběhy, které se do knihy Raději zešílet v divočině nedostaly.

Reportážní fotografie Jana Šibíka z roku 1989. Pád Berlínské zdi, revoluce v Československu, revoluce v Rumunsku.

Již páté vydání úspěšného titulu vychází na luxusním italském křídovém papíře, opět s plnobarevnou obálkou. Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha. Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální (zejména obě zpovídané ženy), jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů. Způsob, jakým novodobí poustevníci v krajině přebývají, se ostatně dost možná mýtem brzy stane. Pokud se jím už nestal. Smyslem knihy Raději zešílet v divočině není katalogizace podivínů ani alternativní průvodce po největším českém pohoří. Je jím ponor do tajuplných zákoutí krajiny a lidské duše. Do dlouhodobé samoty a odloučenosti, do paralelního světa, který přesto tomu našemu klade velmi znepokojující otázky. Rozhovory s šumavskými samotáři vedl spisovatel a publicista Aleš Palán (Magnesia Litera, Cena Českého literárního fondu), snímky přispěl fotograf Jan Šibík (Czech Press Photo, Golden Prisma Award).

Deset let, tak se jmenuje nová kniha Jana Šibíka. Jak název naznačuje, shrnuje práci autora, jenž dlouhodobě formuje podobu české reportážní fotografie, za uplynulou dekádu – a ve svém celku se stává svědectvím o proměně světa, k níž v uplynulém desetiletí došlo.

V roce 1988 se v New Yorku potkali dva mladí muži. Oběma bylo tehdejší socialistické Československo těsné, a oba ho tehdy - byť každý na jinak dlouho - vyměnili za ulice světové metropole, na nichž bylo stejně tak možné zemřít, jako se naučit žít. Svůj americký sen se pokoušeli najít spolu s tisíci dalších snílků, jejichž příběhy první z obou přátel zapomněl a druhý je fotografoval. Po více než čtvrtstoletí se dnes respektovaný skaut evropských fotbalových klubů Milan Holub ke svým "zapomenutým" zážitkům z New Yorku vrací. V knize s názvem „Osmaosmdesátá“ najdete jeho čtyřiadvacet povídek nejen z ulic Manhattanu. V publikaci dostávají stejný prostor i autentické, černobílé snímky druhého z tehdejších mladých mužů - Jana Šibíka. Ten svým objektivem nejprve zdokumentoval konec komunismu a potom se vrhl na všechny slzy světa... Za svou tvorbu byl oceněn v soutěžích Czech Press Photo, World Press Photo a Fuji Press Photographer. Reprezentativní knihu vydává Klub přátel Josefa Masopusta ve spolupráci s nakladatelstvím Radioservis

Čína. Nic ji nesymbolizuje lépe než enormní finanční i lidské nasazení, s nímž zdejší vláda uspořádala olympiádu, a neuvěřitelný vzestup čínského sportu, ať již byl dosažen jakýmikoliv, třeba nekalými prostředky. Věnují-li se autoři v této knize sportu a olympiádě, píší zároveň o podstatě a principech změn, s nimiž jsme v globálním měřítku konfrontováni. Píší o zrodu velmoci – sportovní, ekonomické, vědecké i vojenské – protože tak jako Čína vycvičila olympijské vítěze v těch nejbizarnějších olympijských disciplínách, našla i astronauty vystupující do voleného kosmu (aby zamávali světu rudým praporkem), vědce, zkoumající lidský genom, programátory, manažery nebo piloty stíhaček. Zrodila se velmoc. Dan Hrubý a Jaromír Bosák o tom podávají aspoň částečné svědectví. Knihu doprovází mnoho fotografií Jana Šibíka a Michala Růžičky.

Kniha reportážně esejistických pohledů autora, který patří k předním novinářům týdeníku Reflex. Nabízí pohled do různých zemí světa v letech 1993-2005. Akční reportérskou rovinu střídá s hledáním historických souvislostí a s konfrontací rozdílných modelů civilizace. Hrubého pohled na svět v období přelomu dvou tisíciletí je možná nejucelenějším a nejhodnotnějším dílem naší zahraničně politické reportáže od časů E. E. Kische. Knihu doprovázejí snímky špičkového fotoreportéra Jana Šibíka.